Útěk z vězení - Série 1

Útěk z vězení má parádní start. Prvních takových 10 epizod byla špička. Pak sice kvalita maličko klesá, ale finále, který je rozděleno na takových 5 dílů je naprostá klasa. Realné chování, skvělý scénář a zvraty v každým díle společně se zběsilým tempem mě nutí se na dvojku hodně těšit. Snad se pojede v kolejích, jaké se projely na konci série. (06.07.2017)

Tady si dal někdo hodně práce s přemýšlením. Vše nešlo hladce. Situace, kdy se věci sraly, ať už s úmyslem druhých, či souhrou náhod, i když některé byly hodně klišé, uměly zabrnkat na nervy. Různorodé charaktery, které mají své cíle a jdou si za  nimi, ať už to způsobí jakekoliv komplikace, se povedly. První série rozhodně patří k těm, co vás připoutá ke křeslu a napětím nepustí 🙂 (21.12.2023)

Pokud si chcete připomenout zlatou éru televizní zábavy alá „Breaking Bad“ bude tento seriál pro vás tím pravým ořechovým. Scénáristicky naprosto vypiplaná záležitost do posledního řádku, která vás nenechá ani na chvilku vydechnout. Atmosféra a napjatost jsou hlavními taháky celého seriálu a jsou odváděny opravdu na jedničku. Už dlouho sem nezažil takovou potřebu zapnout následující díl tak jako zde. Hlavní postavy jsou herecky i přesto, že se nejedná o žádné známá jména nad míru spokojenosti. Za zmínění stojí Michael (hlavní génius celého úniku, s očima probodávající mě každým okamžikem) a T Bag (místní magor a pedofil, který má stejná gesta jazykem jako barty skrk junior). Už teď mi je jasné, že následující série, kde bude chybět prostředí věznice zkrátka nemůže dostát takové úrovně jako tato. I přesto si myslím, že by každý fanoušek thriller 2000’s seriálů měl tomotu dát šanci a můžu vám zaručit, že nudit se opravdu nebudete. 100% (20.02.2023)

Je to téměř ve všech ohledech velmi podařené. Neseděly mi jen dvě věci: 1) herecký projev hlavní postavy v podání Wentwortha Millera - podle mě je to prostě špatný herec, 2) určitá schematičnost děje, kdy se v každém díle objeví zdánlivě neřešitelný problém, který je téměř vždy ještě v rámci daného dílu (případně v tom dalším) rychle neutralizován. Vede to na jednu stranu k neustálému napětí a dodává to na zajímavosti, což byl určitě cíl, který se tím pádem bez debat podařilo naplnit. Na druhou stranu diváka brzy omrzí, když se tempo a rytmus vyprávění nikdy nemění. Sledovat tenhle seriál bylo možná tím pádem ideální klasicky ve stylu jedna epizoda týdně a s napětím ve víru spekulací a domněnek čekat na další díl. Pro denní multiepizodní binge watching na streamovacích platformách to možná není úplně vhodné. Já jsem do toho vpadnul rychle (na začátku i čtyři díly za večer) a ke konci jsem pouštěl tak jednu epizodu během dvou tří dní a občas jsem se koukal, kolik zbývá do konce. Přitom ty poslední epizody 1. série jsou vlastně naprosto vynikající. Jen to pro mě bylo pořád na jedno brdo... Tak nějak si ale zároveň myslím, že v sezóně 2005/06, kdy to šlo do vysílání bych z toho byl unešený. Nároky zmlsaných diváků od té doby obecně asi docela povyrostly. (07.10.2023)

Revoluce, scénáristická a stylová genialita, již mám namemorovanou. Chytře se staví na kombinaci prostředí, vynikajících postav, pomalu dávkovaných příprav na útěk a komplikací; veškeré překážky jsou očekávatelné a jsou logickým a pravděpodobným vyústěním toho, co se stalo dříve. Pole, kde se může odehrávat další děj, je soustavně rozšiřováno i rafinovanou distribucí informací – jelikož jsou nám poskytovány informace, ke kterým hlavní postava nemá přístup, zvyšuje se tím napětí té které scény, jelikož my ze své pozice domnělé vševědoucnosti nevidíme způsob, jak problém vyřešit. Tím, že jsou nám ale zároveň upírány informace, ke kterým hrdina přístup má (a ke kterým přístup zároveň logicky mít musí), nenabude výsledné rozuzlení nikdy podoby deus ex machina. (15.03.2017)