La Reine Margot
Die Bartholomäusnacht
La regina Margot
Queen Margot
Kráľovná Margot
Režie:
Patrice ChéreauKamera:
Philippe RousselotHudba:
Goran BregovičHrají:
Isabelle Adjani, Daniel Auteuil, Jean-Hugues Anglade, Vincent Perez, Virna Lisi, Dominique Blanc, Pascal Greggory, Claudio Amendola, Miguel Bosé (více)Obsahy(1)
Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)
(více)Recenze (139)
Film páchnoucí krví obětí a potem katolíků, vysílených vražděním ve jménu víry. Svědectví o jednom hnusném zločinu, příběh vášnivé lásky s tragickým koncem a sekáním hlav, ale přesto nádherný a naprosto božský film (hugenoti prominou). ()
Jako fabulace dobre. ()
Bartolomějská noc nejde zfilmovat nedrasticky. Naprosto šílených pár hodin, které promění typickou královskou svatbu bez lásky v konečný střet nepřátel ale i zpřátelení lidí zahnaných do úzkých. Je jedno kdo je na čí straně, ale lidi, kteří zůstávají lidmi i v tomto okamžiku, musí držet pohromadě. Obyčejní lidé se mění ve zrůdy, krásné zrůdy se mění v lidské bytosti. Nejvíc mi utkvěla scéna plačící Margot, která prosí svého umírajícího, bolestí a krví prosáklého bratra-krále o milost pro svou lásku a jak odchází bez naděje, jen celá od krve....šílené a krásné... ()
Film má neskutečný spád a napětí a jakousi nervnost. Je znát, že Chéreau je především divadelní a také operní režisér. Sám také přiznává fascinaci americkými krimi filmy o mafii, jako filmy Coppoly a Scorseseho. Také tento film působí podobným dojmem. Herecké výkony jsou jednoduše fascinující a těžko říci, kdo je lepší, zda Adjaniová jako Margot nebo Lisiová jako Kateřina, Anglade jako král Karel nebo Auteuil jako Jindřich Navarrský. Špatní nejsou ani Perez a Greggory. Vynikající kamera a skvělá hudba, kterou překvapivě složil Kusturicův dvorní skladatel Goran Bregovič. Soundtrack stojí za to. Pro Adjaniovou už čtvrtý, rekordní a zasloužený César! ()
Předlohu jsem četl dááávno před zhlédnutím filmu a trochu jsem se obával, aby film nejel příliš jednoznačně po romantické linii příběhu. Nestalo se. Opět musím vyzvednou vynikající herecké výkony, ale i značnou syrovost, se kterou se režisér do látky zakousnul, a to velmi úspěšně. Opět musím vyzvednout evropský film. Opět musím dát 90%. Nevíte někdo, co s tím mám dělat? ()
Jeden ze skvělých historických filmů, jehož jednoznačným vrcholem je Bartolomějská noc, ale ani to co následovalo po ní, není horší. Láska, nenávist, smilstvo, intriky, vraždy. Vítejte v rozhárané Francii 16. století. ()
Čístý naturalismus v historické podobě a neskutečně stvárněná "Bartolomějská noc".To je jediné co uchvátilo mé Já na tomto filmíku.Dvorské intriky,používání jedů kvůli uchvácení moci,nenávist a sošné jednání Kateřiny Medicejské,bylo této době(prý)vlastní.Dílko o nejkrvavějším období francouzské historie 16.století je docela fascinující,leč poněkud dlouhé a chaotické.Divák neznalý dějin se docela utopí v ději a konvertuje k nezájmu. ()
I přes zajímavou výpravu a kameru to nebylo zrovna stravitelné. Postavy čumí do blba nebo jsou debilně vykulené jako Navarrský král, jejich chování nemá žádnou logiku, stejně jako samotný děj. ()
Studie v šarlatové. Začínáme v krvi, končíme v krvi. Zpracování je vcelku věrné své románové romantické předloze. Takže odvolávat se na tento snímek, jako na zdroj historického poznání ohledně Bartolomějské noci Léta Páně 1572 v Paříži a osob jí se účastnících, je pošetilé. Brán čistě jako freska, do které je přimícháno mnohé z fantasie tvůrce knižní předlohy, jde o snímek nadprůměrný. Eros a Thanatos se drží kolem ramen a pobaveně sledují pozemšťany, kteří jim slouží, mnohdy oběma současně. ()
Asi jsem viděl úplně jiný film - chaotická směska divných rozhovorů, kde králové vypadají jako šupáci z ulice a královna se dá poznat akorát podle čela vyholeného na Mohykána. Musel jsem se zajít ujistit sem, že jsem měl puštěný opravdu stejný film, protože mi přišlo že mám puštěnou nějakou divnou televizní inscenaci. ()
Krásne podanie historickej udalosti, kde som sa dozvedel o Igenotoch a o tom, ako sa dá svadba dvojnásobne zúročiť. ()
Tento film som už videla snáď desaťkrát minimálne a oplatí sa ho vidieť i jedenásty :-) Milujem na ňom snáď úplne všetko. Paráda. ()
perfektne, krvave, realisticke, nenudil som sa ani minutu, hudba je vynikajuca, scenar, kostymy, herci aj hudba si zaslužia oscara ()
Divoke, predivne. V jednom okamihu skraja padaju presne a usecne hlasky ake na francuzskom filme milujeme, v druhom sa rozdava pribliznost a teatralnost galore. A ten tobogan trva viac nez chvilu - tu eraticka akcia, tu partnerska sarada a prezivanie, az sa to napokon ustali na plus minus o udernost sa snaziacej drame. Chyba vacsie zdisciplinovanie, tvrdsia ruka vystavby, vedel by som si predstavit i lepsiu pracu so svetlom, kamerou, vystavbou sceny (pasaz obradu v kostole po tom priam revala...a nedostala). Frenetickost (plati i pre nevidanu frekvenciu penisov a pohlavi) nerovna sa udernost. A netusim preco ale komplet vsetci mi v tomto filme pripadali ako uporne prehravajuci gymnazisti. Popri ostatnom asi tie efektne kostymceky a priame ostre svetlo ako na skolskej besiedke. ()
Syrové, až mrazí, ale nedá se od toho odtrhnout!Vynikající Adjani a ještě úžasnější Auteil. ()
Přes kozy, bobry a krev se tak trochu zapomnělo na film. I přes šílenou stopáž se toho moc nestane a konec chybí úplně. ()
Mám DVD, film na něm má jen 137 minut, delší verzi jsem neviděl. To co jsem viděl mě sklamalo (podle zdejšího hodnocení jsem čekal něco víc). Je to chaos v ději a ať král, či sluha, všecko to jsou (svým vzhledem) takoví "bubáci", nebo jak kdosi tady už napsal "pobudové". Představitelka hlavní role Isabelle Adjani je nádherná i ostatní holky vypadají dobře a to je asi tak všecko. Slavný masakr si dovedu představit natočený "syrověji"... ()
Film si na nic nehraje, a zcela bez servítek mi naservíroval krvavý moment z Francie 16.století ... ()
Zfilmovaná romantická Dumasova předloha plná vášní, pudů a krutosti doby. Vizuální kostýmní velkofilm s naturalistickým ztvárněním Bartolomějské noci, stylizovaným jako krásný obraz, vůbec řada scén připomínající obrazy. Výborné herecké výkony. ()
Hodnotenie: 2x81 min. Tento film je postavený na jednoduchom princípe: „Sadne Vám francúzsky spôsob filmu?“ Niekedy si kladiem otázku, čo bolo v histórií horšie: „Chudoba? Nízka úroveň života? Protestanti vs Katolíci? Absurdita chovania v aristokratických kruhov?“ Tento film odpovie na všetky spomínané otázky. Herci: Lepšiu obsadenie do úlohy Kráľovny Margot (Isabelle Adjani, v tomto filme žiary, v čase nakrúcania jej mohlo veľa žien závidieť, má za sebou mnoho ocenení- v Cannes 1981 za najlepší výkon vo Possession, Berlinare 1989 za Camille Claudel, o druhotriednej herečke sa nedá rozprávať) a Juraja IV. (Daniel Auteuil). Za obsadenie si tento zaslúži jeden veľký palec hore, casting samotný je úspech. Za hereckým prvotriednym výkonom predbehli oboch protagonistov Virna Lisi a Jean-Hugues Anglade. Ich výkon bol nadmieru realistický. Vždy ma zaujímalo, čo sa deje v hlavách v tých hercov? Po niekoľkých rokoch hľadania dávam odpovede: Držia sa presných pokynov režiséra, majú v danom období množstvo životnej a psychickej energie. Emocionálne sú na pokraji explózie, v takýchto momentoch sa ukáže nadanie hercov. Hudba: Gorana Bregović spracoval soundtrack (https://youtu.be/uy80ZwlPVFk), na nezvyčajný spôsob dodržal tému, a štýl hudby, ktorý sa v danom období komponoval. Poznáte, že túto hudbu komponoval Goran Bregović: cítite z toho Balkán, zvýšený krvný tlak, svojský rukopis, a čo najlepšie, dal zo seba niečo. Na jednej strane máte prepracovanosť kostýmov, obstojné obsadenie alebo vynikajúcu hudbu. Na druhej, priam komorne orientovanú réžiu, príliš neskoré alebo príliš rýchle strihy, kde sa divák nedokáže zamerať na daný moment. Ja sa pýtam, kde sa všetci tak ponáhľajú (rýchle strihy sú najmä vidieť počas „Krvavého kúpeľa Bartolomejskej noci, kde sa katolíci spolu s kresťanmi povraždili ako zmyslov zbavených, bohužiaľ aj renesancia mala svoje temné stránky). V jeden moment obdivujem Patrice Chéreau za vyskladanie scény, ďalší nechápem spôsob kamery, strihu, režírovanie hercov (pritom Patrice v tomto vynikal) Hold, režisérsky post je najťažšia profesia vo filme. Žil si vo Uhorsku: Turci ťa naháňali po celom kráľovstve, žil si vo Francúzsku- chudoba, žil si v Anglicku- ak si bol Katolík, naháňali ta Protestanti, a naopak. V tom čase Španieli objavujú svoju „Indiu“, pritom zablúdili. Vo Svätej rímskej ríši, sa bojovalo o moc, ako keby nebolo nič lepšie na práci. Odporúčam Vám v originálnom znení, dodá omnoho lepší efekt. Český dabing nedopadol po technickej stránke najlepšie (môžete značne počuť šum), samotný herci odviedli dobrú prácu, na výbornú to nebolo. V kontexte filmov, ktoré vznikli v roku 1994 (Pulp Fiction, Ed Wood, Tri farby: Červená) je prekvapením, že tento film získal Jury Prize/Cenu Poroty. To, že je film ocenený veľkými cenami, nezmení objektívny názor na vec. Tak no, musíme veriť odborníkom z Cannes, a nie pisálkom na ČSFD. Ak budem mať tú možnosť si pozrieť director´s cut, veľmi rád to spravím. Link ---> ( https://youtu.be/amA-R6e4_Z8 ). ** za samotného spracovanie, réžiu, a film + * navyše za hudbu Bregovića. Ak by žil Alexandre Dumas st., rád by som videl jeho reakciu na tento film. /55 %/ () (méně) (více)