Čtyři slunce

Po čertech depresivní film absorbující snad všechny civilizační tragédie dnešní doby jako jsou chlast, drogy, nevěra, nezaměstnanost, společenské zařazení, odcizení a mnoho dalších, propojené do tak bezvýchodného kruhu až to nahání strach. Přestože je česko(slovenská) filmová produkce na filmy podobného ražení poměrně zatížená a ve všech směrech talentovaná, tenhle snímek vyniká především pocitem neodbytné povědomosti, kdy vás od podobného průseru dělil jen kousek a proto si dobře uvědomujete závažnost celého tématického celku. Silná a sugestivní záležitost! (26.09.2012)

CITÁT - Nic se nevyřeší samo............ Máte problém, jste ve stresu, chce mít slunce v duši? Zavolejte Karla (Karel Roden). CITÁT - Tady nemůže stát, citíš to?.......... Prvních půl hodiny je to taková příjemná pohodička, člověk se i zasměje, pak se to však začne dramatizovat. Karel má vizi. Tak berou auto a jedou. CITÁT - Když nic neříkám, jeď rovně.......... Tady je strašná škoda, že tento dost dlouhý výlet, trvající dva dny nemá nějaký lepší konec. Prostě to jen utnou a víc se o příhodě nemluví. Jen chvilku ke konci. Tak jsem čekal nějaký mysteriozní příběh a nakonec se s toho vyklubal klasický český film o rodinném dramatu. Dvě rodiny, čtyři slunce, nic víc. Ale i tak je to celkem povedený český snímek, který určitě zanechá slunce v naší divácké duši. Postavě Karla je dán velice malý prostor a je to škoda. Tady jsem viděl velký potenciál, ale je nevyužit. Karel Roden roli zahrál perfektně. CITÁT - Postav se sem a vem si ten kámen.......... Ve filmu zazní píseň "Čtyři slunce" skupiny Vypsaná fixa. http://www.youtube.com/watch?v=wVpFU4DUI1U Natáčení probíhalo ve městě Mirotice a okolí. (04.11.2012)

Film rozhodně není krokem zpět ve Slámově tvorbě, spíše jejím prohloubením a dalším nasměrováním. Scény jsou zrežírovány stejně tak brilantně jako v předchozích snímcích a z jejich realističnosti se občas až tají dech, postavy alespoň mě přišly dostatečně srozumitelné, zajímaly mě a tragédie jejich vztahů na mě silně působila. Sociální drama je zde povyšováno na komentář světa, současné situace lidstva a do toho kritizovaná metafyzická extempore tak nějak zapadají. Je třeba si ale uvědomit, že zde poprvé Sláma dosahuje osobní výpovědi, potýká se s vlastním nitrem a hledá určité kompromisní smíření, proto ani nelze čekat zcela vybroušený tvar. Právě ve vnímání onoho boje a usilovné snahy snímek získává na upřímnosti a emotivní působivosti. Bohdan Sláma tímto dosahuje toho, co v české kinematografii dlouho chybělo - film, který dokáže povýšit zajímavý příběh do roviny osobitého a srozumitelného světonázoru a přitom obsáhnout i vnitřní svět tvůrce v podobě autoterapie. Čtyři slunce jsou tak výsostným autorským filmem a Sláma tvůrcem, jehož filmografie pomalu získává vnitřní spojnice a tím rozhodně náleží k nejzajímavějším českým režisérům dneška. (06.01.2013)

Byla to náhoda, že jsem se na Čtyři slunce podívala. I když Slámu jako osobnost uznávám, nemůžu si pomoct, jeho filmy mi prostě nesedí. U Čtyř sluncí to nebylo jiné. Tak podivný, překombinovaný film se sice dobrými herci, ale nedotaženým scénářem, s ambicemi, avšak na druhou stranu s malým potenciálem zaujmout širší publikum, ne, ten prostě nemůže uspokojit ani mě. (12.01.2014)

Nemůžu si pomoct, ale Bohdan Sláma se už trošku opakuje, ještěže do ústřední role neobsadil (opět) Pavla Lišku, Plesl byl lepší. Krom skvělých hereckých výkonů nabídnou Čtyři slunce sice krásně bláznivou, ale trochu prvoplánovou a účelovou postavu (Karel), dost krkolomný děj (přesto v mnoha ohledech silný) a vyvrcholení, které spíše zklame. Ještěže se snímku drží taková ta krásná "Slámovsky" bezvýchodná atmosféra... 7/10 PS: Štěstí bylo o třídu výš. (28.09.2012)