Vlčí bouda

Som celkom prekvapený, aký slušný psychologický hororík sa V. Chytilovej podaril natočiť. Máme tu jednu odľahlú, ťažko prístupnú búdu, sneh, peknú prírodu, vlčiu hlavu nad dverami a v búde partia študentíkov horlivých lyžiarskeho kurzu. Snežienky a machri v hororovej verzii môžu začať... Len škoda toho konca, dalo sa z neho vyťažiť podstatne viac. Odhliadnuc od ošumelej pointy mi prišiel hala-bala odbitý, ako keby autori nevedeli čo s tým. 65/100 (16.05.2015)

Tenhle film Věry Chytilové se dá zařadit do několika žánrů, protože je tu od každého trochu a tak vznikl hustý koktejl ozdobený třemi třešínkami v podobě vedoucích v čele s Miroslavem Macháčkem. Paní Chytilová byla velmi schopná a specifická. To se jí musí nechat. Dokázala divákovi nasrvírovat hutnou a divnou atmosféru. Byl to takový hezký psychologický experiment, který krásně dotvářela Kocábova hudba, taky divná. Já jsem měla pocit, že se rodiče těch svých výpučků chtějí zbavit a nebo si to celé vykládám úplně jinak. Každopádně se děťátka měla něco naučit. (04.03.2015)

Tak si říkám, že Věra Chytilová viděla dnes již pozapomenutý italský snímek Penzion Edelweiss, Carpenterovu Věc, některý z tínedžerských hororů, vybrala z nich to nejzajímavější a spojila v zajímavý celek s mrazivou atmosférou... :) , no možná tomu tak nebylo. Přesto ať už spočívaly případné inspirace v čemkoliv, vidím ve Vlčí boudě stále jedno z nejoriginálnějších spojení žánrů sci-fi a hororu v takřka beztrikovém provedení, k tomu s hutným morálním poselstvím. Zatímco kdysi po prvním zhlédnutí ve mě při vzpomínce na Vlčí boudu vyvolával děsivý pocit zejména Macháčkův perfektně ztvárněný mimozemšťan „Táta“ nebo mrtvola v sněhulákovi, s každou reprízou mnohem větší důvod k zděšení shledávám v nekompromisním zrcadle lidské povahy, jaké paní režisérka tady nastavila. ,,Vy lidi, zabijáci... vraždíte po milionech! Vyhrožujete si smrtí... Je ve vás tolik zla, že se jednou vyhubíte všichni!" Trvalo mi nějaký čas, než jsem si k tomuto osobitému existenciálnímu podobenství s mrazivě strašidelnou atmosférou našel cestu a hlavně přenesl se přes jistou nechutnou pachuť, jakou ve mě dříve Vlčí bouda vyvolávala (na čemž měla značný podíl i trochu zvláštní kamera a dost vlezlé výkony všech puberťáckých neherců). Nejen závěrečná scéna, ukazující možný návod ohledně přežití ve světě naplněném zlem, spočívající v síle jednoty, vzájomného spojení a podpory, na mě pokaždé dokáže zapůsobit. V celém dění od počátku se zkouškou vlastní osobnosti a „hledání nejslabšího článku řetěze“ vnímám vysokou nadčasovost a po delší době musím tomuto filmu přidat i poslední zbývající hvězdičku. Pro mě osobně zpětně jeden ze dvou nejlepších filmů (vedle Kopytem sem, kopytem tam), jaké Věra Chytilová natočila, ke všemu zde ta atmosféra a napětí fungují opravdu po celou dobu až do konce! [95%] (16.12.2021)

Když jsem to viděl jako mladší, bylo to fakt psycho. Ale teď? Věra chytilová je dle mého názoru režisérka velmi přeceňovaná. Zatímco se jiní filmaři snaží, aby v jejich filmech herci potili krev a vydávali maximum, Chytilová používá až na pár vyjímek mizerně recitující neherce. Viděla někdy třeba Psí odpoledne a spolupráci dua Pacino/Lumet? V hororu by měl člověk k hlavním postavám cítit sympatie a neměl by mu být jejich osud lhostejný. Ale komu mám fandit tady? Všem těm mladým debilům, jsem přál od začátku smrt. Cigoška se psem? Na ránu. Dvojčata? Na ránu. Krampolův rozmazlený spratek? Na ránu. A tak by se dalo pokračovat donekonečna. Jediný, kdo se dá vydýchat, je Macháček a ten blonďatý kluk, co furt žere prášky. Chytilová má jako režisérka pár vydařených momentů, ale spíš mi to přišlo jako italské horory. Občas děsivé, ale herecké výkony jak od tříletých dětí. Celkově tedy občas působivé, s výbornou hudbou, ale především k uzoufání hysterické. (15.10.2009)

Kdyby přišla k vlčí boudě myška Hrabalka, zaklepala a vysekla svoji kultovní vtírací hlášku "Vlčí boudo, budko, kdo v tobě zůstává?" dostalo by se jí asi následné odpovědi "my nejdebilnější studenti v československým filmu ." "a my jejich instruktoři a současně největší mišuge v celém širém okolí ." Jenže myška Hrabalka se nezeptala a tak na to musí příjít divák sám. Což je bohužel největší kámen úrazu, protože imbecilní chování všech studentů naprosto demoluje případnou strašidelnou atmosféru. Instruktoři, kteří mají nahánět strach se pro změnu svíjí ve sněhu jak kdyby měli porodit minimálně křižnik Potěmikn věru moc hrůzy nenaženou. Jako jasně jsou tam tajemný až zlý kukuč Macháčkovic, hudba Kocába taky dělá svoje, ale když před filmem zveřejní ve zpravách předvolební prognózy, tak to maj pak horory pořádně stíženou úlohu. (01.02.2010)