Sekretářka

Po velmi dlouhou dobu musela americká studia dodržovat tzv. morální kodex a zejména tvorba velkých studií se vyznačovala neuvěřitelným šosáctvím. Pak přišlo uvolnění, které přineslo spoustu nahoty, vulgarity a zbytečných filmů, které sázely na co nejlacinější podbízivost. Sekretářka není erotický film, je to spíš úsměvný příběh o hledání sexuální identity a vyrovnávání se s ní. Zatímco homosexualita je už víckrát úspěšně zpracovaná a jako téma určitě nepřekvapí, sexuální odchylka, která hraje v příběhu sekretářky důležitou roli, má stále nádech něčeho neobvyklého, v hraných filmech jen zřídkakdy viděného. Maggie Gyllenhaal i James Spader hrají s nadhledem a Sekretářku lze považovat za příjemný snímek ve stylu americké nezávislé scény. Jde o film, který sice opatrně a mírně (ve skutečnosti se přes tragikomické a dramatické prvky pohybuje na půdorysu klasických romantických komedií) ale přece jen posunuje hranice stylu a tématu. Celkový dojem: 80 %. Je to mimo jiné snímek o toleranci a ocení ho nejspíš ti, co už dávno pochopili, že hranice tzv. normality se pohybují jinde než v předminulém století a láska má mnoho podob... (13.06.2006)

James Spader a jeho S/M varianta k roli v Sex, lži a video a opět neškodný. Dokonce tak, že vyhodí sekretářku, když hrozí, že jeho "odchylka" překročí únosné meze. Pak ale přijde - rovnou z psychiatrické léčebny- Lee, která vykazuje k tomuto druhu lásky i ke svému šéfovi sympatie, a jejich životy se pohnou. Vynikající scénář, vynikající hlavní představitelé a spoustu srandy nejen s pár překlepy a červeným fixem. (15.09.2004)

Myslela jsem, že podobně, jako mě James Spader svou postavou uchvátil ve Sex, lži a video, bude tomu tak i v jeho právní kanceláři. Jenže tou fascinující postavou pro mě v tomto případě není James. Tak, jako jsou výrazné jeho červené zvýrazňovače, kterými rád zakroužkovává překlepy v obchodních dopisech své sekretářky, je to právě ona, kdo je tím výrazným a zářícím "klenotem", který celému snímku vévodí. Ta ženská polovina hereckého dua sourozenců Gyllenhaalových. Maggie Gyllenhaal. Její zvláštní a vysoce osobitá tvář je pro mě v jistém směru mnohem více přitažlivější a zajímavější než celé plejády stereotypně vypadajících Hollywoodských "krasavic." A v této roli mladé, trpící dívky s jistými duševními "odchylkami", Lee Holloway, která při sobě vždy nosí výbavu se "sebezničujícím" nářadíčkem, je jednoduše úžasná. Spousta lidí jistě zná tu nesnesitelnou bolest, kterou uvnitř sebe dusíme a která nás ničí. A spousta lidí jistě ví, že jediná možnost, jak se s ní dokáží alespoň na chvíli vypořádat, přemoci ji, je jiná, fyzická bolest. Ta jediná dokáže někdy utišit a přehlušit tu naši vnitřní bolest, která nás trhá a rozervává. Je to zvrácené a sadistické? Neřekla bych. Je to spíše pro mnohé jako jediný možný lék... (17.10.2011)

Zajímavý a hlavně vizuálně hodně pohledný film, který odlehčenou formou zobrazuje všelijaké peripetie a tajná zákoutí D/s vztahu muže a ženy. Ale právě ta jeho odlehčená forma mi příliš nesedla, Spader se svou typickou legrační mimikou působil většinu času komicky, Gyllenhaal jakbysmet a mně tohle komediálně pojaté zpracování BDSM tématiky nijak neoslovilo. Děj filmu byl tím pádem pro mě atraktivní asi tak, jako kdyby ústřední dvojici hráli Vladyka se Štěpánovou, nebo nějací dva jiní podobní dementi. Vedle téhle cukrkandlové středoproudové hříčky ční pak zákonitě má oblíbená La Pianiste jako Burž Chalífa vedle vesnické dvoupatrové bytovky. (06.01.2014)

V době, kdy sexuální harašení zaměstnává na plný úvazek právníky i žurnalisty, přišli nezávislí filmaři s touto chytře načasovanou provokací. V jádru je to totiž romantická komedie, jen má více netradiční rozložení rolí. Do vztahu nadřízený – podřízená ještě přibylo trochu lehčího S/M. Maggie Gyllenhaal tu o sobě dala opravdu nepřehlédnutelně vědět a James Spader zase jednou dokázal, že umí hrát (když má zrovna co). Není to žádný trhák, ale zase mi nepřijde, že bych to nadhodnotil tak moc. (11.11.2008)