Goyovy přízraky

Hlavní postavou nejnovějšího Formanova filmu není ani Goya, ani Ines či bratr Lorenzo. Je to doba - doba, ať už jakákoliv, je vždy ke "svým" lidem krutá, smýká jimi v pavučině dějin sem a tam a nerozlišuje mezi "dobrými" a "zlými", mezi vinnými a nevinnými. Pokud bychom snad chtěli Goyovy přízraky srovnat s filmy jiných režisérů Formanova formátu, mohly by obstát. Když ale srovnáme Formana s Formanem, najdeme bohužel [a nebo bohudík :-) ] mnoho povedenějších, filmařsky vybroušenějších, pohyblivých obrázků. Tím nechci říct, že by se mi tento film nelíbil, jen podotýkám, že Forman umí i líp, resp. obrázky jsou pěkné, ale chtělo by to silnější příběh, (03.02.2007)

Mistrův velký přešlap. Kašovitý a vykalkulovaný scénář, kterému kouká ušlechtilá intelektuální konstrukce z bot jako sláma tomu nejposlednějšímu buranovi, zcela bezduché postavy (jen chabé odlesky Formanovy někdejší brilance v drobnokresbě charakteru), režijní pojetí vyvanulé až zatuchlé (hlavně davové scény evokují laciné televizní inscenace). Goya je tu něco na způsob product placementu – jeho jméno se hezky vyjímá, ale o jakékoli spekulativní psychologii génia, sice prosté, ale záživné (Amadeus!) si můžeme tak leda nechat zdát. Dojení emocí babskou maskou Natalie Portman a satanským mračením Javiera Bardema není hodné jednoho z nejvějších režisérů posledních desetiletí. Opravdu ne, první velký Formanův omyl. (03.03.2010)

Miloš Forman se vrací s filmem, který od něj asi moc lidí nečekalo. Svým tématem, se sice od těch ostatních diametrálně zrovna neodlišuje, ale samotné zpracování je poněkud... jiné. Samotná dějová linie by mohla být zajímavá, pokud by se nejednalo a přílišně rozmáchlé malé téma, aneb trocha másla na velkém krajíci, nebo snad velké téma stlačené do malého příběhu? Filmařské zpracování je v některých momentech opravdu parádní. První scéna je klasický Forman, divák má jediněčnou šanci slyšet naprosto všechno, jako by sám seděl v oné zabírané místnosti, tento prvek se však v dalších fázích snímku nepoužívá. Formanovi se daří zachytávat dobové reálie a díky nim podbarvovat celkové vyznění filmu, ale nedovede diváka strhnout, vlastně se o to ani nesnaží. Celou dobu jsem si však ríkal, proč si vybral tak strhující dobu a vypráví nezajímavý příběh, který až závání jistou telenoveličností. Odpověď jsem nenašel. Zatímco začátek se opravdu povedl, druhá třetina pokulhává a poslední pasáž je už nudným výsměchem s něčím, co se ani nedá nazvat příběhem. Velmi kladně se předvedl excelentní Javier Bardem, kterému se ostatní herci ani nemohli vyrovnat. (22.11.2007)

Ač si v sobě nese jistý odkaz Amadea, je Goya v mnoha směrech jiný. Převážně díky mnohem svižnější druhé půli, kdy děj dostane, díky počátku Francouzské revoluce, novou krev do žil. Díky nulovým očekáváním se jedná o příjemné překvapení se slušnými herci a obstojnou režií. Škoda nezvládnutí některých střihů a uloudaného úvodu. Alespoň jeden český režisér nezapomněl své řemeslo. (12.01.2007)

Formanove historické 'do tretice' sa nevydarilo podľa predchádzajúcich počinov, no oproti iným súčasníkom si svoje poctivo po siedmich rokoch odtočil, na vycibrenosť nezabudol a mňa nesklamal. Herecky zvládnuté, režisérsky detto, scenár pozadu. Prvá časť je bravúrna. Inkvizícia, mučenie a s tým spojený tragický príbeh, ktorý sa odohráva znamenite originálne popri živote slávneho maliara, nemohol byť načrtnutý lepšie. Výraznou časovou zmenou sa výrazne mení aj priebeh a feeling deja, Forman (ako scenárista) akoby prenechal zvyšok svojmu scenárovému kolegovi. Alebo naopak. Našťastie s tou zmenou sa dá po čase vysporiadať a po pár hodinovom uležaní v hlave dávam kvalitné štyri. 80%. (25.04.2008)