Dobytí severního pólu

Co na to říká Dr. Brukner? - Až po mě v budoucnu budete chtít něco podobnýho, tak se vám na to vyseru! ... No, nic extrovního tady nevidím, když to srovnám s takovým výletem na Kokořín. - To přece nemůžeš srovnávat. - Jakto, že ne? Tam byly skály pískovcový, stánek s občerstvením, coje tady? Prd! ... Jdu na sever, a už jdu na jih! Varel Frištenský rulezzz. (06.01.2008)

Doslova geniální hra, po Záskoku zřejmě moje druhá nejoblíbenější. Vynikající seminář, s několika vtipnými aluzemi na frazeologický jazyk socialistické éry a s doktorem Bruknerem v hlavní roli. Plus vizuálně výživné živé obrazy s jednoznačným vrcholem v sestavování obrazu pojistné události. Televizní záznam obsahuje oproti audiozáznamu ještě navíc povedenou forbínu zkoušky nového jevištního technika... ,,Nejni vona Bulharka?" ,,9x za sebou... To není možný!" ,,A ta Bulharka si palici ukroutí, potvora." ,,Navrhuju sníst psi!" ,,Kdo způsobil, že sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy?" (31.12.2018)

Přiznám se, že celý úvod (úvodní referáty), který má plných 45 minut (!), mi přišel poměrně nezajímavý a ne moc vtipný. Pak konečně dojde na samotnou „hru“, která má ovšem taky pomalý rozjezd… tudíž než se dostaneme k těm skutečně vtipným částem, už je celý divadelní záznam dávno za polovinou. Nicméně, myslím si, že právě ony humorné scény a průpovídky, jejichž původcem je především postava Frištenského (skvěle zahraná Smoljakem), jsou důvodem, proč je vlastně v rámci Cimrmana tato hra tak oblíbená. A stojí to za to! Poslední třetina mi právě díky Frištenskému spravila celkový dojem z tohoto záznamu. Celek tedy není tak dobrý a konzistentní svým humorem jako třeba Záskok, ale i tak chápu, proč je právě Dobytí severního pólu mezi lidmi tak oblíbené. Tato hra je doslova nabitá skvělými hláškami a gagy. ~(3,9★)~ (05.07.2023)

Záznam divadelního představení Dobytí severního pólu v podání divadla Járy Cimrmana ohromí svým poeticky situačním humorem, který se jeví jako neurážlivý, ale za to trefný natolik, že při sledování se dá zažít několik záchvatů smíchu a to jen díky stylu hraní hlavních protagonistů. Jednoduché kulisy, nenáročně provedené jednotlivé scény společně s minimalistickým vzhledem kostýmů hrají všemu do karet, protože o tomhle to opravdu není. Jedná se o skromnou ukázku toho, jak hlavní práci odvádí slovo a je důležité bedlivě poslouchat, co bylo právě řečeno. Pozornost nahrává k ještě většímu zážitku, protože unikátní asociace a kompozice vět skutečně přenáší výpravu na severní pól se všemi těmi poznámkami a znaky typického čecháčkovství v ryzí podobě. Ostatně, kdo jiný než Svěrák se Smoljakem by se mohl pokusit o výpravu na severní pól na prknech a je jedno, že se jedná o prkna divadelní. (16.01.2014)

"Kdo způsobil, že sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy?" Tak to vím úplně přesně. Lékárník Šofr to způsobil. Je totiž trudomyslný, pravdu má náčelník a psali to v Učitelských novinách. Nicméně daleko nejzábavnější postavou je potah, nosič a primitiv Varel Frištenský. Bez něj by se ten pól dobýval určitě daleko méně zábavněji. Já jsem tedy velkým fandou hry a to již od prvního zaslechnutí, takže si vždycky vychutnám, když to Vašek dostane do křídla, když Šofr zafilozofuje o Podolí, když roztaje pečený Beran, když se jde na sever a když to srovnám s tím výletem na Kokořín, tak to stejně vždycky vyhraje Severní pól. (04.10.2016)