Ďábel nosí Pradu

"YOU SOLD YOUR SOUL TO THE DEVIL WHEN YOU PUT ON YOUR FIRST PAIR OF JIMMY CHOOS." ------------------ Už pár dní sa neviem zbaviť myšlienky toho, aký by bol tento film absolútne dokonalý, keby sa skončil scénou v aute s Mirandou v Paríži. Štúdio/rejža sa rozhodli ísť vyšliapanou cestou, záverom, akým končí väčšina filmov. Pritom stačilo len strihnúť o pár minút viac a zakončiť ho bolo možné bez akejkoľvek zmeny v deji a tak autenticky, tak reálne, s tak výstižne nastaveným zrkadlom skutočnému svetu a mentality ľudí v ňom a zároveň tak silným artistickým spôsobom, že normálne až nechápem, prečo musel prísť ten zasraný utopický happy end, ktorý, povedzme si úprimne, by sa zrejme nestal. Čo sa ale stalo, bol strhujúci herecký koncert Meryl Streep, kde ostatní, počnúc famóznym Stanleym Tuccim, boli na míle ďaleko vzad. Je pravda, že filmov s takouto tematikou som veľa nevidel, bude však nepravda, keď poviem, že tento je asi najlepší z nich? --- "This 'stuff'? Oh, okay. I see. You think this has nothing to do with you. You go to your closet and you select out that lumpy blue sweater, for instance, because you're trying to tell the world that you take yourself too seriously to care about what you put on your back. But what you don't know is that that sweater is not just blue, it's not turquoise, it's not lapis, it's actually cerulean. You're also blithely unaware of the fact that in 2002, Oscar de la Renta did a collection of cerulean gowns. And then I think it was Yves Saint Laurent, who showed cerulean military jackets? And then cerulean quickly showed up in the collections of eight different designers. Then it filtered down through the department stores and then trickled on down into some tragic Casual Corner where you, no doubt, fished it out of some clearance bin. However, that blue represents millions of dollars and countless jobs and so it's sort of comical how you think that you've made a choice that exempts you from the fashion industry when, in fact, you're wearing the sweater that was selected for you by the people in this room. From a pile of 'stuff.'" --- (x / x) (30.03.2021)

Nadprůměrná komedie, která pobaví a zaujme i někoho, kdo módě vůbec nerozumí, jako jsem třeba já. Jedná se o film z velice zajímavého prostředí, kam se většinou běžní lidé příliš často nedostanou, a tak dostávají možnost nahlédnout do tohoto světa právě přes tenhle film, který je svěží, vtipný, sarkastický a velice povedený. Ale troufám si tvrdit, že tím, co ho dost vyvyšuje do nadprůměru, je především geniální herecký výkon Meryl Streep, která ztvárnila editorku módního časopisu naprosto excelentně, až bych jí skoro uvěřil, že taková je i ve skutečnosti. Tady je ta nominace na Oscara pro Meryl Streep zcela zasloužená, protože takhle geniálně ztvárnit hlavního záporáka, to chce opravdu už nějaké to herecké umění. Ale zdatným spoluhráčem je této herečce také Anne Hathaway, která si se svou rolí taktéž poradila velice dobře a spolu se Streepovou tak dokázala povýšit film do nadprůměrných vod. Celý film mi neskutečně rychle utekl, aniž by nějak výrazněji nudil, a i to je veliké pozitivum. Takže závěrem už snad jen tolik, že tato komedie stojí za podívání, už jen kvůli hereckým výkonům. Já jsem byl s filmem velice spokojený, ale i přesto to nestačí na maximální hodnocení, ale s radostí uděluji čtyři hvězdičky, protože tenhle film si je bezesporu zaslouží. (13.12.2008)

Pro mě jedna z mých úplně nejoblíbenějších 'romantických' komedií o příšerné práci, pro kterou by miliony holek zabíjely. A já se přiznám, že bych byla jednou z nich. Tu šéfovou bych teda musela hodně rozdýchávat, ale motat se na večírkách kolem známých módních návrhářů by pro mě byl téměř sen. A ke všemu ještě ty krásné značkové šaty, boty a další doplňky. Pokaždé se na tenhle film ráda podívám a na to, kolikrát jsem ho už viděla mě ani na chvíli nenudí a opakovaně mě pobaví. Navíc výborné herecké obsazení - Meryl Streep, Anne Hathaway, Stanley Tucci a Emily Blunt. Moje srdcovka 5* (21.05.2011)

"Spousta holek by zabíjelo kvůli téhle práci!" To já bych taky zabíjel. Ale pravděpodobně své spolupracovníky, kdybych tu práci náhodou někdy dostal. Nevím, jestli má cenu vyprávět, že celý svět kolem módy mi byl v tomto filmu buď absolutně k smíchu (ale jsem přesvědčen, že ne ve vtipných scénách, ale ve scénách, které měly objasňovat a vysvětlovat, proč je móda tak důležitá), nebo mě z ní mrazilo. Ale opravdu to není tak, že bych nějak v normálním životě módou a módními návrháři opovrhoval, naopak - považuju je za takové lehce ztřeštěné umělce, kteří jdou mimo mě. Bohužel v tomto filmu jsou všichni ukazování jako absolutně nesympatičtí, sebestřední, sobečtí a hlavně úplně přiblblí. Veškerá snaha vysvětlit, proč je móda jejich životním stylem a proč je tak hrozně důležité se oblíkat do předraženýho šatstva tedy vychází vniveč, takže se prostě hlavní hrdinka ze dne na den (doslova) stane z ošklivě oblíkané (co má snad 65kg !) na modelku s vytříbeným vkusem. Což je samozřejmě předvídatelné jako zbytek filmu, kde můžeme vidět sympatického zhrzeného přítele, nesympatického boháče, co po ní jede a hlavně protivnou šéfovou Meryl Streepovou, která je sice skvěle otravná a přísná, ale nedá vám jediný důvod pochopit, proč je taková (i když snaha by tam byla). Celkově mám z toho filmu pocit, že nejenže mi absolutně nic nedal, ale na komedii mě vůbec nepobavil a na romantickou komedii nedojal. Zbytečný film. (Mimochodem jediná věc, co mě v tomhle filmu potěšila, je píseň od KT Tunstall v úvodu filmu :) (4/10) (24.12.2006)

Jo, kde jsou ty časy, kdy mě vzrušovaly volány Oscara de la Renty ještě víc než kanýry od Blumarine a kdy bych u scénky, v níž se přednáší, jestli je pásek tyrkys, blankyt nebo akvamarín (zdravím Váhy), slintala blahem. Jsou pryč a já jsem si s ledovým klidem vychutnala jak módní kreace, tak se bavila tím povrchně důležitým hemžením. I když se to nezdá, hadříky tu tvoří jen kabátek na otázku, jestli je lepší si po ohnutých zádech nechat dupat zuřivou šéfkou v prestižním časáku nebo okusit skutečnou novinařinu a zachovat si svoje lidi, hlavu a hlavně páteř. Ďábel nosí Pradu je pohodový filmeček o prioritách. Ležérní, pohodlný, dobře střižený a Meryl Streep, která dokázala být ďáblem a v nestřežené chvíli i beránkem, je herecká ikona. (31.03.2007)