Režie:
Jiří AdamecScénář:
Milena MathausováKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Karel SvobodaHrají:
Marta Vančurová, Jiří Bartoška, Marek Mikuláš, Petr Čepek, Ota Sklenčka, Bedřich Prokoš, Karel Heřmánek, Eliška Balzerová, Zdeněk Dušek, Ladislav Trojan, Milena Dvorská, Dagmar Havlová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh o dětském štěstí, jež vždy bylo a bude v dětské představě spojeno s rodinou a domovem… Redaktorka Julie (M. Vančurová) a výtvarník Vojta (J. Bartoška) jedou do šumavského dětského domova pro devítiletého chlapce Matěje Stibora (M. Mikuláš), aby jej přivezli do Prahy na předání hlavní ceny v soutěži dětských kreseb. Matěj nakreslil tříčlennou rodinu u houpačky, nad níž svítí sluníčko. Jeho skuteční rodiče však mají k ideálu daleko. Matka se ho po porodu zřekla, otec se potýká se závislostí na alkoholu (P. Čepek). Najde chlapec novou rodinu? Marek Mikuláš, představitel malého Matěje, který hledá rodinu a domov, ve filmu podle scénáře M. Mathausové a v režii J. Adamce z roku 1981, získal cenu UNICEF za dětský herecký výkon. (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Jak si propít dítě...😢 Plusem je autenticita prostředí... Minusem monology chlapce... Věrohodnost klesá každý metrem... ()
Samotná zápletka, kdy jako vždy milá a usměvavá Marta Vančurová spolu v Jiřím Bartoškou řeší převoz jednoho klučiny (Matěje) z dětského domova do Prahy na převzetí první ceny z výtvarné soutěže, mi úplně nesedla. Moc věrohodně na mě hlavně nepůsobily ony neustálé návštěvy Vančurové u všech těch možných osob spjatých s Matějovým dosavadním životem. Je jasné, že scenáristicky zde bylo účelem, aby se divák toho mohl o těžké Matějově životní situaci co nejvíce dozvědět a to z různých úhlů pohledu. Ale dost pochybuji, že by se někdo tak intenzivně zajímal o něčí cizí osud a věnoval tolik času návštěvám cizích lidí, jak to ve filmu činí postava Vančurové. To všechny ty scény vzájemné interakce mezi postavou Bartošky a Matějem mi přišly mnohem uvěřitelnější. A hlavně i mnohdy docela vtipné a velmi lidské. Nejsilnější mi ovšem přišla scéna, kdy je malý Matěj se svým tátou alkoholikem (skvělej Petr Čepek se svýma typickýma "psíma" smutnýma očima) a snaží se jej přesvědčit, že "rum je blbec". Jinak jsem moc nerozuměl, v jakém vztahu spolu vlastně byli v tomto film Vančurová s Bartoškou (staří přátelé/milenci v nezávazné vztahu). Celý film pak končí tak nějak divně do ztracena a vlastně i dost smutně. Coby televizní snímek to nebylo špatné, ale možná jsem (i kvůli mé oblíbené Martě Vančurové) čekal maličko víc. ()
Vinobraní v bledě modrém. Čepek válí, o tom žádná, ale koho zajímá takový film bez konce. 80 minut čumím na to, jak malý kluk utíká z dětského domova k tátovi, který chlastá a páč chlastá, tak zas utíká od něho do děcáku a takhle dokola. Nakonec uteče i od adoptivních rodičů i od otce bumbaly, no bomba pointa. ()
Malý chlapec z detského domova má vo všetkom jasno. V zákonoch o rodine a adopcii, vo vzťahoch a ako si získať ľudí na svoju stranu. Pritom dáva otázky, pri ktorých sa aj dospelí musia vážne zamyslieť. Na zamyslenie bolo aj vedecké testovanie dieťaťa pred zvažovanou adopciou. Slabšie štyri hviezdy, ale nemôžem si dovoliť odbiť túto zaujímavú drámu o živote iba tromi hviezdami. –––– Tak si poruč, táto. Hergot, poruč si! A pojedeme domů. –––– Každá opravdická maminka musí být strašně krásná. Ne? –––– Jakej jsem? Mám špatný vystupování. Něco jako cholera. –––– S ním také děláte testy? – S Evženkem? Né. Ten je přece NÁŠ. ()
Ťažká téma aj herci výborní. No počas celého filmu kričala na mňa bezmocnosť, zúfalstvo a smútok. Priala by som si pekný koniec, ale chápem, že s pestúnskou starostlivosťou je to ťažké. Každé dieťa má právo na lásku a bezstarostnosť. Petr Čepek a Marta Vančurová, ako vždy jedničky. ()
Tady je ta husta scena, jak to dite v decaku nabizi k adopci misto sebe holcicku, protoze je "vhodnejsi"... 3+ ()
Musím napsat že Petr Čepek se předvedl v jedné ze svých asi nejlepších rolích. Chlap na okraji společnosti, který bojuje s chlastem. Myslí si že ho poráží ale je to přesně naopak. Chudák synek :-( ()
Kdepak dnes už takový herci jako byl pan Čepek nejsou, tak výborně zahrát souboj s alkoholem a přitom vypadat jako opravdový lesník dělník, co se pro svého chlapce snaží vyhrát nerovný boj – to se nepodaří již dnes někomu zahrát. Celkově je sice film velmi depresivní, ale jsou tam malé jiskřičky štěstí a dobroty, které vlastně všem událostem přinesou klidný a harmonický dojem. Těžko říct proč se česká televize málo věnuje vysílání podobných filmů, které jsou krásné a milé a do nekonečna radši opakuje notoricky známé filmy, které již diváka nepřekvapí. Velmi silný je hlavně konec…. ()
Proč nedat pět, když ve své kategorii je to špička? Skvělé umírněné herecké výkony, uvěřitelný příběh, mnohovrstevnatost významů a nakonec nesmířlivá hudba Karla Svobody. ()
Takto silní scénáristé jako byla ve své době Milena Mathausová dnes ve filmovém průmyslu opravdu neskutečně chybí. Ta své příběhy ze života k zamyšlení, dojetí a snad i porozumění uměla vskutku mistrovsky podat. Tento o chlapci z dětského domova toužícího žít se svým otcem, nese jistou tragédii života nesoucí se po staletí. Otec žijící sám touží po chlapci také, jenomže alkoholový démon vše zhatí a nešťastní jsou potom oba dva. Příběh se točí kolem výtvarné soutěže, ale je to jen záminka k psychologické rozpravě během chlapcovi cesty k převzetí hlavní ceny, kam ho vezou učitel s učitelkou, o kterých si chlapec zprvu myslí, že to jsou jeho nový rodiče tzv. na zkoušku, kteří mají nejen soucítění s jeho osudem, ale i stále silnější myšlenky mu pomoci. Kromě otce tu není opomenuta ani chlapcova matka a tak jejím prostřednictvím se dozvíme jak to vlastně s ním bylo už od početí. Marek Mikuláš tu ve svém věku vytvořil vskutku mistrovský herecký výkon a tak následná cena byla opravdu zasloužená. Problematika dětí v dětských domovech a vcítění se do jejich myšlenek a touhách tu je přednesena naprosto bravurně a s patřičným respektem. Lepšího filmu na toto téma snad už v České kinematografii ani není. ()
Psychologické drama s nadstandardními výkony malého Marka Mikuláše a velkého Petra Čepka. ()
I slzicka ukapla. ()
Československé drama podle scénáře M. Mathausové o devítiletém chlapci Matěji Stiborovi (M. Mikuláš), který vyhraje dětskou mezinárodní soutěž díky svému obrázku nazvaném Sluníčko na houpačce, znázorňující spokojenou a milující rodinu. Realita a zkušenosti s rodinným zázemím je však diametrálně odlišná, neboť matka se ho po porodu zřekla a otec, závislý na alkoholu, se o něho nedokáže postarat. Vyrůstá tedy v dětském domově a zažívá nepředstavitelně psychicky vyčerpávající opakované adopce na zkoušku. Otce, jehož náklonnost k alkoholu byla silnější než láska k synovi, ztvárnil svým nenapodobitelným způsobem P. Čepek, jehož zejména úvodní scéna byla pětihvězdičková. Pro převoz chlapce z dětského domova na vyhlášení soutěže a předání ceny byli vybráni M. Vančurová, se svým standartním uzavřeným a bezkrevným výkonem, a J. Bartoška, mezi nimiž panuje podivný vztah, který jsem nedokázal definovat. Dochází k postupnému sbližování s chlapcem, jenž je dosti poznamenán neustálými neúspěšnými pokusy o adopci, a v otevřeném závěru děj směřuje k tomu, že si Matěje dle jeho přání osvojí právě Vančurová s Bartoškou. Sociální drama je nabité silnými a mrazivými scénami ze smutného života nechtěného dítěte, mezi které patří určitě návštěva M. Vančurové, pátrající po chlapcově minulosti, u jeho matky D. Veškrnové a u M. Dvorské, bývalé pěstounky na zkoušku, která chlapce vrátila do ústavu, jakmile se jí narodilo vlastní dítě. V dalších rolích se objevil K. Heřmánek jako vychovatel v dětském domově či B. Prokoš jako předseda dětské soutěže. Film J. Adamce na mě silně zapůsobil, neboť popisované situace by nechali chladného málokoho. Nerad bych zapomněl zmínit hudbu mistra K. Svobody, která vhodně doplňovala tento neveselý film skrývající se za dětsky roztomilým názvem. Oceňuji námět filmu i jeho provedení, výkon pana Čepka je opět obdivuhodný a snímek hodnotím jednoznačně nadprůměrně. ()
Překombinovaný scénář s neživotnými dialogy nemohl zachránit ani jindy dobrý režisér, ani snažící se herci. (hvězdička za herce) ()
Jeden z posledních záblesků režiséra Adamce, který ukazuje na to, že to mohl být dobrý režisér, kdyby se nedal na komerci a ideologické obludnosti. Letmý zákmit můžeme ještě pozorovat u TV filmu Život a smrt malíře Petra Jana B. a pak už to jede jen v průměru a odpadu. ()
Skutečný televizní skvost, který vás rozhodně mile překvapí, když si takhle v neděli v podvečer zapnete televizi a na místo stupidních seriálů,objevíte toto!Úžasná Marta Vančurová a šperkovně zahraná role Markem Mikulášem! Jsem zastáncem toho, že tyhle klasické české filmy (už i 60. ,70.) a 80.let stejně patřily a vždycky patřit budou k nejkvalitnější české filmové tvorbě. ()
Psychologický pohled na necelou rodinu. Pro mne zbytečnost, ač sám jsem něco podobného zažil. Paní Vančurová hraje skvěle ženu, která strká noc co cizích záležitostí, pan Bartoška unylého mladíka, který bych chtěl, ale nechtěl syna. Dávám plusy hercům, i tomu klučinovi, ale to je vše. Pokud film neuvidíte, neumřete. ()
Výborný film. Hlavně díky svému námětu. Chlapec z domova je mnohdy chytřejší než lecjací dospělí. Vlastně je to docela nadčasový snímek. I dnes je spousta matek, které rády odloží děti. A je to podstatně jednodušší. Anonymní baby box na každém kroku a žádné komise. Tolik rodičů by přitom děti chtěly a tolik mladých si neumí dávat pozor a pak neví co s tím. Výborné obsazení právem deklaruje skvělé herecké výkony. Svou roli velmi zvládl i dětský hlavní herec. Petr Čepek taktéž. Jen tu hudbu jsem již někde slyšel. Asi v Pitavalovi. Naštěstí je výsledný scénář lepší než vizuální televizní pohled. ()
Fenomenální Petr Čepek a... a co dál doktore? V podstatě moc nechápu tu neuvěřitelnou vazbu toho kluka na svého fotříka alkáče. Na 4 hvězdy mi tam přijde poměrně dost vaty. ()
Čepek chlastá pěkně :) ()