Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu

BORAT je zcela právem nazýván komedií roku a pro mě je zatím i nejlepší komedií nového tisíciletí. Bohužel není geniální jako celek, ale po skvělém rozjezdu (úvod v Kazachstánu s židobraním, autoškola a autobazar v New Yorku) začal v mých očích rychle ztrácet dech. Vlastně už v tom New Yorku leccos zadrhlo, třeba ty nevtipné líbačky na ulici nebo posezení s feministkami. Tato scéna měla vzhledem k Boratovu zázemí v mých očích mimořádný potenciál, kdy jsem čekal, že Borat bude feministkám popisovat, jak se v Kazachstánu zachází se ženami a feministky budou úpět a jedna po druhé odpadávat, ale místo toho Borat jen konstatoval, že ženy mají menší mozek než muži a jelo se dál. Stejně tak z toho manažerského meetingu vyvedli oba naháče příliš brzy, i když jejich předchozí souboj byl vskutku impozantní a velmi slibná scénka s přespáním u židů byla už úplně zabitá (snad až na ty šváby :). V několika případech jsem se také zdráhal uvěřit tomu, že ta či ona situace skutečně není nahraná. Čím víc spěl film do finále, tím více se kupila hluchá místa a moc to nenapravilo ani závěrečné setkání s Pamelou. (25.11.2006)

Podle mě se Borat zbytečně politizuje. Neházel bych ho do stejného pytle s výtvory Michaela Moora. Moore točí filmy s předem daným názorem a vyhledává jen takový materiál, který s ním rezonuje. Borat nemá agitační ambice. Nevíme, co si myslí Sacha Baron Cohen o současné politice, protože Borat je postava, která s ním nemá zřejmě nic společného. A ty narážky na rodeu... Kdyby byl tento film natočen někdy v roce 1998, obsahoval by možná scénu, kde Borat vyhledá Monicu Lewinskou a s dychtivým výrazem jí nabídne hrst zmačkaných bankovek za služby, jimiž se tak proslavila. Chci říct, že by si asi dělal z Ameriky stejnou srandu, kdyby byl u kormidla demokratický prezident, jako si ji dělá z George Bushe a v danou chvíli aktuální války v Iráku. Osobně nejsem bůhvíjak protiamericky založený, ale dojde-li řeč na Bushe, tuto chodící připomínku Darwinovy evoluční teorie, taky se stěží ubráním nějaké té poznámce o banánech a životě ve větvích. Ale politiku vem čert. Borat je čistá klauniáda dosti hrubého zrna (veverky by zajásaly) a přestože je mi blízký jiný druh humoru, musím obdivovat masochistickou důslednost, s jakou Mr. Cohen pokračuj dál a dál v intencích své role tam, kde se pohybuje na hranici ilegality a kde jeho "protihráči" prožívají největší zkoušku asertivity ve svém životě. Borat jde mnohem dál, než kam by se třeba skupina Jackass odvážila v nejdivočejších snech. Předvádí faux-pas takového kalibru, že Dr. Jiří Guth-Jarkovský rotuje v hrobě jako grilované kuře. Většina teenagerovských komedií by se v konfrontaci s Boratem mohla stát meditační kulisou v kláštěrní škole. Při tom všem je to ale vždycky jen Borat, kdo se ztrapní, znemožní, kdo je "obětí" situace. Sacha Baron Cohen ponižuje lidskou důstojnost, zosobněnou ale vždy jen a jen Boratem. Neherci jsou jen sparing-partnery, kterým není nikdy doopravdy ublíženo a kteří mohou svobodně rozhodovat o tom, jak se zachovají. Proto neberu argument, že je tento film manipulativní. Abych to shrnul - i když mě to samotného překvapuje, originalitu této komedie a dotaženost jejího nápadu musím ocenit nejvyšší známkou. 100% (14.06.2007)

Borat představuje nejen past pro všechny aristokraty, konzervatisty, moralisty a vůbec lidi lpící na společenských normách, ale jak je vidět, zdařile šálí i některé filmové anál-lytiky. Borat podle mě není dokumentární drama se skrytými metaforami a sociologickými hodnotami, třebaže by byly zvrácené, jsou to spíše jen pospojované extravagantní výstupy Sacha Baron Cohena, tak aby navzájem tvořily pokud možno celistvý film. Nechci ho shazovat, věřím, že to zdaleka není takový buran, za kterého se vydává, ba naopak se mi jeví jako velice kreativní a neuvěřitelně vtipný člověk, ale stejně tak myslím, že Borat byl koncipován výhradně jako komedie, šílená, sprostá, urážlivá a nezaměnitelná komedie. Vše má jediný účel - maximální vtip nehledě na boření i těch nejzazších hranic politické korektnosti... A funguje. 8/10 (10.07.2009)

"Pamela, vydáš sa za mňa." - "Och, nie, ďakujem." - "Nemusíš súhlasiť.“ Na toto sme s Rižom zašli v roku 2006 do kina a chechtali sme sa ako debili celých 84 minút. Resp. ja 74, pretože 10 minút ma pri "istých" scénach napínalo na vracanie. Scenár je zameraný proti všetkým (viď. Beh pred Židom, či hláška „Je vedecky dokázané, že ženy majú menší mozog, ako muži.“, ale schytajú to aj homosexuáli, heterosexuály, medvede, Američania, Daniel Myrick s Eduardom Sánchezom a mnohí ďalší), nastavil Amerike rovnako dobré zrkadlo, ako Michael Moore vo svojich (pseudo)dokumentoch. Nech už si o tom myslíte čokoľvek, takýto film (áno, je to film) sa vidí raz za X rokov. Kino Považan NMnV 2006 (10.02.2007)

(1001) No já nevím, neřekla bych o sobě, že jsem v oblasti filmu upjatá, ale co je moc, to je moc. Nebo spíš co je málo, tomu se smát nebudu. Celý film mi přijde jakýsi nepromyšlený (jedna medvědí hlava v lednici k tomu nestačí), příliš sebevědomý, předkládá mi jednotlivé gagy a chce za ně smích, aniž by se trochu snažil vařit na víc než té nejjednodušší úrovni. Snad to ani není komedie, jen taková "surabsurdní" črta o lidské blbosti, která k popukání není. Rozhodně bych o filmu neřekla, že je zvrácený nebo nechutný, přišel mi spíš smutný, jako malý ubohý Borat v červeném pyžamku ve zmrzlinářském autě uprostřed louky po zboření všech jeho snů. Zkrátka po souboji falešný Kazach versus mé ego jsem odmítla spustit prapory. Chybí mi trocha skromnosti, to je můj problém. A opravdu jsem čekala, že tam bude v těch zelených plavkách delší dobu, když je to na každé fotce. (22.07.2009)