Post Coitum

Debakl a katastrofa, díky které je zase o mnoho lehčí se vysmát úrovni českého filmu. Nero, Krajčo nebo Vondráčková by už neměli hrát nikdy nikde, protože jsou doslova ostudní a jakýmkoli citovým pseudoprojevem jenom zvyšují pocit naprosté trapnosti. Bez Jiřího Langmajera by to pak byl největší provar posledních let. Je mi jedno, co se Jakubisko snaží říct, touhle formou by neprodal nic. (28.05.2005)

Zvláštní film, kterému se vcelku povedlo rozčeřit stojaté vody naší kinematografie. I když si nemyslím, že tento snímek je nějak perfektní, určitě je svým způsobem zvláštní, ať už je to svým dějem či hereckým obsazením - Jakubiskovi se povedlo obsadit velkou plejádu českých i zahraničních hvězd. Film mě příliš neuchvátil ani nezaujal, přesto si nemyslím, že to byla ztráta času zhlédnout právě toto filmové dílo. (22.04.2011)

Juraj Jakubisko nám serviruje chladná príbeh bez citu. Nechápem, prečo ho veľa ľudí považuje za brak. Dovolim si tvrdiť, že film nastavuje zrkadlo dnešnej amorálnej dobe.Aj v realite je to také, že každý s každým bez citu.Presne taký je aj film.Ludia su ako hyeny bažiace po sexe.Nehladia na city, lásku, na nič.Film je chladný a chladným aj byť mal.To sa mi na Jakubiskovi páči,že sa nebojí riskovať a spracuje akukolvek temu podľa seba. (05.10.2008)

Není umění jako umění. Nerozhodnost Juraje Jakubiska, jestli dotáhnout do maxima vizuální exhibicionismus, či tlouct divákovi do hlavy „hlubokou“ myšlenku scénáře, který sepsal společně s Marcelem Bystroňem, je hlavním kamenem úrazu. Urputná snaha o silné metafory na téma sexu, se kterým se potkává každý člověk, nějak vychází naprázdno díky dějové lajně, jenž v logickém celku postrádá smysl a zbytečně se tříští na nejrůznější kousky, které do sebe nezapadnou, ani kdyby se divák při přemýšlení na hlavu stavil. Samoúčelně frenetické střídání kamerových filtrů společně s rychlým střihem mi silně evokovalo filmy Tonyho Scotta. Fakt! Jak se do tohoto projektu nechala navrtat vcelku početná skupina české prvoligové herecké scény včetně jednoho Taliána, mi už nejde do hlavy vůbec. Nad výrazem „Slovenský Fellini“ se sluší leda tak ohrnout nos. (11.09.2005)

Je mi líto Juraje Jakubiska i Deany Horváthové a chápu její rozhořčení nad negativními kritikami, protože ty si Post Coitum opravdu nezaslouží. I kdyby se všem zdál děj stupidní, dialogy prostoduché a zbytečně vulgární, hudba diskofilní a jednoduchá, herecký výkon Jiřího Langmajera a výtečná kamera se nedají přehlédnout a podupat. Post coitum jsem viděl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti na letním kině a bylo docela zaplněné, nikdo během představení neodešel a žádné emotivní výkřiky zhnusení jsem nepostřehnul. Líbil se mi pojetí, pohled na mezilidské vztahy v současné společnosti, ale současně režisér vyjádřil poetickým způsobem určitou naději, že to takhle nebude věčně, a že někdo dokáže žít i jinak než lhaním, podváděním a vzájemným ubližováním. Mě Juraj Jakubisko nezklamal ani tentokrát a fandím mu, aby s Čachtickou paní uspěl u publika i kritků mnohem lépe. (29.06.2007)