Tajemství proutěného košíku

Nadprůměrný dětský seriál o tom, jak mají dospělí (mylný) pocit, že problémy jejich dětí nejsou opravdové problémy, a že děti jejich světu nemají šanci porozumět. A tak jim nic nevysvětlují, rádoby je chrání a raději řeknou, že to je složité a "jednou pochopíš", ale přitom zapomínají, že je do toho svého světa zatahují, ovlivňují je svým chováním a svými rozhodnutími a hlavně... Hlavně zapomínají, že jsou za ně zodpovědní. A svojí nezodpovědností a sobeckostí je tak často už v dětství staví před velmi těžké situace a nelehká rozhodnutí. Markéta Zinnerová dokázala tyhle dětské těžkosti přetavit do příběhu s takovou lehkostí, že je Proutěný košík vlastně nakonec něžné počtení, resp.podívaná pro celou rodinu. (09.08.2017)

Legendární seriál podle knižní předlohy Markéty Zinnerové. Knihu jsme četli na základní škole. Proutěný košík opravdu skrýval tajemství, ale ne ledajaké, ukrýval totiž vzpomínky a ty jsou to nejcennější, co máme a nikdo nám je nemůže vzít. Dětská duše je bezelstná,zůstává pořád stejná a technika nebo civilizace ji nemůže změnit. (14.10.2008)

Já jen chválím. Jako holka jsem chtěla být v partě trojlístku dětí z vesnice. :-) Jako dospělá oceňuju nádherně vystavěné příběhy lidiček. Dnes abychom to měli jasné jsou postavy v seriálech buď kladné, nebo záporné. Tady je k tomu přistupováno zcela jinak. Každý má svou chybu i svůj klad. Tak jak to v životě už bývá.Nikdo není jen černý a nikdo jen bílý.... a kouzelní herci jako Martin Štěpánek. Jirka Krampol, Josef Kemr, Libuška Havelková nebo Jaroslav Satoranský.... to nemá chybu... :-) :-) (03.10.2017)

Knížka se mi líbila víc, asi že děti mívají ještě jasnější představu o hrdinech než dospělí čtenáři. Má představa byla jasně definována poetickými ilustracemi Zdeňky Krejčové. Podle nich byl Zdeněk parádní sígr a navíc vypadal jako Klárčin vlastní bratr (což v pozdějším věku vedlo k už ne tak poetickým úvahám). Čert byl černý voříšek a ne vyfénovaný bílý gaučák, Ondra měl fousy jako Rumcajs (tady se mi pletl s Donchuánem Karasem a učitelem Meruňkou Meduňkou), sympatická a nesympatická Karasice jsou prohozené (filmaři víc přáli hříšné ženě Boženě), babičku bych chtěla kouzelnou Rosůlkovou, děda Kemr se mi ale líbil. Ale dost rejpání. Tenhle seriál je jako fotka z první třídy, kterou náhodou objevíte. Ukazovat ji nechcete, ale pousmějete se. (13.02.2017)

Seriál, který není tak jednoduché popsat, ty první díly jsou pro děti spíš stresující s rozpadem rodiny u Vládi a nefungující rodinou u Klárky, která musí zůstávat na vsi s babičkou. Pak se ty díly trochu víc obrátí k dětem a jejich dětským očím, trochu to naruší rozbroje bratrů Karasů, a nervní scény s Krampolem, ale celé se to nějak zlidští. Konec je pro mě zase takový smutný, děti nějak vlastně trochu dospějí a Klárka z vesnice odjede a nechá tam babičku a kamarády a stohy a vymění to sice za rodinu ale za město. (25.02.2024)