• Djkoma
    odpad!

    Pokud nejste ve stavu, který s životem nemá už moc společného (5 dní bez spánku) a vnímáte film ještě jako film, a ne jako barevnou čmouhu v dálce, tak si tohle neužijete. Přesně tak jsem dopadl já a můj "odpad" je poslední věc, kterou ve spojení s tímhle filmem v životě udělám.(15.7.2007)

  • Vitex
    ***

    Je ale možné, že tenhle film dokážou ocenit jenom filmaři, kteří někdy něco točili a už během natáčení si uvědomili, že to možná ani točit neměli..(29.10.2009)

  • igi B.
    *

    Vyhonit a šmytec... %-[.. - - - P.S. Smutek až do... . . . Jděte do háje :-)(28.12.2005)

  • sportovec
    ****

    IIuze, se kterými vstupovala naše země do posledního desetiletí XX. století, byly až dětinské. Ze sloganů touhy se poměrně rychle stal ring, v němž rozhodčí měl jedinou povinnost: sankcionovat výběrově založené porušování pravidel a bránit jejich následným trestáním. Z počátečních řečí o potřebě hlubokých myšlenek se postupně vyvíjela stále hořčí a hlubší deziluze, proslulá havlovská "blbá nálada". Z tohoto pohledu lze VYHNÁNÍ Z RÁJE chápat jako alegorii, skutečné zobrazení skutečné odvrácené tváře našich dnů. Natáčení ambiciózně pojatého klubového filmu, který je tak trochu teatrum mundi této země, plně zrcadlí zhnusení asi nejen své autorky a obou scénáristů. Passolini, jehož kritika hnusu postupně přerostla v uhranutí zrůdnostmi a chorobností, je asi to jméno, které vytane na mysli při sledování VYHNÁNÍ. Zdá-li se někomu, že hovadné zobrazení natáčení hovadného filmu je mrhaní penězi producentů i časem filmového diváka, je nutno upozornit na seriálovou "špagetovou" úlitbu nejrůznějších ULIC, ORDINACÍ V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ či reality show. Zobrazení a postižení hodnotové i idské bezvýchodnosti doby - pokud to byl skutečný Chytilové záměr - vlastně ani nevyžadovalo plnohodnotné herectví; protagonisté filmu se se svými kreacemi nejlépe vyrovnali záměrně topornými výkony, v nichž jim namnoze stačilo hrát sebe samy. Nad rámec takto pojatého kopíráku určitě dosáhli alespoň někteří z nich (Polívka, Steindler, Poullainová, Pitínský hrající sebe sama). Rozporuplné přijetí filmu za těchto okolností nemůže překvapit. Stejně tak je pravdou, že se ve VYHNÁNÍ dosaženou úrovní Chytilová svým zralým dílům sedmdesátých a osmdesátých let (KOPYTEM SEM, KOPYTEM TAM, PANELSTORY) v nejlepším případě jen přiblížila. Jako kdyby i tato autorská režisérka propadla chmurám a obavám naší doby natolik, že jimi i jí byla pohlcena a jen příležitostně v případě zvláště hlubokého místa (platí to o pasážích s klasickou hudbu) tento urputně až umanutě hájený prostor znovu a znovu klopotně dobývá s velmi proměnlivým zdarem. Snad právě proto pohled Chytilové proniká za kulisy do zákulisí, do prostředí, v němž pozlátko neobyčejně rychle opadává, a pod vznosnou klenbou za několika dveřmi zavřených prostor prolíná skutečné poznání. Poznání drsného primitivismu, neurčité směsi současné touhy po kasovním zisku i hlubokých myšlenkách v módně "adrenalínovém" balení. V tomto ohledu dílo, které při prvoplánovém sledování spíše odpuzuje svým vnějškovým diletantismem, ale při bedlivějším sledování naznačuje poměrně jednoznačně svou skutečnou, právě popsanou ambici, dosahuje zřetelně výš než většina české filmové polistopadové produkce.(9.3.2009)

  • AngelAngie
    odpad!

    Hm .. pokud by existovaly jen filmy tohodle typu, tak jsem jeptišta a k filmu ani nepřičichnu.(27.5.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace