The Day After
Deň po
Režie:
Nicholas MeyerScénář:
Edward HumeKamera:
Gayne RescherHudba:
David RaksinHrají:
Jason Robards, JoBeth Williams, Steve Guttenberg, John Cullum, John Lithgow, Bibi Besch, Lori Lethin, Amy Madigan, Jeff East, Stephen Furst, Arliss Howard (více)Obsahy(2)
Zdrcující drama, jehož kořeny jsou ve skutečném životě. Překvapující pohled přímo do noční můry každého z nás. The Day After - Den po nukleární katastrofě... Jen střípky naděje uprostřed radioaktivního pekla. Drama lidí, kteří přežili atomový výbuch, napínavý pohled na sebezničení, které není možno ignorovat. Den poté - poslední dějství života na planetě Zemi. (ATTACK FILM VIDEO)
(více)Recenze (251)
Tak tenhle film jsem viděl jako malý klučina na rakouské ORF a dodnes pamatuju určité pasáže, hlavně ty ze sklepa a tu skličující atmosféru, kterou u mě vyvolal..... ()
Zdaleka ne tak působivé jako Threads, ale i tak obsahující pár nehezkých scén. Celké depresivní vyznění snímku je asi pochopitelné (natočit film o nukleárním holocaustu, který by takový nebyl, to už by asi chtělo solidní kumšt) - je tu však dost hluchých míst a to jak před tak i po výbuchu. Na druhou stranu záběry odpalovaných raket jsou parádní. Bezesporu stojí za zhlédnutí... ()
Kamera: Gayne Rescher ..... tohle se nemusí vidět, ale kdo neviděl, přišel o hodně... protože tohle je nejlepší katastrofický film s nukleární tématikou. a kamera je originální, Rescher používá hodně starých záběrů a některé výjevy jsou dobré jako staré fotky. Líbí se mi to velice, přestože příběh je poněkud těžkopádný... ()
Viděno ve 12 ***** Viděno ve 24 **** Rád bych viděl nějaký nový Remake s moderními efekty. ()
Znamy americky katastroficky film z pocatku osmdesatek. I v dnesni dobe to neni nejak vesele pokoukani... (pozor nejedna se o film plny triku a efektu...) Na druhou stranu si myslim, ze jsou i lepsi (udernejsi) filmy o atomove katastrofe, a take ze delka filmu neni zrovna dvakrat vstricna... Ale kazdopadne jde o nadprumer. 3+ ()
Tento film se ve své době stal působivým varováním před nukleární hrozbou a prakticky jím zůstává dodnes, bohužel se na něm na mnohých místech podepsal zub času. Především samotná scéna, kdy dopadají bomby, připadá dnešnímu divákovy rozmlsanému digitálními triky, dost trapná ne-li přímo směšná. Naopak postapokalyptický svět je ztvárněn velmi přesvědčivě a člověku z té bezútěšnosti až běhá mráz po zádech. Mnohé scény nutí opravdu k hlubšímu zamyšlení a odmyslím-li si zbytečnou vatu ze začátku, občasný patos a zastaralé triky, nemám tomuto snímku co vytknout. Myslím, že v době svého uvedení mnoha lidem nedopřál klidný spánek. ()
Jakožto realistický zástupce svého druhu, ztvárněný skrze varování všem, si tento film zaslouží být za své poselství ohodnocen maximem. Snad na závěr bych si dovolil citovat velmi nadčasové intro z legendárního Fallouta, které to skvěle vystihuje. "War..war never changes..the end of the world occurred pretty much as we had predicted..too many humans, not enough space or resources to go around..the details are trivial and pointless, the reasons, as always, purely human ones.." ()
Určitě sugestivní snímek, který zdá se otřese sbevědomím lidí. Ale bohužel. Od natočení filmu uplynulo téměř 30 let a svět je blíž jaderné katastrofě než tehdy. Od té doby proběhlo tolik válek a stály tolik životů a s nikým to ani nehlo. Lidé jsou nepoučitelní. Film má ode mne 4*, lidé pak 1* a nejsou daleko od odpadu. ()
Asi nebudu první, který řekne, že Den poté by se měl minimálně zahrnout do školních osnov. Jaderné zbraně jsou neuvěřitelně nebezpečné a je dobré, aby o tom všichni věděli a dokázali si přestavit, co se může stát. Navíc si myslím, že skutečné následky jaderné války by byly mnohem horší a použité záběry jsou ještě hodně opatrné. Na televizní film je to natočeno ovšem skvěle a k dokonalosti chybělo jen málo. Snad poprvé mě napadlo, že bych rád viděl i nějaký nový remake. Kromě lepších efektů bych zejména uvítal i další připomenutí jaderného nebezpečí, které je bohužel stále aktuální. ()
Strašná depka. Ale je dobře, že to někdo natočil. Že to ti blázni co drží ruce na velkých čudlících snad viděli. Možná, že tu všichni dodnes v klidu sedíme právě díky tomuhle a podobným filmům. Čím víc těch maniaků uvidí co by bylo potom, tím líp. A čím víc reálněji se to natočí, tím líp... Dodnes je na Zemi asi 5000 atomových bomb, co jsou oficiálně v evidenci. I to by stačilo tuhle planetu zlikvidovat mnohokrát. Bůhví kolik se někde válí těch utajených. A to si myslíme, jak jsme inteligentní. Jsme tak hrozně inteligentní až jsme z toho zhloupli. Lidi jsou nejhloupější ze všech zvířat na Zemi. Bohužel to pořád ještě nevědí...Viz. zmíněná pěkná citace Einsteina ve filmu: Nevím, jak bude bojovat ve 3.světové válke, ale pokud proběhne, tak v té 4. se bude bojovat už jen klacky a kameny... ()
Bylo mi nejakych sedm let, kdyz jsem to videl poprve na zasumnene nemecke stanici, jeste v dobach hlubokeho komunismu. Nicmene ty nejdulezitejsi sceny ze samotneho utoku se mi vypalily hluboko do mysli. Jak se zastavila vsechna auta, promenovani lidi na kostry, nuklearni zima, to me jeste dlouho strasilo. Uz jen za tyhle sceny si film 5* zaslouzi, ucel sokovat lidi, co by se mohlo stat v jaderne valce to splnilo dokonale. A navic to byl pouhy odvar proti tomu, co by se mohlo skutecne stat. Znova jsem videl film az po 15 letech. Nemyslim, ze by dej pred a po utoku byl slabsi, zpravy v televizi ukazuji, co se deje v evrope a jak se valka blizi a nerekl bych, ze by Rusove byli jednoznacnym vinikem. Film je starsi jak Threads, takze si nemyslim, ze by melo byt hodnoceni ovlivnene tihle filmem. ()
Lidi - blik blik - tfff - kostry - sssssss - ratata bum :) Scénář děravej jak dědečkovo památný ponožky, to vše smíchané s americkým klišé a divnejma výkonama představitelů. Možná byla chyba v tom, že jsem před tím viděl Vlákna, ale opravdu jsem se spíš nudil než bál (a občas i smál, bohužel...). ()
Pozor na atomové války jinak vám vypadají zuby, vlasy a zničí vám to pleť. Jóó už se třesu strachy. Film byl jistě šlágrem pro děti studené války, ale pro ty, kteří v apokalypsu nevěří??? Nic moc zábava. ()
Opět si netroufám hodnotit. Odstrašující film, který (jak je v závěru řečeno) ukazuje jen zlomek toho jak by vypadal svět po jaderném konfliktu. Vskutku deprresivní záležitost, kterou lze jen těžko spolykat, zvlášť když si uvědomíme, že za nitky tohoto světa tahá pořád ještě spousta všehoschopných zmrdů. ()
"I do not know how the Third World War will be fought, but I can tell you what they will use in the Fourth - rocks!" /Albert Einstein/. Působivé, ale slabší v porovnání s daleko pesimističtejšími britskými Vlákny. V ohledu na možný vývoj po nukleární válce, se snaží Den poté, narozdíl od Vláken, vzbudit v divákovi jistou naději na možnost obnovení civilizace. ()
Vhodná předehra Threads, v době uvolňování napětí se film promítal v sovětské televizi v dvojprogramu s Dopisy mrtvého muže. Bylo to tuším včera, kdy Merkelová hovořila o nebezpečí "velkého požáru". Tyhle metafory mi připadají poněkdu nešťastné... Ale nebezpečí atomové války je něco, o čem by se nemělo přestávat mluvit. Nicholas Meyer se sice potýkal s televizními prostředky [a producenty] a do projektu mu pronikly i nepatřičné prvky [generická televizní hudba, některé osudy], ale výsledek pojetí jaderné katastrofy je velmi silný. Strašidelné není pouze ztvárnění kataklyzmatu, ale i plíživě hrozivá první cca hodina, kdy je divákům i postavám jasné, kam události směřují, změnit kurz ale již není v lidských silech * pardon * silách. Montáž dokumentárních záběrů a stylizovaného vaporizování patří k nejpůsobivějším momentům, ze sledovaných osudů sice nezaujmou všechny [hollywoodský klaďas Steven Guttenberg], ale některé vedlejší jsou lakonicky výmluvné - dezertující voják, jehož pohřeb v prošívané dece dává vzpomenout Spielbergův slavný textilní trik ze Schindlerova seznamu. Jako program před spaním nic moc. ()
Jaderná válka jak jsem jí znal z Branné výchovy. Žádná romantika, celkem věrohodný scénář z doby studené války. ()
Parádní podívaná o tom, jaký by bylo, kdyby nastala jaderná válka. Vůbec mi nevadily staré počítačové efekty. Bylo to vážně supr, jak se lidi mění v kostry. Jenom škoda potom toho velkého skoku, že najednou byli lidi jak ve westernu. Chápu, že by se ten posun určitě stal, ale mohl o tom být natočen větší vývoj. 80/100 ()
V roce 1983 byl svět bezpečnějším místem než v současnosti. Dnes je Západní Evropa okupovaná muslimy, na území Ukrajiny probíhá válka EU proti Rusku atd. Po převratu se u nás zrušily sklady materiálu CO (civilní obrany), kryty se přestaly udržovat a z československé lidové armády se stala nepříliš početná profesionální armáda, protože kapitalistický stát lidovou armádu mít nemůže. Co by občané v případě války hájili, když nám tu nepatří už ani židle pod zadkem? Majetek zahraničních kapitalistů? – Film nás vrací do téměř idylické doby, kdy ještě doznívala studená válka. U nás se za éry socialismu dbalo na to, aby občané věděli, jak si v případě nukleární války mají počínat. Na základní škole mě bavila cvičení CO, protože se při nich za účelem navození válečné atmosféry pokaždé odpálila aspoň jedna dýmovnice. V rámci cvičení CO jsme se – už na střední škole – učili střílet z malorážky a házet maketou granátu. Školení CO pro pracující byla o něco méně záživná, ale promítaly se při nich pěkné instruktážní filmy. Ví dnešní mladá generace, jak si počínat při jaderném útoku? Že k takovému útoku došlo, poznáme podle toho, že uvidíme charakteristický atomový hřib. V takovém případě je třeba lehnout si na zem hlavou směrem od místa výbuchu a něčím si zakrýt hlavu. Když se přežene tlaková vlna, odebereme se do nejbližšího krytu, kde vyčkáme poklesu radiace. V jednom instruktážním filmu jsem viděl, jak družstevníci v ochranných oděvech a plynových maskách hrabou seno. Sena se radioaktivita asi nechytá a krávy něco žrát musí, to dá rozum. Podívejme se, jak se ve Dnu poté s tématem nukleární války popasovali američtí imperialisté. – Prvních 40 minut se ve filmu ukazují fragmenty životních příběhů různých US občanů. Je to zhola nezajímavé až na scénu, kdy se lékař v nemocnici ptá pacienta (černocha), který čeká na operaci srdce, jak mu chutnal oběd. Pacient odpoví, že krocan byl dobrý, ale že nedostal žádnou zmrzlinu. „A jakou byste rád?“ zajímá se lékař. „Vanilkovou a kávovou,“ dí pacient a doktor žene sestru, aby sehnala zmrzlinu. Moc by mě zajímalo, jaké si negr platil zdravotní pojištění, že ho tak obskakovali. Většině Američanů jejich zdravotní pojištění totiž pokryje jen tu nejzákladnější péči, rozhodně ne operaci, natož operaci srdce. – Že by ohnisko mezinárodního jaderného konfliktu vzniklo v NDR, jak se ve filmu líčí, je absurdní. Takovou chybu by soudruzi v NDR neudělali. Ale dějiny jsou plné bizarností. Když probíhal konflikt mezi Řeporyjemi a Ruskem, osud světa také možná visel na vlásku. Je-li celková situace dostatečně výbušná, může se roznětkou stát téměř cokoli. Film má sloužit jako varování lidem, aby byli rozumní a neválčili spolu. Zatím to však nevypadá, že by si toto varování hodlali vzít k srdci. ()
Tento katastrofický snímek mi mnohem zřetelněji říká "memento mori", než jeho mladší příbuzný z roku 2004. ()