Hvězdný prach

V piatok pri vybere filmu, na aky pojdeme s priatelom do kina, boli dve moznosti. Iba na ojednavku (ci ako :)) a stardust... Povedali sme si, s dabingom? what the fuck, ale no dobre...Co uz s nacatym vecerom.... Zaciatok trosku pomalsi, ale prichodom siedmych bratov na scenu, padom hviezdy a tym padom aj prichodom humoru, sa to vsetko krasne rozbehlo a pomaly do seba zapadalo. Naozaj vrelo odprucam, je to naozaj najvtipnejsia nekreslena rozpravka za veeeelmi dlhe obdobie. To co predvadza Pfeiferka, za kozla premeneneho na cloveka, za "modru krv" z podrezaneho krku, ale najma za krasnu auru Claire Danes a za Roberta de NIra a hlasku: "Nevadi, my sme aj tak vedeli, ze si BUK" :D Dam si to este raz v povodnom zneni s titulkami :D (30.09.2007)

-"Jsme lidé, protože zíráme na hvězdy, nebo na ně zíráme proto, že jsme lidé?" Dala jsem si po osmi letech film znovu a ocitla jsem se ve velkém úžasu, snad ještě ve větším, než při prvním shlédnutí. Z čeho mě srdce hřálo nejvíc bylo precizně fungující strukturování, protože mám dojem, že dramaturgie v poslední době víc než cokoliv jiného ve světě kinematografie (a té velkofilmové dvojnásob) znamená sprosté slovo. Nicméně ultimátním slovem, kterým bych film ráda ocenila, je bystrost, protože nejlépe popisuje všechny aspekty, kterými mě Hvězdný prach okouzlil. A mým nejoblíbenějším článkem filmu i nadále zůstávají modře krvácející sarkastičtí princové (zvlášť když si člověk poskládá dohromady, že je všechny zná z IT Crowdu či jiných přidružených taškařic) s čestným hostem Peterem O'Toolem. (29. 3. 2016) (07.10.2008)

Hvězdný Prach - v mnohém originální vynikající knižní pohádka (někdo tvrdí, že pro dospělé) od Neila Gaimana. Hvězdný Prach - film Matthewa Vaughna, na poměry filmových pohádek rovněž značně originální, ovšem na jiných místech a jiným způsobem; nikoliv však nezbytně hůř, protože i knižní předloha měla své rezervy a limity dané (hlavně) tím, že to byla kniha. Je znát, že Mr. Gaiman držel nad svým prvním opravdovým filmovým dítkem ochrannou ruku od začátku až do konce, protože i když "je potřeba" například dát mainstreamovým divákům závěrečný "epic fight" dobra se zlem, a některé věci/postavy/události naopak vynechat, děje se tak způsobem takřka bezešvým a svým způsobem přínosným. Jediné, co opravdu nechápu, je něco, co měl asi být irský skřet, a bylo to předváděno Rickym Gervaisem...kdyby ho Mark Strong (mimochodem na pohádku neskutečně cool vypadající a jednající hajzl) vykuchal o hodinu dříve, příběh by tím vůbec neutrpěl a ucelenost snímku by šla zase o kousek nahoru (dobře, nejjednodušší by bylo, kdyby ho scénáristi vynechali, ale to bych zas přišel o to pobavení Septimovou realistickou vražednou naštvaností;)). Stardust je pro diváka potěšením nejenom z hlediska děje, ale také kvůli herecké sešlosti, která tu předvádí svůj kumšt a zejména smysl pro humor (Michelle Pfeiffer jen ten kumšt...a půvab;)) - vypravěč Ian McKellen, starý král Peter O'Toole, hlavní zlá sestra už zmíněná Michelle Pfeiffer, hvězdička Yvaine Claire Danes a oproti knize tuctovější Victoria Sienna Miller a oproti knize podstatně větší prostor si beroucí a PODSTATNĚ zvláštněji než obvykle ho využívající Robert De Niro coby "it's OK to be gay" kapitán Shakespeare. A jsou tu ještě další herci, jejichž tváře i jména si můžete pamatovat, a kteří si své menší a malé role rovněž zatraceně užívají. Skvělá je i hudba od britského démona Ilana Eshkeriho - strhující dobrodružné průlety se snoubí s dojímavými romantickými znělkami v plné symfonické palbě, a například Septimovo téma je mezi mými oblíbenými filmovkami hodně vysoko. Závěr je prostě takový, že Matthew Vaughn umí točit filmy a má hlavu plnou nápadů - jak už to tak bývá, některé jsou dobré, jiné zase ne, ale výsledek jeho práce na Stardustu je takový, že nám tu vznikl výborný snímek, který obstojí jako samostatná verze Gaimanova příběhu o Trist(r)anovi a jeho světě - není to ovšem ani náhodou film dokonalý, je "jenom" fajn. 80% (11.04.2010)

Absolutne jsem nevedel, co od filmu cekat, ale nakonec jsem se dobre bavil. Kazdopadne to je neco naprosto jinyho, nez velky fantasy typu Pana prstenu. Tohle je spis fakt pohadka, ale zase to neni pohadka typu Letopisy Narnie, ktery jsou spis pro deti, protoze tohle mi prislo, ze se u toho muze bavit kazdej, nehlede na vek. Jinak pribeh je proste to, co v spravny pohadce ma bejt, takze kouzla, romantika atd. Co se tyce triku, tak je videt, ze patri mezi ty levnejsi, nicmene velky platno to zachranuje a precejen od dob traileru se krapet zlepsily. A hudba je, jak je zvykem skoro ve vsech vetsich fantasy, velmi slusna. Prvni vytku mam mozna krapet k nevyvazenemu scenari, obcas je ve filmu naka slusna akce, jede to na plny obratky a perfektni hudba a za chvily uz je film komorni romantika a takle to obcas preskoci a pak to v nekolika momentech nepatrne nudi. Co se tyce hercu, az na jednu vyjimku mi nikdo neprisel nejak vyrazne skvele hrajici a zaroven ani nemel nejak spesl mega postavu, aby stal za zminku. Vsichni zkratka odvedli slusnou praci, tak, aby jejich vykony film nerusily. Tou vyjimkou je, jak uz mozna nekdo tusi, Robert De Niro. Ani tak nejde o jeho hereckej vykon, i kdyz vetsinu hercu zastinuje, ale jde o jeho postavu. Tak neskutecnou mega buznu sem snad ve filmu jeste nevidel, v podani De Nira je to primo dabelsky, uz kuli tomu se tenhle film musi videt. Celkove jsem se u filmu dobre bavil, je to takova prijemna pohadka se spoustou vtipu, ktera sazi spis na slusny fory nez velkolepou vypravu a dari se ji to velmi slusne. Tak po druhym skouknuti jsem se bavil jeste vic a o hvezdicku zvedam. (09.10.2007)

Spadla hvězda, kdo ji asi chytí....Ať ten či ten, Stardust se nerozsvítí. Mám slabost pro oscarové transvestity s kukučem Roberta DeNira. Mám nekrofilní sympatie pro prince tuhnoucí v modré krvi, kteří se mají rádi až za hrob (doslova) a z komentátorské sedačky na Onom světě glosují dění sarkastičtěji než Larry King. Mám ráda psychotického tyrana se smyslem pro humor Petera "Žabáka" O´Toolea, který rozehrává vybíjenou a la Deset malých černoušků. Ano, nejsympatičtější postavy v Hvězdném prachu jsou mrtvoly. Dojímá mě čistá láska mezi nekňubovitým Charliem Coxem a padlou blýskavicí Claire Danes a baví jejich verbální přestřelky. KONEC pozitivního hlášení... Ten film se cpe všude-chce být romantickou fantasy pohádkou, ve snaze nahnat do kina hordy vyhladovělých lotrofilů, máchovské duše i rodinky s caparty. Fantasy motivy jsou jako falešné ozdoby na přeplácaném stromečku a pohádková synopse Jak si zasloužit supernovu vyčpělá až běda. Stardust je z astronomického hlediska ve výsledku tzv. hnědý trpaslík. Napůl fantazijní hvězda, napůl planetární pohádka- šup s ní do černé díry zapomnění. Laciné triky odpouštím, ale když se kočáry a koníci prohání za doprovodu hudby, která burácí jak husitské pluky u Lipan, každých pět minut po louce deset krát dvanáct metrů, mám pocit, že Vaughn chtěl zdolat Taxisův příkop na zdrchaném kozlovi. Ale zapomněl doma režisérský bič, uzdu na scénáristy a sedlo pro případ, že mu herec vypadne z role. Nebýt duchařského voice-overu, DeNira ve voláncích , občasného budíčku z dílny skladatele Eshkeriho a úcty ke kmetovi O' Tooleovi, asi bych to uprostřed té rozmáchlé hyjé, hyjé jízdy zalomila. Prrr....100 minut nudy a 27 minut smíchu. (04.10.2007)