Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu

Mé první setkání s Boratem nedopadlo vůbec špatně, i když tento styl humoru není zcela šálek mé kávy. Sacha Baron Cohen se ukázal být komikem ve velkém stylu (např. jeho „69“ s Kenem Davitianem utkví v mé paměti navždy). Ač je to humor místy zcela stupidní, přesto stupidně nepůsobí a bránice diváka se otřásá v základech. Škoda jen, že v závěru film ztrácí tempo, takže pouze 4*. (08.05.2009)

Je pravda, že místa, kde úsměv doslova mrzne na tváři, se ve filmu střídají s těmi, ve kterých mrzne z úplně opačných důvodů. Jenže tenhle, za normálních okolností pro mě zapovězený humor, je díky interakci s (alespoň pokud budeme věřit prvnímu dojmu a Františku Fukovi v Cinemě) vesměs nic netušícím okolím, postaven na úplně jinou úroveň (na rozdíl třeba od "Indahaus"). Sice si Cohen ve filmu trochu recykluje své předchozí Boratovské nápady, ale v kombinaci s "reálným" příběhem o cestě za vytouženou láskou vzniká celkem unikátní směs, ve které jsem se sice smál na stejných místech jako parta výrostků s popcornem za mnou, ale často pravděpodobně z úplně jiného důvodu. Škoda, že už asi patříme do těch civilizovanějších končin, vidět něco takového o nás... (14.12.2006)

„A zde Muktar Sakanov, stará se o traktory a potraty.“ Upřímně řečeno, málokterý film jsem odkládal tak dlouho jako právě tento. Nakonec se mi ovšem podařilo zbořit zeď předsudků a už po, ehm pouhých 12 letech od natočení jsem Borata zhlédl. Inu, co k výslednému zážitku dodat…snad jen, že něco tak nádherně stupidního, infantilního, absurdního, politicky nekorektního a odvážného se vidí...no, možná právě přesně jednou za 12 let. Vytýkat tomuhle filmu cokoliv, je vlastně popíráním jeho předností. Ano, „skotačení“ v hotelovém pokoji mi už vtipné nepřišlo a celkově snímku začne ke konci docházet dech (který Borat chytí znovu až při autogramiádě), ale jinak jsem se opravdu upřímně bavil. A Cohen je správně praštěný a nebojí se sám sebe navézt do těch nejhloupějších situací. I díky tomu hodnotím solidními 4* a rád se porozhlédnu po dalším dílku s tímto svérázným chlapíkem. „V Kazachstánu je ilegální pro víc než pět žen být spolu. S výjimkou bordelu a hrobu. V USA ženy scházejí spolu a říkají feministky. Zjistím víc.“ (08.04.2018)

Borat představuje nejen past pro všechny aristokraty, konzervatisty, moralisty a vůbec lidi lpící na společenských normách, ale jak je vidět, zdařile šálí i některé filmové anál-lytiky. Borat podle mě není dokumentární drama se skrytými metaforami a sociologickými hodnotami, třebaže by byly zvrácené, jsou to spíše jen pospojované extravagantní výstupy Sacha Baron Cohena, tak aby navzájem tvořily pokud možno celistvý film. Nechci ho shazovat, věřím, že to zdaleka není takový buran, za kterého se vydává, ba naopak se mi jeví jako velice kreativní a neuvěřitelně vtipný člověk, ale stejně tak myslím, že Borat byl koncipován výhradně jako komedie, šílená, sprostá, urážlivá a nezaměnitelná komedie. Vše má jediný účel - maximální vtip nehledě na boření i těch nejzazších hranic politické korektnosti... A funguje. 8/10 (10.07.2009)

Napodruhé plně doceněno. Tenhle film není tím, čím se jeví na první pohled. Důvtipné zesměšnění maloměšťáctví, fanatické religionizity amerického Středozápadu a hloupého antisemitismu nemalé části populace, to celé s širším přesahem (je jedno, jestli jde o USA, či malou zemičku uprostřed Evropy, lidé jsou všude, až na malé nuance, vlastně stejní). Smáli jsme se s kolegou Cooperem jako praštění, smíchem očistným, s vědomím toho, že to, co vidíme na obrazovce je ve své podstatě zhovadilost, pod její slupkou se ale skrývá promyšleně cílený satirizující záměr. "Odporné, nechutné a zvrácené" se může zdát pouze lidem, kteří neumějí číst mezi řádky. (22.12.2007)