VOD (1)
Obsahy(1)
Dva mladíci, synové velmi lakotných otců, se zamilovali do dívek, které oplývají krásou, ale nikoli penězi. Oktáv (V. Preiss) se tajně bez vědomí svého otce Arganta (J. Somr) oženil s krásnou, ale úplně chudou dívkou Hyacintou (K. Macháčková). A to zrovna ve chvíli, kdy měl otec v plánu oženit ho s dcerou svého známého, bohatého pana Geronta (J. Sovák). Gerontův syn Leandr (V. Postránecký), zase miluje roztomilou Zerbinettu (H. Maciuchová) a potřebuje peníze, aby ji vykoupil od cikánů, kteří ji kdysi unesli. A to je chvíle pro vychytralého sluhu Skapina, který potřebné peníze z obou otců vymámí. Za své činy ujde trestu, protože komedie má samozřejmě šťastný konec, odhalí se identita obou dívek, a oba sňatky nakonec otcové posvětí... Televizní zpracování klasické Molierovy komedie z roku 1980 poskytlo neobvyklou hereckou příležitost pro nezkrotný temperament Vladimíra Menšíka v titulní roli sluhy Skapina. (Česká televize)
(více)Recenze (47)
Koncert Vladimíra Menšíka v roli sluhy Scapina, který vždy všechno zařídí ku prospěchu svému i svých pánů. Místy nebylo mírně rozumět, ale jinak to je výtečné televizní zpracování divadelní hry, ve které se sice z počátku divák moc neorientuje, ale během hodinové zábavy se vše dá do pořádku. Hudba: Vlastimil Pinkas na motivy J.B. Lullyho ()
Herecký koncert Vladimíra Menšíka, kterému velmi dobře sekundují Jiří Sovák, Josef Somr, Václav Postránecký, Viktor Preiss a další. Je to až neuvěřitelné, jaké tempo byl schopen Vladimír Menšík nasadit.Vypíchl bych skvělou scénu, kdy se Jiří Sovák ukrývá v pytli a Vladimír Menšík společně s Jaroslavem Moučkou do něho "šijí" sukovicí. Režie František Filip. ()
Vše v této molièrovské hříčce hraje pro Vladimíra Menšíka - a on hraje za všechny. Scény, v nichž se neobjevil, přerušovaly vyprávění, a kdyby byly jen o něco delší, snad bych měl pocit, že se dívám na nějakou pokleslou estrádu na divadelní motivy. Menšík byl bezesporu geniální komik a zde se své roli odevzdal tak, jak se mu to na normalizačním televizním „nebi“ povedlo jen málokrát. Možná proto mi z toho bylo spíš smutno než do smíchu. Molièrovy šípy kolem střílely - a kdo mohl, je tupil… ()
Komedie ze 16.-18.století mám rád (např. Volpone, Impresário ze Smyrny, Mnoho povyku pro nic). Cením si je pro jejich zábavnost, zběsilé tempo vyprávění a nečekané zvraty. Tady z toho všeho najdu asi jen rychlé tempo. Přesto se skoro celou dobu nudím! Menšík se snaží, ale celou hru nezachrání. Sice nevím, kdo je na vině - autor nebo režisér (nebo kdo vlastně), ale jedno vím - Scapinovi se příště radši vyhnu. ()
František Filip a Skapino podruhé. Co tím myslím? Režisér se vrátil k stejné Molierové hře kterou o 20 let dřív natočil se starou gardou - Peškem, Marvanem, Filipovským. Tady Skapino dostal nejen podovu ale i mentalitu a živelnost Menšíka. Máme tu jeho generaci - Sováka, Moučku. Dále Somra a další. Je zajímavé vnímat ten rozdíl přístupu k postavám právě v kontextu toho, že máme stejný otisk režiséra. Ale na druhou stranu je nesrovnatelné porovnání toho šibalského, chytrého Peška s umluveným, improvizujícím a chrličem energie v podání Menšíka. Ten tu vyvádí jak jenom snad Donutil ve Sluhovu dvou pánů. Teď mluvím o zápalu. ()
Reklama