Nový svět

Ani jakožto velký příznivec Tenké červené linie nejsem tímto podivným kouskem umění očarován. Pohádková, ale přitom dospělá, místy i krutá výprava do "nového světa" sice nabízí vytříbený vizuál se vskutku nádhernou kamerou velebící si v těch nejpěknějších scenériích, ale její poloprázdná narace a nedobře fungující dramatičnost přínáší jen slabý zážitek z děje. Malick se zaměřuje na něžné, mimoslovné vyprávění o lásce, oprošťuje se od standardní konstrukce filmu a místo ní servíruje volně plynoucí lyriku - pomalé vlny, na kterých je třeba nechat se unášet. Při tomto konceptu ve spojení s téměř tříhodinovou režisérskou verzí je obrovským úspěchem, že film vyloženě nenudí. Vždy je kam se dívat, často je, co prožívat a občas je něco, nad čím se zamyslet. Bohužel mé nároky na prvotřídní film jsou vyšší... 7/10 (12.07.2013)

Je to veľmi dobrá historická dráma od Terrenca Malicka. Má výborný príbeh o výprave z Európy, ktorá sa vylodí na americkom pobreží, aby tu postavila kolóniu a nadviazala vzťahy s domorodým obyvateľstvom, č dostane za úlohu jeden muž, vojak a odsúdenec. Po zoznámení s domorodým kmeňom konečne spoznáva svoj vysnívaný život, bez nenávisti a závisti a navyše si nájde aj svoju lásku, ktorá mu city opätuje, ale nič dobré netrvá večne a vzťahy medzi novými osadníkmi a domorodým obyvateľstvom sa začnú meniť. A výrazne to ovplyvní aj jeho lásku. Spracovanie sa mi veľmi páči, ale stále sa z toho ešte dalo získať aj viac. Určite neľutujem, že toto nie je klasicky podaný historický film, práve naopak, tento Malickov poetický štýl je jednoducho úžasný, filmu to pridáva na výnimočnosti a žiadny problém nemám ani s dĺžkou, film dokáže zaujať po celý čas. Prvá tretina je perfektná, Malick ma vždy dostane už úvodom, v tejto fázi je každý záber, gesto alebo vnútorný monológ dohnaný k dokonalosti a táto časť je zaujímavá aj po dejovej stránke, život civilizovaného človeka z európskeho pohľadu medzi domorodcami, ale potom už všetko čiastočne upadne, dej ma v strednej fázi bavil menej a aj tá poetika už nemá až taký vplyv. Ale zase sa to vylepší v poslednej tretine, kedy už má výrazný priestor aj domorodkyňa, nová postava Európana a celá táto časť sa mi opäť veľmi páči. Takže tu určite nejde o výpravu alebo výraznejšie dobrodružstvo, ale lásku, spoznávanie nových krás a iných spôsobov života a práve to je podané výborne, najprv si vyskúša Európan život medzi domorodcami a v neskoršej zase domorodkyňa medzi Európanmi, toto bol výborný nápad a vydaril sa naplno. Síce v historickom žánri sa bežne hodnotí aj akcia, ale v tomto prípade o ňu vôbec nejde, v celom filme sú prakticky dve nevýrazné, komornejšie akcie bez väčších kvalít, ale tu o to vobec nejde. Herecké obsadenie je výborné, sú tu tri zásadné postavy, Colin Farrell, Christian Bale a Q'Orianka Kilcher, získali si ma všetci, ale z dvoch nápadníkov som fandil jasne Baleovi, no poteší aj viacero iných menších postáv, hlavne August Schellenberg alebo Wes Studi. Réžia a technická stránka sú samozrejme vynikajúce, Terrence Malick je podľa mňa najkvalitnejší americký režisér vôbec a to mi potvrdil aj tu. A veľkú pochvalu si zaslúži aj hudba, tá je skvelá. Škoda, tej slabšej strednej fázy, ktorá tomuto filmu zobrala plné hodnotenie, ale inak som veľmi spokojný, skvelý vizuál, réžia, herci, hudba a väčšinu času aj scenár. 82% (29.10.2012)

Takové filmy jako točí Malick, nebo jaké točil Tarkovskij či Vláčil by snad ani neměly být recenzovány. Jejich zamýšlený efekt na diváka je zcela odlišný, než jaký má 99,99% procent ostatních filmů. Nejedná se o přímočaré odvyprávění příběhu, ale o mnohovrstevnatou, nelineární, meditativní pouť osudy několika postav, jež na diváka nepůsobí pouze při sledování filmu, ale zanechávají v něm, je-li k tomu přístupný, nesmazatelný otisk, který rezonuje v jeho mysli ještě po dlouho dobu. Příběh samotný není důležitý, důležité jsou přesahy a souvislosti v jakých se film odehrává. V Novém světě se přemítá nad vírou, láskou, či smyslem života. Témat se však dá najít mnohem více, protože film je nejdendnoznačně uchopitelný a jakmile je natočený, dá se říci, že žije vlastním životem a dá se vykládat na nespočet způsobů. Osobně jsem byl Malickovým vyprávěním okouzlen, byť zejména částí ve které je ztvárněn její vztah s Johnem Smithem. Druhá část je již méně zajímavá. Zklamáním pro mne je angažmá přeceňovaného skladatele Jamese Hornera, který zde opět vykrádá sám sebe, tentokrát Statečné srdce. Naštěstí zůstala většina jeho hudby nepoužita a namísto něj jsou ke slyšení nepoměrně propracovanější kompozice Richarda Wagnera a Mozarta, které přeci jen komplikovanému epickému stylu sedí mnohem více. Vzhledem k slabší, byť důležité druhé části, a Hornerovi tedy dávám jen čtyři body, i když si myslím, že u takového díla je jakákoliv hodnocení irelevatní. (08.08.2011)

Vzhledem k tématu a příslušnému názvu filmu se dalo očekávat strhující, velkolepé, triky oslňující dobrodružství s monumentálními bitvami podpořenými hektolitry krve. To by ovšem nesměl režírovat Terrence Malick. Jeho tenká červená linie mě silně lezla na nervy. Filozofie a válka nešly tak docela dohromady. Ovšem tady to funkční je. Nový svět, nová kultura, noví lidé, sem tam nějaké ty vnitřní hlasy, láska velebená až do oblak (naprosto strhujícím a svojským způsobem) a kvalitní snímek je na světě. V žádném případě nuda. Kdo tohle tvrdí, je naprosto mimo. New World má neskutečnou poetickou sílu, která spolu s nádhernou kamerou vytváří neopakovatelně silný divácky prožitek. Zkratkovité vyprávění je věc výtečná. Alespoň nedělá režisér z diváků totální idioty a nechává trochu té kreativity také na nich. Prapodivný střih se dá odpustit a málo akce je naprosto pochopitelné. Obával jsem se zbytečně. (08.03.2007)

Filmy Terrence Malicka není snadné mít rád, ale když k nim jednou najdete cestu, je těžké je nemilovat.___ Nový svět po prvotním zklamání nedokážu vnímat jako klasický film, spíše jako svědectví o světě formou oživlých nástěnných maleb. Nedokážu jej (krom předchozích snímků téhož tvůrce) k ničemu přirovnat. Nedokážu jej pochopit. Nechci jej pochopit. Největší chyba, kterou jsem během prvního sledování Nového světa udělal, byla právě snaha přistupovat k němu racionálně, ale on nemá být chápán, nýbrž prožíván.___ Ve snaze vidět normální film, který míří z bodu A do bodu B vyznívá Nový svět jako zdlouhavá procházka galerií. Sebekrásnější obrázky po čase omrzí. Onen „fígl“ (alespoň v mém případě) paradoxně spočíval v akceptování vršení zmíněných obrázků coby formy vyprávění. Malick vlastně bourá klasickou narativní strukturu, rezignuje na souvislé vyprávění příběhu a nahrazuje jej obsahově nezajímavými fragmenty, z nichž si každý divák musí odvodit to podstatné.___ Takto „vyextrahovaná“ verze známé legendy o indiánské princezně Pocahontas (přirozený půvab Q'Orianky Kilcher jakoby odrážel krásu okolní panenské přírody) nesedne zdaleka každému, ale každý ji dokáže bez problému pochopit. Ač sám profesor filozofie, do svých děl Malick zřídka implantuje nějakou filozofii. Také Nový svět je dílem tuze prostým (nikoliv hloupým), oproštěným od všech výrazových prostředků moderní kinematografie, přes které se musíte k ryzí podstatě obrazu dopracovávat jako poutník bloudící změtí uliček. Teď a tady vidíte tohle a tohle a buď se vám to zalíbí a nějak to na vás zapůsobí, anebo režiséra počastujete nějakým nehezkým invektivem, doufaje, že propříště dá přednost privátní meditaci někde na Aljašce.___ Malick svým postavám jen málokdy umožní dialog tváří v tvář, drtivě převažují dlouhé voiceoverové monology, umístěné mimo obraz, mimo čas a tudíž věčné. Na začátku a na konci použitý, neustále a přitom vůbec gradující motiv z Wagnerova Prstene Nibelungů může být iritující, ale stejně tak může přesně rezonovat s fyzickým stavem, do něhož nás režisér chce ukolébat. Totiž do osvobozujícího transu. ___ Diváky z větší části odmítnutý, kritiky zbožňovaný i odsuzovaný a o patnáct minut zkrácený, takový je Nový svět, jenž si cestu do našich kin hledal celé tři roky. Co mě opravdu mrzí – Malick pravděpodobně natočil přesně to, co natočit chtěl a zase pár let potrvá, než natočí něco dalšího. Je snad příliš troufalé pojmout výpravný velkofilm za 30 milionů dolarů (což, přiznejme si, není žádná suma) jako experiment (ve skutečnosti návrat ke kořenům)? Ano, ale existuje-li něco jako souznění člověka s přírodou skrze film, je tím filmem Nový svět. 90% Zajímavé komentáře: Lima, Shushika, Marius, Ai.ma, Zóna, curunir, Chrysopras, Dimo (27.03.2008)