Stážista

Film na nedeľné popoludnie, nenáročný do hĺbky a v prvej hodine o nič neprídete, ak si od neho na chvíľu odskočíte. Anne Hathaway má konečne opäť vlasy a zapadla do svojej roly, hoci film jasne a podľa očakávania ťahá De Niro. Angažovanie Rene Russo taktiež príjemne prekvapilo. Na rodinné posedenie ideálne, keď to bude len tak bežať v telke. (03.03.2016)

Po dlouhé době film, který mě okouzlil, mluvil mi z duše a současně mě donutil k zamyšlení v souvislosti s prací v dnešní době. Pro mě osobně jedna z nejlepších rolí Roberta de Niro a totéž platí pro Anne Hathaway, oběma to nesmírně sedlo a vytvořili fungující dvojici. Úsměvný i dojemný příběh, u nějž bych stopáž klidně protáhnul o další hodinu. (25.12.2016)

Nancy opět nezklamala. Další milá a úsměvná vztahovka, která má všechny atributy její tvorby. Vyrovnaný scénář plný úsměvných okamžiků, emotivních dialogů, momentů, které donutí k zamyšlení i sympatických postav, které si prostě nemůžete neoblíbit. Luxusní a postavám dokonale padnoucí obsazení, a režii, která se nepředvádí, ale soustředí na příběh a poskytuje každé hlavní postavě, i mnohým vedleším, dostatek prostoru. Natočit laskavý lidský film, který by si na nic nehrál a dokazal pohodu a úspěvnost vybalancovat nad propastí kýče není snadné, ale Nancy to opět zvládá stejně bravurně jako Philippe Petit na laně mezi Dvojčaty. Navíc jsem ve věku, kdy se dokážu stejně dobře vžít do pocitů stárnoucího Bena ze staré školy, do pocitů věčně nestíhající Jules, kterou drtí neustály tlak a stres, i do pocitl Matta, který chybuje ač miluje. Takže o to víc se mi film dostal pod kůži. Samozřejmě i díky Annie a De Nirovi, kterí jsou oba výteční a jejich interkace jsou dokonalé. (21.08.2016)

"Nezastaví se. Nespí. Nikdy jsem ji neviděl jíst." To je tedy starostí o nadřízenou. Já jsem se vždycky těšil na okamžik, až jednou nebudu muset vstávat do práce, přičemž státní pokladna nenechá můj bankovní účet zemřít hlady. Jenže moudrou hlavou moudře kývající důchodce Ben mi ukázal, že čekání na souboj se Smrťákem se dá zpříjemnit opětovným zařazením do pracovního procesu. Takže iluze je v háji, nařizuju dva budíky, žehlím kvádro, připravuju hadrový kapesník a čekám na to, až nějaká technologicky vyspělá společnost bude potřebovat služby dinosaura, jehož první kalkulačka se dodnes nenaučila odmocňovat. (05.11.2015)

Musím teď chvilku zhluboka dýchat, abych si při tom kokotmentování nenablil do klávesnice ….. Nejodpornější zaoceánský kýč znovu zaútočil a já měl pocit, jako by mi slizká afektovaná neherecká piča Anička Hetevejová s bárbinkovským úsměvem rvala dvě hodiny prsty do krku. Já debil se prostě nepoučím, že si nemám pouštět nic se stážistou v názvu, pokud to nebude o Moničině felaci. Po odporném gůglkurvení vkusu Troubou Vilznem k nám totiž z Továrny na noční můry připlavalo svinstvo ještě žluklejší a já mám chuť vypíchnout si oči, abych nic podobného už nikdy neviděl! Je to snad ta nejhnusnější dávivá směska zatuchlé korporátní umělé hmoty a učebnicově zrůdně pokřivených rodinných hodnot, zapatlaná prudce zubokazným cukrkandlem a zalitá přeslazenou Kokakolou přímo z rukou nechutně dobráckého Satan Klauze z té otravné močopudné reklamy. Vskutku nehumánní výprava do sterilního Mumulendu, vysněného to světa manipulativních amerických kokotů, ve kterém si slauďoučce harlekýnkovská pizda najme kouzelného dědečka, aby jí ukrutnou stařeckou moudrostí a letitým selským rozumem analogového prodavače telefonních seznamů zachránil digitální mezinárodní internetovou filmu a manželství s tím nejempatičtějším a nejrozkokošnějším teploušem, jaký se kdy objevil ve filmu. Obzvláště při ideálně idiotsky idylických rodinných scénkách s jejich slizkým paznehtem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct s tou lostomiloškou štyšletou plinsezniškou, jsem si musel urputně rvát palec do prdele, abych si hrůzou neposral sedačku, a celý zbytek toho krystalického svinstva mě nutkavě natahovalo. No a jak myslíte, že celý ten šestákový fekál asi tak dopadl? Inu, vše se po tom „tolik napínavém“ průběhu se spoustou zle zákeřných osidel a přezlovolných nástrah „překvapivě“ v dobré obrátilo, magický stařík dokonce naši odpudivou zdegenerovanou krávu donutil jako bonus sežrat třikrát denně brokolici, aby ji nezklátila anorexie, a všichni dohromady si nakonec skvěle zacvičili tajči v Central parku, kde chybělo už jen stádo pasoucích se růžových jednorožců, poletující hejno dobrácky otylých lesních víl a Petr Pan s Medvídkem Pú. Bobík byl sice sympatický od přirození, ale buď už nezavadí o kloudnou roli, nebo senilní a bere i takové sračky, avšak ani jeho charisma to nezachránilo před zaslouženým titulem „Nejplesnivější plastový sajrajt roku“. A to prý plasty neplesniví! (04.01.2016)