Grindhouse: Planeta Teror

Nemůžu si pomoct, ale je to nejzábavnější Rodriguezův film od Desperada. Nic tu nedává smysl, ale je to akční nátřesk s maximální stylizací, který se narozdíl od Tarantinova Deathproof nesnaží tvářit seriózně. Robert dostal lopatičku a zručně zryl celé pískoviště. Zombie vyhlazovačka bez jakýchkoliv podtextů, jen s přehlídkou známých tvářích, zábavných klišé a špičkových gore efektů. Kéž by si to nadšení Rodriguez odnesl i do dalších filmů. (70%) (17.07.2007)

Naše nejděsivější obavy se naplnily. Robert Rodriguez zcela rozmělnil svůj talent natočením zástupce toho nejpokleslejšího ze všech možných žánrů (když nepočítáme porno, ale k tomu nemají exploitační filmy příliš daleko). Hůř jej ani natočit nemohl, za což zaslouží jednu velkou pochvalu. Filmový materiál vypadá, jakoby prošel všemi čtyřmi žaludky nějakého přežvýkavce, dějová návaznost veškerá žádná (nevíte, jak dostat všechny hrdiny na jedno místo? Nápis „missing reel“ vám pomůže) Potěší, že se v dnešní době někdo odvážil natočit film, který věci neřeší, který se s ničím, ale opravdu s ničím…však ví víte co, kdyby kolem toho navíc nebyl takový hype, kdyby Grindhouse nebyl dobře promyšleným marketingovým tahem, nýbrž filmem natočeným „jen tak“, bylo by to milé. Je zde všechno, co si dokážete představit plus mnoho věcí, který si nejspíš představit nedokážete a je toho zatraceně hodně. Ještě před objevením nádherně jednoznačného názvu se na nás vyprsí Rose McGowan, jejímž křivkám je zasvěcená celá titulní sekvence a stejně jako většina ostatních scén má jediný účel – bavit nás. Planeta Teroru je nonstop akčním nářezem, kde nechybí krásné ženy s velkými injekčními stříkačkami, krásné ženy s velkými samopaly (namísto nohy), drsní týpci, jež mají důvod být pořádně nakrknutí, ani hnusní mutanti s nadlidskou silou. Mnohokrát mne napadlo, jestli tohle už není přece jenom trochu moc, jestli by se zde neslušelo krapet ubrat na tempu a množství přiúchylněných nápadů. Avšak, čekal jsem snad něco jiného? Nikoliv, takže předsudky stranou a enjoy! 80% Zajímavé komentáře: Visáč, ]V[()Rt (01.06.2007)

Planeta Teror je stejně jako celý projekt Grindhouse perfetkně promyšlenou skládačkou. Známí tvůrci si hrají a točí svůj velký sen, příčemž obří marketingovou masáží dopřávají svému dítku tu největší možnou reklamu. Planeta Teror funguje na výbornou. Ač odkazuje na ty nejpokleslejší žánrové kousky, sama se stává plnohodnotnou podívanou plnou těch nejpodivnějších nápadů. Planeta Teror působí jak perfektně zvládnutou vizuální stránkou, tak i nápadným hudebním doprovodem, který vykrádá to nejlepší z autorského Sin City. Planeta Teror je film, který nabízí většině divákům alespoň jeden moment, který dokáže zásahnout. Sám jsem chrochtal blahem u scény, kdy žena uprostřed noci stopuje na silnici protijedoucí automobily, přičmež za zády má temný mlhavý opar. Planeta Teror je nejabsurnějším hororem roku 2007, šílené nápady, znechucení, sex... Planeta Teror. (15.04.2008)

No, původně mě napadlo, že umět točit takovéto podobné filmy je nepotřebná dovednost č. 96, ale vážně mě to dostalo. Někde je ta ona potřebná nadsázka dávkována úměrně, někdy je přehnaná, proto ty čtyři hvězdičky. I přes občasnou nechutnost jsem se vážně bavil, a to snímky o zombies opravdu nejou moje krevní sk... (chybí díl komentáře) (15.10.2007)

„Pre mňa budeš navždy Palomita." Gratulujem Robertovi Rodriguezovi k tomu, že sa definitívne stal doživotným hračkárom, neschopným rozprávať príbeh. On by možno aj chcel (hoci, ktovie...), no zrazu zbadá nový počítačový efekt a ten má naplno jheo pozornosť a na čosi ako scenár sa v tej chvíli okamžite prestane myslieť, lebo malý Robert sa musí hrajkať, Na rozdiel od talentovaného kamaráta Tarantina (AUTO ZABIJAK) skopíroval štýl, starý desiatky rokov a bez vlastného vkladu (ak teda nerátame to, že si robil hudbu, strih a nosil kávu režisérovi, teda sám sebe). Kým Tarantino dokáže diváka na zadnom sedadle posexovať tak rýchlo, že sa ani necíti byť zneužitý, Rodriguez je na to, aké zábavné kraviny nakrúca (DESPERADO, OD SÚMRAKU DO ÚSVITU), smrteľne vážny. A nie, nerešpektujem tvrdenie, že rozpráva vtip s vážnou tvárou. Občas sa zasmejete (skôr nad „chýbajúcim dielom“ a nad "receptom", než nad stereotypným zrážaním zombies). Občas znechutene odhliadnete od plátna (penis), občas si vypočujete ťažkotonážnu hlášku, uvidíte peknú akčnú scénu (Freddy Rodriguez a nemocničná chodba) a znalcov potešia Michael Biehne a Tom Savini. Rozkošné (ale aj dosť nudné) cvičenie v žánri. Cinematik PN 2007 (08.09.2007)