Snowboarďáci

Při propírání skrz veškerá média ztratila tahle pohodová komedie velkou část svého kouzla, ale Janákovi už nikdy nikdo nevezme, že tehdy v pravý čas trefil do černého. Vlna, která které přišla po zimním bláznění, za sebou bohužel nechala poněkud hořkou pachuť a několikanásobná divácké škody, ale první sázka na buddy-chemii Kotka s Mádlem naštěstí jako jediná funguje dodnes. (11.06.2006)

Projekci "Snowboarďáků" jsem hodně dlouho odkládal a když už jsem se k tomu uráčil, říkal jsem si, že se podívám na kousek a pak to zahodím. Ale s podivem jsem u toho zůstal až do konce. Nepůsobilo mi to sice fyzickou bolest, ale že bych byl nevaž se, odvaž se, to zrovna ne. Jinak Jirka Mádl je docela sympaťák, je civilní a věřil jsem mu to. Kotek mi tady ani moc nevadil, ale jeho přehrávané frajerství mě postupem času dost lezlo na nervy. Na holky se bezvadně kouká, ale to je asi tak všechno. Že mě štvalo to neustálý používání slova hustý!!! bude asi tím, že když jsem to viděl prvně, měl jsem už nejhorší telecí léta za sebou (i když nepopírám, že jsem zastuzelej puberťák). Zdejší humor mi mnoho neříká, ale sem tam se něco pro zasmání našlo. No, tak co na konec? Viděl bych to asi takhle: "Snowboarďáci" nejsou určitě špatný film, je to pouze film silně vyhraněný divácké skupině 13 - 17 let. (24.08.2008)

Nechápem, prečo okolo tohto snímku bol taký ošiaľ. Klasická komédia, z ktorej sa dokonca vytrácajú prvky klasickej dobrej českej komédie a snaží sa hrať na americkú teenagerskú komédiu, čo ale zmiešaním českej mi to voláko nešlo. Pár milých a niekedy aj nečakane cool momentov, ale inak nič moc. 60%. (05.05.2006)

Palec nahoru. Na naše poměry vskutku povedený a svižný teenagerský film. Charismatické duo Kotek & Mádl. Tři (možná dokonce čtyři) neodolatelně krásné holky. Langmajer. Parádní pop rocková písnička. Dokonalá iluze bezstarostného mládí... Po všech těch náročných, případně křečovitě socialistických, a pohříchu nepříliš veselých sondách do života mládežníků, jaké u nás vznikaly za komančů, je tohle jednoduše příjemná změna. Možná trochu chtěná, místy maličko křečovitá, ale změna, jakou (protentokrát) určitě mohu. Řek bych, že se na to ještě někdy (tajně) podívám znova. A rád. (26.08.2007)

Ať si lámu hlavu jak chci, nemůžu přijít na to, co na tom filmu všichni mají. Jistě, je pro teenagery a to - upřímně řečeno - už nějaký ten pátek nejsem. Ale vzpomínám si, že když jsem byl, tak přesně tento druh filmu jsem nesnášel. Podle mě je to spíš naivní představa třicátníka o "teenagerovském světě" (pokud připustíme, že něco takového existuje, podle mě ne). Hrdinům je nějakých patnáct šestnáct, ale herci vypadají na třináct a chovají se jako desetiletí. Odmítám věřit, že skuteční teenageři takhle přemýšlejí. Ve věku šestnácti let je už člověk ve fázi jakéhosi prozření, deziluze. Čte Schopenhauera, Nietzscheho a jiné pozéry a zabývá se posledními věcmi člověka. :-) Snowboarďáci mi připadají víc jako povrchně vnějškový, "rodičovský" pohled na období, jemuž lidé s krátkou pamětí později říkají "sladké mládí". Jak napsal Anatole France: "Nic není tak zodpovědné za staré dobré časy jako stará špatná paměť." Ostatní to evidentně vidí jinak než já. Budiž. Ale v mých očích ten film příliš neobstál ani jako komedie. 40% (12.01.2006)