Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sobis87
    *****

    Podivně krásné a krásně depresivní představení, při jehož sledování jsem si připadal, jako kdyby se mi smutný klaun,ten nejsmutnější klaun, co znám, snažil otevřít oči tím, že mi je narve do žil, aby putovaly mojí oběhovou soustavou a tak si prohlédly všechen ten pulzující hnus, který se může každou další chvílí rozložit na NIC...a já si pak uvědomil, že můj život je jen pokus o špatný vtip, kterému se já nikdy nezasměji, a který je navíc vyprávěn dost krátce na to, abych ho stihl pochopit. Charlie Kaufman mi v tomto filmu ukázal své deprese a strachy a stihl tak odhalit i strachy mé...a určitě nejen ty mé. Tenhle New York, který postavil, je každého z nás. Geniální...nelítostné 100%(22.4.2009)

  • Xmilden
    *

    O čem to bylo? Přemýšlím. Jo už vím, o ničem! Totální zklamání a nepochopení tohoto díla filmového "magora" Charlie Kaufmana. Pokud mě skvěle bavil svou Kůží Johna Malkhoviche, byl originální ve Věčném svitu neposkvrněné mysli, odpustil jsem mu slabší chvilku v Adapataci. Tady bohužel vyhořel na celé čáře. Film je zoufalá scénaristická onanie, kterou není schopen můj mozek pobrat. Hvězdičku dávám pouze za opět přesvědčivého P. S. Hoffmana. PS: První polovinu filmu jsem v pohodě zvládal, ale druhá polovina je jen náhodně poskládaný slepenec všelijakých scének. PS2: Čtu si tady komentáře a upřímně skládám poklonu všem kterým se to líbilo.(18.1.2011)

  • FrodoF
    ****

    Kaufmanova fantazie prostě nezná mezí a opět mě dostal, ikdyž ne tolik jako u V kůži Johna Malkoviche nebo ve Věčném svitu. Ze začátku film vypadá jako normální příběh škaredého obtloustlého divadelního režiséra potýkajícího se s rodinnou krizí, ale s přípravou jeho nové megalomanské divadelní hry se celý film zvrtne. Musím říct, že mi bylo trošičku líto, že Kaufman tentokrát nezůstal normální a film napokračoval v realitě. Protože jsem si opravdu užíval vtipně napsané dialogy a skvělé herecké výkony Keenerové, Hoffmana a Mortonové. Pak ovšem prvně jmenovaná naprosto zmizí z plátna a sledujeme one man show zestárlého Hoffmana, který ovšem také nemá chybu. Vážně jsem ještě neviděl film, ve kterém by Hoffman nebyl výborný. Ještě bych se rád vrátil k onomu divadelnímu opusu hlavního "hrdiny", je to opravdu skvělý nápad zinscenovat divadelní hru, která je dokonale ze života, jen tam moc není vyřešený problém s diváky, ale jde přece o umělecký grant:) Kaufman se tu v postmoderním balením vysmívá všem pseudoumělcům a přitom jako by si nebyl jistý jestli mezi ně také nepatří a je z toho tak trochu v depresi. Každopádně je to zase inteligentní zábava, která vás donutí přemýšlet, když ne o existenciálních otázkách, tak přinejmenším o tom, co se na plátně sakra zrovna děje. (Febiofest 2009)(27.3.2009)

  • Matty
    ****

    Vezmi si slovo. Synekdocha. Zamysli se nad ním. Natoč o něm film. Stop, stop, Kaufmanovi do hlavy nevidím. Ale rád bych, jeho režijní debut je podmanivě divný. Philip Seymour Hoffman stejně jako všichni ostatní pomalu umírá, navíc ho nikdo nechápe a jeho stolice má zvláštní barvu. A tak se rozhodne, že stvoří divadelní hru her, nesmrtelné monstrdílo. Když si odmyslíte absurdní dialogy, obrýleného šmíráka a dům, který hoří a nikdo se nad tím nepozastavuje, jde až potud jenom o hořké generační drama s trochu kafkovskou atmosférou. S přibývajícími lety hlavního hrdiny (jeden střih někdy znamená skok o několik let) přestává být zřejmé, kdo je tady vlastně magor a nejrozumnějším řešením se jeví počkat, jak nám geniální pointa všechno hezky objasní. Neprozradím moc, když prozradím, že moc neobjasní. Kaufman nejspíš nebude pokračovatelem Davida Lynche, největším zádrhelem však není režie, ale přemrštěná sebereflexe. Člověk musí být naladěn na podobné vlně, znát Freuda (Cotard může mít pohlavní styk se ženou snů až po odstranění „otce v sobě“) i Baudrillarda (jeden ze zvažovaných názvů hry je Simulakrum). Ideální je tedy po Cotardově vzoru reflektovat sebe samého přímo do filmu a „na vlastní kůži“ zakusit všechnu tu beznaděj. Napoprvé, kdy nevíme, kde končí jedna verze fikce a začíná jiná, to není snadné/možné. V celém filmu je pramálo veselého a se škatulkováním mezi komedie bych byl velmi opatrný (Kaufman byl studiem ostatně požádán, aby napsal horor, což Synekdocha svým inťošským způsobem je). Budu muset vymyslet souhrnné označení pro snímky, které mě nebaví sledovat, ale o kterých mě baví přemýšlet, protože Synekdocha mezi ně patří. Druhé zhlédnutí, s nimž vskutku nespěchám, nepochybně mnohé objasní, učiní ale sledování zábavnějším? Po dlouhém přemýšlení 85% Zajímavé komentáře: kOCOUR, Nathalie, DaViD´82, genetique, daEmoNickY(18.5.2009)

  • Jordan
    *****

    geniálne je slabé slovo(20.6.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace