Grindhouse: Planeta Teror

Možná ještě střelenější a nechutnější než první díl a to je co řict. Je naprosto jasné, co chtějí tímto kouskem tvůrci říci, takže rozepisovat kvality filmu je v podstatě nemožné, neboť je to film poslepovaný ze špatných filmů. O to ulítlejší, odvážnější a zajímavější však výsledný produkt je. Nejsou zde žádné hranice a bariéry. Jsi fanda ? Skvělé, budeš se bavit. Nejsi ? Vypneš po pěti minutách. Mno spíš tak po deseti, protože Fergie v bílém nutno vidět. (18.07.2008)

Tam kde Robert Rodriguez ztrácí na svého kolegu po filmařské stránce, nápaditosti, vymazlenosti stylu a vůbec formou celkově, tak paradoxně získává na zábavnosti právě tím, že se narozdíl od Quentina nesnaží z tohoto žánru vytřískat "něco více" než na co má. Tohle je prostě pouze blbé déčko na n-tou, které to o sobě ví a díky nadsázce a střízlivé stopáži zvládá bavit po celou dobu. (14.07.2007)

No je to béčko, ale je na něm hrozně okatě vidět, jak moc se tvůrci snažili, aby výsledek byl co nejbéčkovější, a to mi prostě vadí. Je to křeč. Ačkoliv má samozřejmě své - výborné - momenty. Ale obecně film postrádá švih, hlavně po režijní stránce mi přijde nezvládnutý. To se příště radši podívám na Darkplace:) Stejně je ale o moooc lepší / zábavnější, než Death Proof. (22.08.2009)

Velmi rád bych řekl, že Rodriguez povýšil brak na umění, ale opak je pravdou, on ponížil umění na brak. Příběh je naprosto zhovadilý a pan režisér se od tohoto faktu snaží odvrátit pozornost nadsazenými přestřelkami, drsňáckým chováním postav, výbuchy, cákanci krve, slizem, říznou hudbou a podobnými formálními hrátkami. V mém případě se mu to ovšem dařilo jen asi prvních pár minut a pak zase až posledních pár minut. Dá se namítnout, že Rodriguez stvořil přesně to, co chtěl - podřadné béčko oblečené do velmi zručně ušité nablýskané áčkové róby. Dá se ale i namítnout to, že s jeho talentem je odsouzeníhodné již to, že právě tohle chtěl. (02.09.2007)

Nejzábavnější Rodriguezův film od Desperada? To snad ne! Ani by nevadilo, že je film nabouchaný samoúčelnostmi a plytkými hereckými výkony - beztak se na to v tomto subžánru nehraje, zvláště když napodobuje starou brakovou horrorovou vlnu-, ale s avizovanou zábavností je minimálně polovina Planety Teror dost na štíru. Klidně by mi stačilo ke spokojenosti, když po place pobíhají lepé děvy s brokovnicemi, chlapi si hrají na drsňáky (F. Rodriguezovi jsem to ale vůbec nežral), fuckuje se o stošest, kolem se komíhají směšní zombíci s krví konzistence slizu a sem tam něco vybouchne. Jenže tenhle krvavý guláš chutná tak nevýrazně a podruhé už na něho nebudu mít chuť. Ani kvůli Rose McGowan a jejímu úvodnímu rajcovnímu go-go tanečku. (15.08.2007)