Reklama

Reklama

Královna Margot

  • Francie La Reine Margot (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (139)

sud 

všechny recenze uživatele

Co se herců a výpravy týče, nedá se nic vytknout. Ovšem s tím ostatním už je to horší. Scénárista a režisér se mermomocí soustředili na Bartolomějskou noc, která je zobrazena perfektně, ovšem z toho ostatního (další asi 2 hodiny) udělali mdlou vatu bez ladu a skladu. Každou chvíli jsem si nebyl jist co se to právě děje, spoustu se toho jen načrtlo a nedotáhlo do konce, spíše to působilo jako sestřih seriálu. Jinak se nejedná o špatný film, dobové reálie jsou, myslím, hodně věrné a herci hrají jako o závod, ovšem pro historický film je základ silný scénář. A o ten se "Královna Margot", bohužel, opřít nemůže. 55%. ()

m.krudenc 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších snímků francouzské kinematografie a zcela jistě nejlepší filmový výkon Isabele Adjani. Nákladný kostýmní velkofilm z období náboženských válek mezi hugenoty a katolíky v 16.století. Historické drama plné intrik a dějových zvratů s kvalitní kamerou, dobře vybranými exteriéry i dekoracemi. Historicky poněkud nepřesný a romantizující, ale to většině diváků vadit nebude. Záběry krvavé lázně Bartolomějské noci jsou barvité a fascinující. Adjani v renesanční róbě je neodolatelná, ale vedle ní herecky exceluje Daniel Auteuil a desítky dalších špičkových herců. ()

Reklama

Omnibus 

všechny recenze uživatele

Čí meč krví zbrocený? Boží či jen svěcený?“ Královnu Margot musí Bůh milovat! Její krvavý příběh je totiž o něm. O braní jeho jména nadarmo a masovém vraždění ve jménu víry. I já jsem se do Margot zamiloval. Do sestry krále a dvou bratrů, slinících při pohledu na trůn. Tajemná kráska, svými bratry vycvičená k sebezničující ženskosti. „Ukradli ti všechny peníze? Tak mě budeš mít zadarmo.“ Skláněl jsem se i před jako kámen tvrdou Kateřinou Medicejskou a její horoucí mateřskou láskou, jdoucí přes mrtvoly. Tak chladnou a pragmatickou: „Chtějí po mě tvou hlavu, mám ji dát?“ Nájemný vrah Maurevel: „Prodejte ji draho. Nebo mě použijte.“ Oslovily mě i spousty vedlejších postav, které se příběhem jen mihly, ale jako by do něj vstoupily přímo z ulic Paříže, onoho dusného srpnového večera roku 1572. Podobně jako Marketa Lazarová, ani Královna Margot pro mne není jen film. Spíš svědectví doby, nějakým božským zázrakem zachycené na celuloidový pásek v oněch dávných časech. Tenkrát před staletími, kdy se vražděním ve jménu víry rodila naše přítomnost. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Moje upoutávka svým kolegům a kolegyňkám z 27. září 2008: „Doporučuji v úterý ve 23:00 Královnu Margot. Jindřich III. ( sice poněkud zkresleně), Jindřich IV., Karel IX., Kateřina Medicejská, Gaspard de Coligny, to všechno tam bude k vidění a krásná Isabella Adjani jako Markéta Navarská a pro dámy Vincent Perez jako hrabě La Mole...” Dostalo se mi odpovědi: „Samej sex a krev.” A co na to po zhlédnutí filmu (na svém dvd) odpovídám já? Tak krve tam skutečně byly potoky a mrtvé tam házeli do jámy jako za Velkého moru a přehrabovali je tyčemi, ale co se týče sexu, toho tam bylo pár scén a velmi vkusně natočených (o samém sexu plném nevkusu by třeba takový Caligula moh’ povídat). Ač zbytek byl romantický až hrůza (co se dá dělat) a musela jsem těžce přimhouřit oči ohledně historických skutečností (pro zájemce tady, jak to skutečně bylo, převážně věnováno Jindřichu III., jenž byl v románu a ve filmu vyobrazen nepřiliš lichotivě), film byl celkem věrně natočen podle Dumasova románu (o němž si z hlediska historické věrnosti rozhodně nikdo nemůže dělat žádné iluze) a musím připustit, že se mi to líbilo. Tuto Dumasovu knihu jsem v telecích letech nesmírně žrala :-)), tak možná i proto. Pro ty, pro něž film gradoval příliš brzy, čím měl asi tak gradovat? Samozřejmě, že musí gradovat Bartolomějskou nocí, která má v dějinách přesný místo...To přece není nějaký přiblblý fantasy film, to je líčení historických skutečností... Ví tihle lidi něco o francouzkých dějinách nebo o Dumasově románu? Asi ne... Vždyť román přece Bartolomějskou nocí začíná a sám film se jmenuje Královna Margot, protože líčí část jejího života, a tak film BN končit nemůže! Asi bylo záměrem, aby film vrcholil smutkem Margot pro La Mola a Jindřišky pro Coconase ( a vykašleme se na to, že počet jejich milenců šel do stovek), což ale v konfrontaci s hrůzami BN nějak nevyšlo... Jen tak pro zajímavost kromě knihy o lovu, která posloužila k usvědčení milenců Markéty, královny navarrské a vévodkyně Jindřišky de Nevers, figurovala v Dumasově románu ještě vosková figurka, která představovala královnu Markétu a byla použita pro vzbuzení lásky, ale při obžalobě jí bylo využito, tak aby představovala krále, jemuž takto mělo být ublíženo pomocí magického rituálu. K filmu těžko řeknu, co tady ještě nepadlo, tak spíše ještě něco k době samotné, jejím základním rysem bylo rozhodně náboženské fanatické šílenství. Za nejznámější lze samozřejmě považovat ve filmu líčenou Bartolomějskou noc, v rámci objektivity ale nelze opominout, že proběhla také St. Michalská noc. Ta byla obdobou Bartolomějské ale v opačném smyslu, tedy že hugenoti v Périgordském kraji, kde měli převahu nad katolíky, je zabíjeli, jen proto, že těmi katolíky byli. Pro mě je film a tato doba vůbec ukázkou toho, kam až může lidstvo zavést náboženská horlivost, přivedená do krajností a podporovaná navíc štvavým kázaním. (Jaká to podobnost s dnešní dobou v některých oblastech...) ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Spojenie klasického Dumasovského románu s jedným z najatraktívnejším obdobím francúzskych dejín by nemalo sklamať žiadneho fanúšika historického filmu (nielen tých). Uvítal by som ale trochu lepšiu dramatizáciu, menej romantiky a tiež som mal pocit, že sa často hralo na efekt s cieľom čo najviac diváka šokovať, či už pomermi na kráľovskom dvore, hektolitrami krvi alebo samotnými udalosťami, pretože niektoré udalosti zo scenára majú od tých historických ďaleko. Navyše som si všimol prehrávanie u niektorých hercov, tento nedostatok však vo veľkej miere kompenzuje neskutočne krásna a záhadne smutná kráľovná Margot, v podaní neodolateľnej krásky Isabelle Adjani. Celkový dojem mi však aj napriek spomenutým negatívam vyšiel ako nadpriemerný. 75/100 ()

Galerie (29)

Zajímavosti (10)

  • The New York Times prudko skritizoval Virnu Lisi v úlohe Kataríny Medicejskej. Podľa nich "ako jedovatá kráľovná matka podala otrasný výkon." Napriek tomu získala za svoj výkon niekoľko veľkých cien vrátane Cézara a ocenenia v Cannes. (Arsenal83)
  • Pre uvedenie filmu v Severnej Amerike sa americký distribútor filmu Miramax rozhodol uviesť na trh film ako drámu s dôrazom na romantiku medzi Margot (Isabelle Adjani) a La Môle (Vincent Perez). Z pôvodnej verzie bolo vystrihnutých 15 minút a znovu bola vložená vymazaná scéna, kde sú Margot a La Môle ako milenci zahalení v červenom plášti, čo sa dostalo aj na titulný plagát na rozdiel od pôvodného, kde je Margot v bielych šatách postriekaná krvou. (Arsenal83)

Reklama

Reklama