Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lojzička je svérázná princezna z Enykytánie, která se víc zajímá o tělocvik a svého papouška Ferdu než o princeznovské povinnosti. A aby toho trápení pro její rodiče nebylo málo, ještě si ji vybere za nevěstu vodník Bonifác a hrozí zničením celého království. Lojzička se ale nedá, uteče ke komediantům a stane se slavnou provazochodkyní. Jenže uniknout osudu se jí přesto nepodaří – nakonec se musí vypořádat jak s vodníkem, tak s rolí budoucí královny. Naštěstí při tom objeví pravou lásku, získá dobré přátele a také přijde na to, že všechno se člověk musí naučit a že všude je chleba o dvou kůrkách. (Česká televize)

(více)

Recenze (27)

hermiona 

všechny recenze uživatele

To nám z toho Popelčina prince vyrostl docela trapnej král, co? Lojzička jako komediantka, to vůbec není plané, princezna to ale není, jasný pane. Pro koho je král všech vodníků Josef Dvořák, tomu přijde Táborský spíš jako nepovedená karikatura Shreka. I kdyby Bonifác nekonvertoval na instalatéra, tohle je opravdu konec vodníků v Čechách. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Vyskytuje-li se v pohádce královský syn a/nebo dcera, obyčejně to skončí svatbou. Tak tomu je už od Němcové a Erbena, ale u moderních autorských televizních pohádek se uzavření sňatku nastoluje jako vlastní téma, resp. probléma. Jak provdat princeznu /prince; jak si zasloužit princeznu; výběr partnera; podmínka zamilovanosti (implicitní nebo výslovná); sňatek jako oficiální iniciace generační výměny na trůnu. No a k tomu trůnu: Značné možství pohádek jde totiž ještě dál, v těchto nevidíme, ba ani netušíme žádné království, neřku-li říši. Vidíme jen domácnost jakési lehce bizarní rodiny s komorníkem, případně s dalším personálem. Že je tato rodina přesto prezentována jako královská (a její hlava jako držitel moci v nejbližším okolí), dodává (vedle symbolického pojetí nevěsty coby královničky) těm rodinám zajímavý rozměr nezbavitelné exkluzivní odpovědnosti za okolní svět (většinou se nezdá, že by si tvůrci tento aspekt uvědomovali, někde se ale s onou odpovědností explicitně pracuje v určité kritické situaci, váhu má také "královské slovo", rozuměj nezrušitelné). Otázka sňatku často bývá v těchto pohádkách spojena s výchovnými problémy a obyčejně tyto pohádky disponují nějakou deviací. Je-li nostitelem deviace princezna, může být např. rozmazlená, větroplašská, sečtělá atd. atd. Často už název díla k příslušné deviaci odkazuje. Tak zde máme princeznu, která je "číslo". To je sice chytře víceznačné (stává se číslem cirkusového programu a je na to hrdá), ale očekávání názvem vyvolané vychází na prázdno. Jde prostě o princeznu, kterou nebaví nic než tělocvik a místo jakékoli číslovosti (třeba ztřeštěnost, poťouchlost aj.) na ní můžeme pozorovat toliko běžné pubertální frackovství. Ježto mě tato pohádka až do půlky dost nudila, je fajn, že aspoň Doležalová ve svém projevu nudná není, ačkoli vcelku byla herecky chabá, což obzvlášť vyniká vedle Hádka, na němž je už tady znát, že je to dobrý herec, a člověk si ho opravdu užívá. Táborský jako vodník skvělý a vzhledem k jeho žabí hubě, náležitě zde prodané, lze říci dokonalý. Rodičové Krbová-Trávníček hodně dobře sladění, i když s nějakým nepřehrávačem po boku mohla Krbová vyniknout ještě lépe. Rodičové Krečmerová-Jiráň si zasloužili mnohem víc prostoru, už pro tu vzájmenou jinakost a počáteční odpor mezi princem a princeznou. Vcelku mám podobný dojem jako u jiných Hanušem režírovaných pohádek: Z různých příčin je mi sympatická, ale provedení je dost chabé (čímž nemyslím okatou studiovost, ta je v cajku). Měřeno mým náročným vkusem je to na dvě hvězdy, ale musím připočíst, že týž můj vysoký vkus nemá problém tuto pohádku doporučit malým dětem, pro něž je myslím úplně v pohodě. ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Princezna Lojzička se v tradičně pohádkovém příběhu snaží seč jí síly snaží popudit diváka, což se jí nedaří, protože to je mile působící holka, zato jejímu otci, který se snaží předvádět herecké umění se to daří dokonale. Nevadí mi kulisovost pohádek a to, že z toho trčí ateliér, vlastně to mám nějakým zvráceným způsobem ráda, ale ten mini provazochodecký zablácený dvorek, upachtěný král a nevyužitý druhý královský pár se odpustit nedají. No dobře, zas tam je pěkný králík a koza. ()

PollyJean 

všechny recenze uživatele

další pohádkový počin od Jaroslava Hanuše, který se snaží dělat pohádky trošku jinak, což je třeba pochválit, i když ne vždycky je to úplně povedené. Škoda extrémní úspornosti, která vykukuje všude, bohužel i ve scénáři. Jásat nad tím, že provazochodkyně se projde po provaze tam a zpět a označovat to jako dosud neviděné, je dost přehnané. Jinak se tu ukazuje, že Marie Doležalová bohužel moc hrát neumí, obrovský rozdíl třeba oproti Hádkovi, který si svého ješitného prince hezky vychutnává. ()

spaceCadet 

všechny recenze uživatele

Tyhle televizní pohádky s divadelními kulisami, mám mnohem raději než celé ty výpravné Troškovo kraviny. Má to pohádkovou atmosféru, správně pošahané pohádkové postavy a dobro zvítězí nad zlem. Co vlastně chtít od pohádky víc? Navíc se mi líbila Marie Doležalová jako princezna i Miroslav Táborský jako zlý vodník, který se na konci ze zlého vodníka promění tuším na hodného instalatéra. To mě fakt baví. Celkově vlastně byly všichni ti herci příjemně zvolení do svých rolí. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (2)

  • Natáčení probíhalo také na hradě Kokořín. (M.B)

Reklama

Reklama