O svatební krajce

Posledních pár let si kladu pořád tu stejnou otázku? Proč kromě Trošky už nikdo netočí pohádky na nějakých pěkných a důstojných sídlech. Tady i v jiných pohádkách poslední doby by musel mít člověk fantazii jako mamut velkou, aby se ty zbořeniny, co jsou vydávány za královská sídla daly skousnout. Jednou budiž, ale to je teď posledních pár let pořád. já vím, že jde o peníze,ale i tak. Nápad s osudem dobrý, ale jinak marnost nad marnost Dialogy ubohé, chemie mezi stárnoucím králem a pradlenkou neviditelná. Nádherná Issová to nevytrhla a ani maestro to nedohnal, byť se snažil. za mne dvě a čtvrt, ať nežeru. (08.01.2016)

Už od úvodu příjemně zaujme herecké obsazení - Božidara Turzonovová, Klára Issová, Klára Jandová. Role Osudu je zajímavým nápadem a Radek Holub ho ztvárnil skvěle, stejně jako Pavel Kříž stavitele nebo Pavel Landovský sklepmistra. Kladem je právě špatný Svatavin osud, ale mohl být ve scénáři rozveden hbitěji, vtipněji. (28.10.2011)

No žádný archetypální iniciační počin to nebyl, ačkoli téma s Osudem se k tomu přímo nabízelo. Jurodivá princezna blbka, která naštěstí neměla ambice a klidně by raději prala prádlo, protože to je větší sranda, než královský ples, se nepolepšila, k rozumu nepřišla, přišla akorát ke starému kořenovi, kterému začne co nevidět dělat peklo na zemi, což si ten vopelichanej úchyl přes krajky naprosto zaslouží. Ostatně za tuhle kokotinu by zasloužili všichni tvůrci pětadvacet na holou. Ta cimra sloužící babičce a vnučkám za ložnici, kuchyni, jídelnu, trůnní sál a kdeco dalšího je fakt magořina, ale ještě šílenější jsou ty brojleři na zeleném pažitu, kteří snáší mraky vajec. Asi nikdo z tvůrců ani jejich příbuzenstva nepěstoval slepice. No a ten Osud? Jako ano, člověk se vlastními chybami a vlastní blbostí učí a moudří, ale jestliže nic špatnýho nedělá, (akorát to, že spí jako dřevo i když kolem něj skály padají) a vzbudí se a pyká za něco ani netuší proč a nač, jenom vyděšeně prchá jako hlloupé štěně, na vysvětlenou dostane něco jako "máš prostě blbej osud, holka, tak ho zkus změnit", tak to je opravdu velegeniální počin. Proto se taky nebohé děvče nikam neposune, nijak se nepolepší, pořád je to jurodivá blbka, akorát zamilovaná. Strašný osud. (21.04.2020)

Celá ta štrapáce princezny se škaredým osudem vypadá dost naivně. Vtipnost postavy italského kavalíra spočívající výhradně na přehnaném přízvuku taky nic moc. Vzpomínáte si na francouzského žalářníka z Šíleně smutné princezny? Rozdíl v úrovni ztvárnění postavy dané kategorie je propastný. Ne, že by na italském staviteli bylo něco špatně - kromě přízvuku a stereotypizovaného zvýšeného zájmu o ženské pohlaví není na něm právě vůbec nic. Zato na králi je toho hodně. Nevím, co si mám myslet o králi, který se neožení, dokud nějaká holka nevyšije přesnou krajku (kdyby to byl nějaký starý dynastický zákon, prosím, ale tohle zavání hodně divnou úchylkou). O králi, který ani v největším horku nesundá kožich, v jehož království je např. jediný "hospodář" (doslova jako funkce!) a do jehož paláce, ano až do jeho komnat si jen tak nepozorovaně vejde delikventka, kterou právě honí celá jeho garda. Dále nevím, co si mám myslet o království, jehož královna a obě princezny obývají jedinou místnost, v níž spí, připravují si (samy) a konzumují jídlo a také zde na trůně dávají audience cizím vyslancům. Ano, království je zchudlé a zadlužené, ale to mi na vysvětlení tohoto stavu nestačí. Přes to všechno patří tato pohádka k těm lepším z nového tisíciletí, protože jejímu příběhu kostrbatost a všudypřítomná nedotaženost zpracování celkem neubližuje. Motiv škaredého osudu je sice lehce zmatený, ale přesto pro vyprávění nosný a Holub je v této roli epesní. Obě princezny budí po všech stránkách mimořádně silný estetický dojem, což platí i o kostýmech (všech postav), vkusných a jaksi autenticky krásných. Silná je ale především estetika torzovitě utvářených prostor a objektů, jako je princeznin "dětský bunkr", polorozpadlý starý kostel jako místo SPOILER sňatku KONEC SPOILERU a konec konců tomu odpovídá i to výše kritizované bydlení v jediné místnosti. Scénografie je vůbec silnou stránkou této pohádky, je ale škoda, že zmíněným způsobem nebyla pohádka scénicky zpracována koncepčněji, že jde jen o několik málo zajímavě řešených míst. (29.09.2015)

jak už tu někdo zmiňuje, konečně zas jedna pohádka, která nemá zapotřebí dělat z králů směšné nebo senilní postavy a vůbec si bohatě vystačí bez komických prvků a rádobyžertovných postav (i když jistý pokus v postavě architekta Compostiho tu ze začátku je). Konečně zase jedna pohádka, kde jde o víc, než aby se princezně dostal adekvátní protějšek, případně naopak. Myslím popasování se s Osudem, který tu má podobu Radka Holuba a který "kde může, pomůže." Osvěžující jsou neotřelé lokace (Houska a Stránov) a v důsledku nakonec i to velmi skromné (asi nedostatek financí?) pojetí obou "království": v jednom královna s vnučkami obývá celkem asi tři místnosti, zároveň sloužící jako kuchyň, ložnice a trůnní sál a obejdou se zcela bez služebnictva. V druhém může hledaná osoba nepozorovaně vlézt královi až do ložnice a způsobit stavební kolaps, když zlikviduje snůšku vajec na jednom statku. A ještě: vyžadovat od hrdinů, aby byli výhradně a jenom mladí, je pěkný nesmysl. (15.08.2015)