Perverzní průvodce filmem

Řeknu na rovinu, že se s psychoanalytickým čtením filmů moc neztotožňuji, hlavně s takovým, co nezná míru a je zaslepeno samo sebou. Žižek se ještě docela držel na uzdě, jeho filmový průřez mě zezačátku dost navnadil a zaujal místy i pobavil (pocit z vracení se exkrementů z temnoty chaosu pod záchodovou mísou), ale asi po hodině už mě ničím nepřekvapil a pořád omýlal pro mě nepodstatné věci, pro které byly filmy jen jakousi záživnější kulisou. Když zpětně zhodnotím dvě a půl hodiny, překvapuje mě, jak řídký a povrchní onen psychoanalytický exkurs byl, a rozhodně ne nijak radikálně laděný, jak se může zdát z názvu snímku. Nakonec mě spíše uchvátila sama pestrost a rozsah analyzovaných ukázek než většina komentářů k nim. (08.03.2010)

Objevily se zde názory, kdy se Žížek snaží mluvit za ženy a dle názorů žen v mém okolí, mu to moc nejde. Často příliš Freudovsky překrucuje snímek tak, aby zapadl do jeho vzorců. Ale vyslovil neskutečně zajímavé myšlenky. Otevřel mi obzor ohledně rozšiřování schopnosti vnímat realitu prostřednictvím filmu, kde forma, jakou je realita prezentována, má vlastní realitu a byť je to celé klam (film že jo), tak není možné snažit se odkrýt lež a najít pravdu, realita by se rozpadla, ale je nutné hledat pravdu v té lži. (26.11.2016)

Naprosto fascinující. Je ohromně zajímavé podívat se na filmovou klasiku (a film jako takový) z Žižekovy psychoanalytické perspektivy. Je neméně zajímavé vzít tenhle film jako sondu do hlubin psychoanalytikovy duše...;-) (Propos - Žižek v jedné ze svých promluv dokonale vystihnul kořeny mé dětské fobie z tulipánů. Já to říkám pořád, že tulipán je nesmírně obscénní kytka.) (23.12.2007)

Pre diváka by bolo určite znesiteľnejšie keby bol "psycho"analyzoval v rodnej reči, lebo ten jeho otrasný prízvuk spôsoboval mojim ušiam akustické muky. No keď sa Slavoj konečne "prepsychoanalyzoval" k záveru, zistila som, že až taká sranda to nebola a Vertigo či Lost Highway si s dovolením budem radšej aj naďalej chápať po svojom. (05.03.2012)

Včera som úplnou náhodou zachytil časť filmu Perverzný sprievodca ideológiou a niektoré vety ma zaujali. Tak som si dnes stiahol Fiennesovej predchádzajúce dielo, ktoré ma navyše lákalo aj filmovou témou a podstúpil som to martýrium. Bez mučenia priznávam, že som párkrát zaspal, ale som presvedčený, že mi nič podstatné neuniklo. Po dva a pol hodinovom trápení môžem konštatovať, že som videl množstvo ukážok z filmov, ktoré som až na malé výnimky videl a boli sprevádzané táraninami akéhosi samozvaného vykladača Freuda, v ktorých som márne hľadal nejakú originálnu a zaujímavú myšlienku. Iba som tohto Žižeka priradil k Lynchovi, Tarkovskému a niektorým ďalším, ktorým nerozumiem, nemám ich diela rád a vôbec sa za to nehanbím. A som rád, že dokumentárne filmy nehodnotím. (11.01.2023)