Restart

Na tenhle film jsem se vydal do multiplexu...jsem z menšího města, takže samotná cesta do kina by možná scénáristicky mohla působit zajímavěji než poměrně banální příběh Sylvy, která si za všechno může vlastně sama...jenže o tom to je... věci jsou mnohdy jednodušší, než bychom si přáli...často žádáme o radu, přestože sami moc dobře víme co je třeba udělat a občas se překotně řítíme do neznáma, přestože nejlepší, co bychom mohli udělat, je sedět na místě a počkat. O formě se tu nebudeme bavit, ta je bez diskuze... U titulků jsem seděl a koukal...nevěděl jsem co si o tom mám myslet...někdo v přední řadě znechuceně odhodil svůj popcorn... asi takhle... je to film, u kterého byste neměli přemýšlet, zkuste se vcítit...pochopit...pak je to bomba... (23.01.2006)

Nezatížen předsudky ani komentáři zdejších uživatelů, usednul jsem před monitor a shlédnul RESTART. Ajajaj. Dokázal bych si představit příjemněji strávený večer. A začalo to tak slibně. Výtvarně stylizovaný úvod, časté používání filtrů, zpomalené záběry, časosběrné použití kamery, zajímavá hudba.... pravda, to všechno už jsme viděli u Tykwera, Aronofského a jiných, ale na českém filmovém políčku se to takhle pěkně ještě nikomu nepovedlo... Ale ten zbytek!!! Nazývat tu banální epizodu ze života jednoho přežvýkavce se čtyřmi žaludky příběhem je rouhání a vytvořit z tohoto upoceného chuchvalce vlasů, mýdla, slov a semene scénář - tak to už je skutečně na žalobu. Něco tak nudného, hloupého a zbytečného jsem dlouho neviděl. Je mi to líto - protože režisérský záměr, natočit moderní, vizuálně strhující film - se nemohl podařit díky naprosté ideové placatosti a upatlanosti scénáře. Budu se těšit , až se podobný realizační tým potká napříště s nějakým slibným scénáristou a slušnými herci. Ihned po shlédnutí jsem označil ikonku s filmem na mém počítači a zmáčknul DELETE. A potom ještě raději RESTART, aby se ten film nedej bože neobjevil v kompu znovu! (21.06.2010)

V roce 2005 to byl film svěží a nápaditý- alespoň pro mne. Dnes oceňuju kameru a ten nezávislý kabátek. Bohužel samotná zápletka je trochu ošoupaná a nepřekvapí. Vzhledem k tomu, že to možná je to nejdůležitější na celém snímku, zbývá už jen ta atmosféra a styl, kterým se to tenkrát dělalo. Dneska asi málo životný snímek, ale Khoiba k tomu hraje pěkně. Krobotová tu má svou největší životní roli. 70% (30.01.2019)

Po novém zhlédnutí po letech ubírám jednu hvězdu dolů, ten film beznadějně zastaral a působí na mě dojmem filmařsky bezvýznamného experimentu, na nějž se dávno zapomnělo. Stupidní dialogy (korunu tomu nasadila Polívková v samotném závěru s tím jejím "Pařííííme"), prostinký příběh (honba za nápravou jednoho nepodařeného aprílového vtípku je na celovečerní film přece jen trochu málo), příšerné obsazení mužských rolí (všichni do jednoho mi přišli opravdu strašní), vše nasnímáno vystajlovanou kamerou (forma přebíjí obsah) v provařených pražských klubech a pražské MHD, kterou se zpovykaná hlavní hrdinka přemísťuje z místa na místo, zmítaná fantazijními vizemi a sužujícími výčitkami, aby to celé v závěru nakonec stejně vyznělo tak nějak do prázdna. Celý ten film na mě působí jako neživotný pokus natočit v českých podmínkách druhou Lolu běžící o život, která je pozoruhodně prosta jakékoli generační výpovědi, o níž se snad (?) tvůrci pokoušeli. Při sledování téhle podívané jsem se nemohl ubránit intenzivnímu pocitu, že navzdory všem těm kecům, jimiž jsme se tehdy po vstupu do EU začali obelhávat, jsme stále zoufale patřili k východní Evropě. (13.01.2013)

CITÁT - Chceš přijít vo voko nebo vo ucho......... Český film, české prostředí a nevýrazní herci. Hudba je příšerná. Jen kameraman si sem tam pohraje a vytvoří zajímavý záběr. Příběh je celkem slušný, ale nepomáhat nám v tom Finové, asi by to nestálo vůbec za nic. CITÁT - Jsem ti nevěrná. Už půl roku........ Já to vidím tak na 50% (12.10.2014)