Podivuhodný případ Benjamina Buttona

David Fincher už sice natočil lepší věci, ale i tak je Benjamin Button dílo hodné zapamatování. Sentimentální dílo o životě a smrti, které na ploše 160 minut rozehrává veskrze obyčejný příběh ovlivňovaný nevšedními podmínkami. V jednoduchosti je ale síla - plno symbolů počas celého snímku má možnost plně odkrýt svůj význam, díky čemuž je v závěru pro diváka připravena pocitová nálož, míchající v sobě smutek, melancholii a osudovost v přesně vypočítaném poměru. A citlivějším jedincům i slza ukápne... :´-) Precizní režie a atmosféra jako z nějakého snu jsou potom už jen podružnými důvody pro udělení 5 hvězdiček. Nádhera. (31.01.2009)

Po druhém zhlédnutí, tentokrát v kině: hrdina se zajímavým osudem, ale jinak naprosto nevýrazný, hrdinka nesympatická, film pěkný na pohled, ale emocionálně prakticky prázdný, tváření se, že jde o Velký Biják o životě, smrti a lásce, spousta průhledných metafor a symbolů. Na druhou stranu aspoň téma člověka opravdu může přivést k zajímavým úvahám. Ve výsledku přeambiciózní bublina. Fincher potřeboval hit a snad příště natočí zase něco osobitého. (22.01.2009)

Nevím, byl to dobrý film, ale Finchera mám raději v temnější poloze (Se7en, Hra, Zodiac...). Vtipné bylo pozorovat maskéry mistrně zvládnuté proměny Brada Pitta (tady je Oscar docela povinný!) - když došlo na jeho vizáž "jsem hezkej, vážně hezkej chlap" sálem prošuměl chichot - prostě fanynkám se musí nabídnout to, za co koupí lístku u pokladny zaplatili ;o) BTW nevím čím to je, ale právě když má Brad hrát vyfešákovanýho frajera, tak je to největší nuda - nasadí jeden ksich, jeden pohled... děs. A přitom jakmile mu scénář nabídne jakoukoli příležitost vymanit se ze škatulky, hned jsme o dva levely výš (vzpomenout stačí na 12 opic nebo na aktuální Po přečtení spalte). (03.02.2009)

Když jsem šel na Benjamina Buttona, jediné, co jsem o něm věděl, byl fakt, že tam hraje duo Pitt-Blanchett (aneb ty reklamy na autobusových zastávkách zabírají). Nic víc. Dokonce jsem z hlavy úplně vypustil, že jde o film Finchera. A o příběhu jsem neměl ani ponětí. A podle názvu jsem očekával nějakou detektivku. Mno... Vzhledem k tomu, že jsem od filmu neměl žádná očekávání, asi není úplně přesné říct, že mě zklamal. Spíš byl se zpětnou platností úplně jiný, než bych byl očekával, kdybych o něm věděl víc. Divné, ale lépe to vysvětlit neumím. To ale není to, co mi na filmu vadilo. A že mi něco opravdu vadilo. Možná jsem trochu krutý, ale celé mi to přišlo příliš vymazlené a vyumělkované, odtržené od reality (samozřejmě si uvědomuju, že příběh nespočívá v realitě, a beru to na vědomí), a točené jakoby pro kritiky.. Prostě tomu něco chybělo, nebo možná něco přebývalo. No, definitivně něco přebývalo. Krom již řečeného přebýval pořádný kus stopáže. Film mě chvílemi nudil, a ta hřejivá lidská moudra, která by tenhle fakt bývala mohla zakrýt, nebyla ničím jiným než provařenými klišé. Zní to hodně kriticky, ale přesto se mi film líbil. Několik scén bylo extra vydařených (scéna "co by kdyby" byla dokonalá), a kdyby celý film měl stejné kouzlo jako ona scéna, možná by ve mně zanechal trochu hlubší dojem. Docela škoda. (22.02.2009)

Dlouhé uvažování nad rychlým a neúprosným během času. Vlastně takový óda na čas. Mistrovsky podaná mistrem Fincherem, se skvělým citlivým a dojemným příběhem, úžasným Bradem Pittem a Cate Blanchett, dokonalou atmosférou a samozřejmě i těmi vizuálními kouzlami. Nádherná cesta napříč časem s pár nezapomenutelnými úvahami a scénami (variace efektu motýlích křídel je na toto téma nejlepší věc, jaká kdy byla natočena) a závěrem, který jen utvrdil můj názor na výjimečnost snímku. Tohle si budu pamatovat dlouho. (10.02.2011)