Brankář bydlí v naší ulici

Neskutečně půvabný barevný film, který mi až dosud unikal. Poznával jsem místa, která v podobě, jak byla ve filmu nepamatuji a přes dětsky naivní děj filmu se mi to prostě nějak tak líbilo, i přes ten předvídatelný hokej a legrační zápasy. A nemohu si pomoct - Eva Klepáčová (dej jí pánbůh nebe) byla nádherná ženská... (01.08.2023)

Moc hezky detsky barevny film. Scenar je sice typicky, kdy se kluci na ukor skoly venuji hokeji, aby vse nakonec dali dohromady a jako tresinku na dortu vyhrali dulezity zapas nad Certaky. Natoceno je to ale dobre, dospele postavy (nejvice zaujal Korbelar) moc neprudi a ty detske jsou taky dobre zahrane. (04.01.2014)

Československý film o dětském amatérském hokejové družstvu z Bezejmenné ulice. Před toužebně očekávaným zápasem s kluky z Čertovky musí mladí hokejoví nadšenci překonat krizi v mužstvu, zapříčiněnou špatnými školními výsledky a s tím související nevolí jejich rodičů je pouštět na tréninky. Taktéž týmu rozhodně neprospěje příchod nového hráče, syna hokejového reprezentanta Prokopa (P. Kočí), jenž svým neomaleným chováním téměř způsobí rozpad mužstva. Penzista Šácha (O. Korbelář), jenž se dobrovolně ujímá vedení a trénování mužstva a je pro kluky díky svému sympatickému vystupování morální autoritou, trvá na zlepšení školního prospěchu. V dětských rolích zaujal vnuk pana Šáchy, poněkud silnější postavy, jenž plní funkci jakéhosi jednatele neboli manažera týmu. Velmi vtipně na mě zapůsobil sen náhradníka Pepíčka Slámy, jenž se objevil na počátku snímku a v němž střílí gól za gólem nejdříve vrstevníkům, poté československému výběru a poté dokonce nepřemožitelné kanadské reprezentaci. Ze snímku režiséra Čeňka Duby je patrná radost a nadšení z hokeje u mladých kluků, bez níž by česká hokejová škola neměla nikdy tolik úspěchů. Současně Dubův povedený snímek vzdává hold všem neznámým mládežnickým hokejovým trenérům, jejichž práce a oddanost hokeji je nevyčíslitelná. (04.06.2017)

Podle mě je tento film až moc poetický a ještě více moralistický. Na druhou stranu, kdo ví, zda to tak opravdu v polovině 50. let nebylo. Ukazuje, jak mají malí kluci kombinovat sport se školou, a pokud se jim ve škole nedaří, tak nemohou hrát. Možná to tak opravdu bylo. Ostatně ta 50. léta byla fakt divná. O to víc si musíme vážit, že do tohoto ryze dětského filmu nebylo nic, co by propagovalo KSČ a Sovětský svaz. Naopak kluci tu tajně sní o tom, že budou hrát proti Kanadě. Tak to jsem fakt čuměl, že sem šoupli Kanadu a ne SSSR. Ostatně celý film je takový sen malého hokejisty. Začíná, jak na zaplněném otevřeném stadionu sehrají Bezejmenní mistrovský zápas, ve kterém jednoznačně vítězí. Poté stojí proti seniorským reprezentačním výběrů ČSR a Kanady a vždy slavně zvítězí. Připadalo mi to jako taková cesta Klabzubáků na bruslích. Ovšem byl to jen sen malého kluka, který se poté probudil do reality. Té dětskosti ve filmu je ale i tak hodně. Navíc je to již hodně starý film, který dneska již nikoho nezaujme. I proto se jedná o doslova neznámý film, na kterém můžeme tak leda ocenit tehdejší záběry na starý popelářský vůz či tramvaj. [216. hodnocení, 25. komentář, 65%] (10.12.2020)

Výchovný příběh pro tehdejší sportujicí mládež:žákovské hokejové mužstvo překoná krizi, kterou způsobí zanedbávání mimosportovních povinností. Režisér Čěněk Duba v sobě nezapřel své věnování sportovní popularizační tématice až do svého odchodu do zahraničí. Viz. dodatek po tomto filmu ještě natočil svůj poslední tady a to sice ještě film Letiště nepřijímá. Jeden z posledních filmů předválečné star O.Korbeláře který byl jako důchodce Šácha výborný. Ve filmu můžeme spatřit zamrzlou Vltavu což zas v té době nebyla až zas taková událost či dnes už stařecký a legendární zimní stadion Štvanice. Ve filmu je také k nepřéhlednutí tehdy čtrnáctiletý kluk jménem V. Pucholt co by jako rozhodčí. Úsměvný dětský film který mě tenkrát docela vzal. A proto za 3* (11.07.2006)