Andělé a démoni

I navzdory debilnímu účesu Toma Hankse se mi Šifra mistra Leonarda líbila víc. Andělé a démoni vykazují určitou snahu posunout se dál a nepakovat úplně tytéž chyby. V praxi to znamená, že tma je ještě tmavější, pobíhání je ještě zmatenější a děj ještě bezobsaznější. Šifra mne bavila, i když na vině byla především zvědavost, co se z téhle nafouklé a kontroverzní bubliny vyklube. Andělé tohle nemají. Postavy jen pobíhají a žvaní. Zůstává naštěstí stará dobrá kinetika, která souvisí s prakticky jakýmkoliv záběrem, v němž se vyskytuje auto (divák má opět pocit neustálého posunu), občas potěší humorná scénka (obě knihovny), jinak jsou ale Andělé a démoni šedošeou hrou na jistotu. Bez výrazně slabších míst, ale také bez skutečného vrcholu, který Šifru definitivně vystřelil na (slabší) 4 hvězdy. Andělé budou muset zůstat na těch slabších třech... P.S.:Po dvou dalších projekcích zvedám postupně na plný počet. Ten film má strašný grády, místy je nehorázně cool a výbuch antihmoty nad vatikánským náměstím je jednou ze scén, na které se nezapomíná... (14.05.2009)

|| Scenár: David Koepp, Akiva Goldsman | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Ron Howard, Brian Grazer, John Calley | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Imagine Entertainment | Rozpočet: 150 miliónov $ | Tržby: 485,900,330 $ || Je jedno, ako človek nazýva svojho Pána alebo svoje náboženstvo. Nezáleží na tom, v čom človek verí. Hlavné je, že verí, a skrze tejto viery koná dobro. Presne tak, ako Joshua Bell koná violové sóla v Zimmerovej hudbe pre radosť našich uší, a naplnenie naších duší nekonečnou krásou hudby. (...) Môj názor na tento film sa v celkovej miere zhoduje s komentárom uživateľa Arx. (04.10.2009)

Obráceně nežli v knize: výbornou expozici nahradili filmaři nezáživnou túrou po římských památkách ve společnosti syslího pěšce Toma Hankse, za vlasy přitažené finále Brownovy předlohy zase celkem solidním a vizuálně zajímavým vyvrcholením. Za pozitivní lze bezesporu označit účinkování Ewana McGregora, za negativní to, že z mysteriózní a napínavé honby za symboly zůstalo režijně i herecky tristní vakuum bez špetky invence a emocí. Langdon má prostě v knihách i ve filmu velký problém, že pořád neví, jestli je víc akční hrdina, nebo akademický kecal. V literatuře to lze s přimhouřením oka tolerovat, ale ve filmu to působí hodně břichatým a upoceným dojmem. Za pár závěrečných minut zaokrouhluji nahoru. Nicméně angažování Toma Hankse považuji za historický omyl. V příštím díle už chudák nepropadne ani okulem Pantheonu. Těch 50 ranních bazénů mu člověk nevěří. Leda s motorkem v zadnici. (04.10.2009)

Dnes jsem si osvěžila v paměti tento film a musím uznat, že zde není opět nouze o akci, napětí a to správné mystično. Je příjemné, že příběh má spád, rychlost, člověk se u něj nenudí, stále se něco děje. Opět se zde, stejně jako u Šifry, ponořujeme do zápletek s tajemnými odkazy dávných mistrů, v tomto případě máme co dočinění i se samotným Vatikánem. Za co ale srážím hvězdičku byl otřesný dabing Toma Hankse. V prvních momentech jsem si myslela, že film kvůli tomu vypnu, protože mi to trhalo uši, ale vydržela jsem to a jsem ráda. (16.06.2013)

Když vám film připadá zábavný akorát ve chvílích, kdy se naplno ozvou noty Hanse Zimmera, je něco špatně. O to víc, když se neozývají zase tak často a zbytek je jen přehlídka stupidních dialogů, které sice mlátí diváka po hlavě nejrůznějšími slovíčky, k jejichž přeložení potřebujete výkladový slovník, ale dvakrát velký smysl přesto nedávají. Znuděný Hanks dvě hodiny a něco běhá po nejrůznějších památkách, u každé z nich udělá vyjevený kukuč a nastartuje přednášku, kvůli jejíž zdlouhavosti umřou další lidé. Což vám ale bude stejně jedno, protože během první půl hodiny upadnete do stádia TOTÁLNÍ znuděnosti, kdy se lze vážně jen drbat na hlavě a kroutit hlavou nad tím, jak je možné, že Howard v jeden rok natočí famózní Duel Frost/Nixon a v závěsu za ním takovouhle prokřesťanskou (omluvnou?) agitku, v níž sice běhají dobří herci a celé to kočírují zkušení hollywoodští bardi, ale přesto je výsledkem vizuálně nuzná detektivka, jejíž IQ nemá daleko k houpacímu koni. Langdonovo hledání Galileovy knihy je pro mě ale neotřesitelné "guilty pleasure". Tolik imbecility jsem totiž hodně dlouho neviděl. A ten naducaný honorář měli dát radši McGregorovi. Ten aspoň nejel na neutrál. 5/10 (15.05.2009)