Napola: Hitlerova elita

Napola, škola ideologie. Škola, která brousí nevybroušené diamanty. Škola, která tvoří muže, aby mohli tvořit historii k obrazu vůdcovu, protože zakladatel historicky první tisícileté říše trvající nakonec zhruba jednu dekádu je přece nade všechny a nade všechno. Napola, škola nacismu. Film Dennise Gansela má v první řadě velmi poutavý námět, který by zaujal a nějaké ty plusové body urval i v momentě, kdy by scházela filmařská kvalita. Ta ovšem neschází, natočeno je to velmi dobře, když pominu scény z boxu, které kameraman asi nesnímal úplně střízlivý, protože taková nepřehlednost ve scéně, kde figurují pouze 2 postavy, to je na pováženou. Ale to je v tomhle případě vedlejší. (01.06.2013)

„Vy jste budoucí elita naší tisícileté říše. Muži tvoří dějiny. Ale my tvoříme muže. Vezmeme si vás na starost a budeme vás brousit jako surový diamant, dokud z vás nebude zářící drahokam.“ A že si při broušení nebrali žádné servítky…Friedrichovu touhu dostat se na elitní akademii člověk chápe. Napola mu může pomoct stát se významným mužem. Kadeti se navíc těší prestiži (uniforma dělá též své), k tomu to působivé místo a všudypřítomná profesionalita. A už brzy podstupuje tvrdý dril a vymývání mozků. Dokud se jen střílí na terč, je vše docela v pořádku, ale od granátů se začne postupně přitvrzovat a o silné scény není nouze. To si pak jeden může uvědomit, že si vše představoval jinak…Ale Napola neřeší jen nacistickou výchovu, stejně tak je o přátelství a morálce. Ano, pacifisté mezi kadety jsou hůře uvěřitelní, Albrechtovo rozhodnutí doprovází až příliš efektní scéna a snímek je předvídatelný, přesto jsem velmi spokojený a dávám silné 4*, Gansel už 4 roky před peckou Die Welle ukázal, jak poutavě dokáže vyprávět. (24.11.2019)

Aby se neřeklo, že jsem se poslední dobou koukám jen na horory a sci-fi, vybral jsem si tentokrát německý snímek Napola. Je to velice pěkný film o chlapci, který obdivoval svého vůdce, chtělo být jako on, ale čím více se o nacismu dozvídal, tím více pronikal do jeho tajů a začal jej nenávidět. On je celý film velice působivý a naprosto úžasným způsobem ukazuje, jak jsou z mladých chlapců vychovávání budoucí vůdci Třetí říše. V příběhu je skvěle vidět, jak byli mladíci manipulování, aby pevně věřili v sílu nacismu, který nelze porazit. Zfanatizovaní a nepřipravení se pak vrhali do různých prohraných bitev, což se ostatně dozvíme již před závěrečnými titulky. Již na samotném začátku se seznámíme s hlavním hrdinou, boxerem Friedrichem, kterému je nabídnuto studium na prestižní škole Napola ( Nationalpolitische Erziehungsanstalt), ze které každoročně vyjde spoustu lidí, které čeká zářná budoucnost. Tam se seznámí s literárně nadaným Albrechtem, jehož otec sní o tom, že ze syna jednou bude vysoce postavený důstojník SS. Jenže Albrecht má o své budoucnosti jiný názor a nenechá si narozdíl od ostatních vtloukat do hlavy falešné ideály, čímž se ostatně dostává do problémů. V tom momentu, kdy by si divák mohl myslet, že se film odehrává až příliš stereotypně přichází obrovský obrat. Friedrich přijíždí k Albrechtovi domů, aby popřál jeho otci, vysoce postavenému nacistovi, vše nejlepší k narozeninám. Obyčejná oslava se však moc nepovede a tak spolu chlapci po návratu do školy nekomunikují, do toho přichází první bojová akce. Naši hrdinové se tak pouští do lesa, kde mají pokud možno zlikvidovat ozbrojené vězně, kteří se tam rozprchli (vzhledem k situaci, v jaké se to odehrává je tato scéna zcela smysluplná). Byl jsem doslova šokován, jak silný v sobě tato bitva skrývá emocionální náboj. Dennis Gansel naplno využívá jejího potenciálu a uvědomuje si, že se nejedná o nějakou velikou akci, ale o bitvu, jejíž účastníci jsou vlastně ještě děti. Celkově se jedná o velmi povedený snímek, který kazí snad jen ten ne zrovna povedený konec, který působí poněkud useknutým dojmem. Ač ze zdejších komentářů lze vyčíst něco jiného, na mě Napola působila jako film s velice silnou kritikou nacistického režimu, pro který není II. světová válka jen kulisou. (29.03.2006)

V něčem dost šokující příběh, ale na jednu stranu to jejich nacistiké pedantství a přehnaný perfekcionismus, nebyl úplně k zahození a věřím že se němcům v podobným elitních školách povedlo vychovat opravu perfektní vůdce a naprosto bezcitné zabijáky. Z některých jejich lekcí mi naprosto běhal mráz po zádech a opravdu bych si to s nima vyměnit nechtěl (třeba plavání pod ledem), ale něco i vypadalo dost zajímavě. Nějvíc mě asi pobavila slovní úloha "moderní bombardér unese XXX bomb, jak velké území vybombardujem, pokud letí rychlostí 230km/h a shazuje jednu bombu za vteřinu", opravdu praktická výuka matematiky do doby světové války. (12.05.2013)

..„Budete budoucí elita tisíc let staré říše. Lidé tvoří historii, ale my jsme ti, co vytvářejí lidi“. Námitky nepřipouštějící nalejvárna a tvrdá drezúra, to je elitní nacistická střední škola Napola. „Naše doba nepotřebuje bojácné řešení, nepotřebujeme žádné flákače, ale muže, kteří ve skutečnosti něco udělají.“ Rozhodně působivý film o ideologii, pochybnosti. „pochopil jsem, že já sám jsem to zlo. Zlo, před kterým jsem chtěl zachránit svět“, vzdoru a přátelství. (16.09.2005)