Strom života

Strom zivota je jednoduse receno narocnej film, ostatne musel sem ho koukat nadvakrat, vcelku bych to asi nedal. Hned na uvod me Malick naprosto libove nasral, nehorazna intelektualni sracka, ktera nedava smysl, postavy se tam jen tak motaj a bylo to naprosto o nicem. Nasleduje naprosto ciste na efekt scena o zrozeni Zeme, ktera v traileru vypadala jak druha Fontana, ale s tim to nema absolutne nic spolecnyho. Ale ackoliv dinosauri uz jsou prehnany, vizualne i hudebne to je naprosta pecka. Ono mel Malick stesti na kameramana, protoze i ten super na hovno uvod je natocenej, ze u toho musel kameraman propotit troje spodary. No a nekdy po hodine se film konecne uklidni a zacne se odvijet pribeh o dospivani nekolika kluku a jejich prisnym fotrikovy. Rozhodne to ale neni nejakej film od narozeni az po smrt. Kdyz nad tim tak premejslim, vetsina scen se sklada bud z rodinnejch veceri, nebo kdyz kluci na zahrade blbnou a fotrik v podani skvelyho Pitta je na ne extra prisnej a snazi se je vychovavat. Cely to taky trochu pusobi dojmem, jak jsou kluci chudaci, ze je na ne fotrik tak zlej, jenze v momente, kdy odjede, zacnou rozbijet okna a hazet petardy na zaby, ze si clovek rika, ze nejaka ta facka od fotrika jim jedine prospeje. No a zaver filmu je zase ta nesmyslna intelektualni zmatenost. Coz by se dalo ale rict o celym filmu, zmatenej, protoze vetsina dialogu je naprosto vytrzena z kontextu a jsou to vicemene jednotlivy sceny. Co se tyce hercu, krome Pitta stoji za zminku jen Penn, ale ne proto, ze by zahral nejak uzasne, ale spis proto, ze jeho linie je absolutne zbytecna a jeste zbytecnejsi je do toho obsazovat herce Pennovo formatu. Celkove tak paradni kamera, super herci, docela poutava prostredni cast a povedena hudba, takze jsem se prekvapive nijak zvlast nenudil a muzu to zaradit mezi snesitelnejsi Malickovo filmy, ale i tak to da maximalne ty 3*. (24.09.2011)

Unikátní film, který plyne jako úchvatný tok pomíjivého života na naší planetě, přičemž mnou během těch dvou hodin prošlo takové množství obdivů, emocí a myšlenek toho nejtěžšího kalibru, až bych se nejradši rozplynul už teď hned. S hodnocením si nevím rady, dějovost mě ale paradoxně spíše zmátla, faktor Boha též. Nemyslím, že se s TREE OF LIFE vidíme naposled. (11.05.2013)

Z filozoficky veľmi hlúpych premís o "ceste prírody" a "ceste milosrdenstva", postavených do antitéz, vytrieskal Malick výborný film. A hoci záver odstrelil presne tam kam vzhľadom na predpoklady musel dospieť (a s čím nemožno súhlasiť pokiaľ nezdieľate minimálne deistický pohľad na svet), ide o výnimočné dielo s typickými Malickovými trademarkami. Kamera roka a to bez debaty a Vltava vládne! 10/10 (12.12.2011)

Milý Terry, já vím, že my dva jsme přímky, kterým bylo dáno se protnout jen v okamžiku, kdy jsme jeli po jisté Tenké červené linii a jinak si dál uháníme každý svým nekonečnem. Vím, že jsi tím pádem poněkud někde jinde a výš než já a každý můj pokus o výhrady bude zákonitě připomínat rady obyvatele rovníkové Afriky Eskymákovi, jak má efektivněji stavět iglú. Přesto Tě v tomhle otevřeném dopise prosím o shovívavost s mou přízemností. Vždyť víš, že sice miluju poezii a filosovování, ale obojí vždycky zakončuju prohlášením, že smyslem života je ho žít a výhrady a stesky odbývám citací jednoho svého seriálového oblíbence: "You can do anything, you lucky bastard, you're alive!" Proto se na mě nebudeš zlobit, když Tvoje dílko plné krásných obrazů a lidí, co po krylovsku mlčí v šepotu, označím za filmový ekvivalent našich filosofických keců po osmi pivech. Myslím si, že vím, co jsi tím chtěl říct, ale nesedl mi Tvůj způsob a tón - vždyť mě znáš, jakmile mi někdo začne mávat před nosem černou a bílou, začnu se ptát, jestli někdy slyšel o šedi, zlatu a duze. Splácnout všechny bolesti světa a jedné ne tak úplně idylické rodinky do schématu o milosti kontra přírodě a evoluci spolupracující s božským vnuknutím mi přes všechnu dobrou vůli přijde bolestně banální. A smutné. To, co mě na našem světě fascinuje nejvíc, je bezpočet možností, které poskytuje. Můj milý příteli, od doby, kdy jsme se viděli naposledy, se leccos změnilo. Vylezla jsem na další hory, překonala další řeky a pokoušela se do nich vstoupit znovu, vzhlížela jsem k dalším chrámům, znovu a znovu jsem si špinila ruce a pokoušela se očistit svou duši, lámala jsem srdce a slepovala kousky toho svého a viděla jsem zrodit se nový vesmír, když jsem se poprvé podívala do očí svého syna. Změnilo se mnohé, ale v něčem se nezměním nikdy. Vím, že ve své moudrosti se mě nebudeš snažit změnit ani Ty, jen mi ukážeš, jak to vidíš ty sám. A kdyby pro nic jiného, už za tohle si Tě budu vždycky vážit. S láskou Tvá Faidra. (28.12.2011)

Když skončila 2001: Vesmírná odysea začíná Strom života? Myšlenkově a obrazově propojené s Aronofskym a Carruthem, obsahově s Kubrickem. Přes 30 let práce s 300 hodinovým materiálem je neuvěřitelné. Terrence Malick je jeden z nejinspirativnějších tvůrců Hollywoodu. Monumentální zážitek. (11.04.2014)

Miluji Terrence Malicka a považuji ho za jednoho z nejinspirativnějších lidí, co kdy točili filmy. Jeho Strom života není "pure cinema" ale čirá filozofie o životě a smrti aneb tím vším, o čem si Fontána jenom mohla zdát. Vlastně vůbec nechápu, jak tolik "evropský art" mohl vzniknout za hollywoodské peníze s Bradem Pittem v hlavní roli. Obávám se, že ať už do kina přijde kdokoliv s jakýmkoliv očekáváním, tak toho svého se nemá šanci dočkat. Nikdy jsem neviděl nic tak monumentálního a ambiciozního jakým je Strom života. Zato Malickova témata zůstávají stále stejně silná a mě blízká. (11.07.2011)

Malick se urval ze řetězu ve snaze natočit další 2001 nebo artovější Fontánu. Umění mǔže bolet, ale když máte jen otlačený zadek a splynutí s Univerzem v nedohlednu, tak se asi něco nepovedlo. Každopádně vizuálně tradičně pěkné a slyšet ve filmu s Pittem Smetanovu Vltavu, navíc ještě v amsterdamském kině, je zajímavý zážitek. P.S. Odešla tak čtvrtina divákǔ. P.P.S. Tak napodruhé jsem prozřel. 90% (21.07.2011)

Vizuálně čarovně krásné rozjímání nad... Ne, neoznačil bych Strom života za rozjímání nad životem, Bohem a vším jsoucnem. Rozhodně ne ve smyslu všeobsažnosti. Na modelu jedné rodiny a jednom kategorickém vztahu otce a syna nám Terrence ukazuje, ne až tak širokou optikou, určité aspekty dospívání, učení se o životě a možnost obrátit se k Bohu. Je to jeden z úhlů pohledu, jedna alternativa, jeden výklad. Nevidím v tom spásu všeho lidstva, či příběh svou monumentálností překonávající strom v zahradě O’Brienových. Asi největší přednost filmu spatřuji v tom, že Malickova bezbřehá péče o vizuální stránku a promyšlený střih (sestavení a celková kompozice filmu) zpřístupňuje toto lehce filozofické, artové dílo širší veřejnosti. "Forma" (chápejme jako vizuálno) zde jednoznačně obohacuje a rozšiřuje "obsah" (chápejme jako sdělení filmu), jinými slovy film vypráví obrazem, není to tak, že by Malick samoúčelně masturboval za kamerou... 6/10 (16.07.2013)

Nejkrásnější filmařská zrůdnost, jakou jsem viděl. Obrazy nádherné, ale jejich smysl? Chtěl bych říct, že mi uniká. Ve skutečnosti mám ale ten drzý pocit, že jsem Strom života prokouknul v jeho vnitřní prázdnotě, která se jen snaží tvářit jako plnost a komplexnost. Proti Malickovi nic nemám a pár jeho filmů se mi líbilo, tohle je ale fakt naprosto primitivní báchorka, která se zbaběle staví za slovo "umění". (25.09.2011)

Filmová úvaha nad mnohoznačností, podstatou i předmětem víry, o konfliktu a smíření. S životem, se smrtí, se sebou samým... Malick stvořil film, na který se nezapomíná a který, bohužel, na ploše 138 minut je pouze trailerem na skutečný, prý šestihodinový kolos, který si na BluRayi vychutnám se stejnou chutí. 46. MFFKV (11.07.2011)

Pozitiva: stvoření světa, hudba, krátká bojová instruktáž Tylera Durdena, bosá chodidla Jessicy Chastainové, představa lidí, kteří na to do kina přijdou jako na nový film s Bradem Pittem. Negativa: vše ostatní (07.07.2011)

Vizuálne a hudobne podmanivé, lenže Malick nechce rozprávať príbeh. Miesto toho skladá na seba obrázky zo života jednej rodiny a občas ich prekladá prírodopisnými zábermi. Poetická hudba, navonok hlboké monológy však nezakryjú to, že prezentovaná symbolika je napriek silným myšlienkam triviálna a skôr ako umenie výsledok pripomína hru na umenie. Robiť z neho kvôli forme jeden zo zážitkov roka Stromu života naozaj nesvedčí, i napriek tomu, že ide o nezvyčajný zážitok, ktorý si divákov nájde. (27.01.2012)

(1001) Kdo jsi? Kde jsi? Probuď se! Jaks to udělal? Pročs to udělal? Zašeptej! Zašeptej víc! Drž mě! Podbarvi to hudbou, která to maximálně shodí! Jak to všechno vzniklo! Ptej se! Plač! Polib si! (29.10.2011)

PURE CINEMA! (MFFKV 2011) (07.07.2011)

Mistrně natočené (takhle vypadá nejvyšší příčka filmového audiovizuálu), poezie z toho nečouhá, ale přímo trčí, ale co přesně nám, obyčejným smrtelníkům, chtěl básník říct, mi trošku zůstalo skryto. Ale Brad Pitt jako člověk, který si zvolil cestu síly, svým výkonem zcela přesvědčil, mladík je neotravný a správně rozpolcený, Chastain úžasná a Penn, přes nevelkou účast, klasicky ovládá plátno. Závěrečná předpokládám variace na soudný den překrásná, ale nejlepší scéna filmu je zrovna ta, která se zbytkem zdánlivě nesouvisí - a to sled vesmírných panoramat jako od BBC, které ve spojení s operní hudbou vytvářejí nadpozemský zážitek a chuť na hledání nějakého hlubšího, krásnějšího smyslu ubohého života. Chtěl bych to jednou vidět na vlastní oči :) Film docení jen málo lidí, ale o to větší to bude klenot. Já zatím zůstávám mírně zahlcen a nořím se do hlubin své duše, abych přemýšlel, jak moc na mně tahle cesta životem a vývoj osobností končící až na konci všeho zapůsobila. Mattyho pár slov zapůsobilo silně PS: Málem jsem zapomněl na Vltavu - taky úžasná sekvence (29.05.2012)

|| Scenár: Terrence Malick | Hudba: Alexandre Desplat | Produkcia: Dede Gardner, Sarah Green, Grant Hill, Brad Pitt, Bill Pohlad | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures (US), EuropaCorp (France) | Štúdio: Plan B Entertainment, River Road Entertainment | Rozpočet: 32 miliónov $ | Tržby: 54,303,319 $ || Divný film. Niečo podobné by ostatný režiséri (možno okrem Lars von Triera) zo seba v živote nevytlačili - ale hlavne: ani by nechceli. Je to tak pulzujúco rozprouplné, na hranici gýčovitosti a nezrozmumiteľnosti naproti obrazovej dokonalosti a hlbokému podtextu, že zbabelo dávam za 3. Nebolo by totiž fér súdiť niečo ako odpad len preto, že to úplne nechápem, alebo vyzdvyhovať za to, že je to abstraktná, experimentálne odvážna skladačka. Už nikdy viac, prosím. A tá metráž!!! 40% | Blu-Ray, EN DTS | (02.07.2011)

Je to veľmi dobrá poetická dráma od Terrenca Malicka. Má vynikajúci príbeh o jednej obyčajnej americkej rodine päťdesiatych rokov, v ktorej otec a matka majú odlišný pohľad na život a ten ovplyvňuje aj ich spôsob výchovy detí, troch chlapcov, pričom to má výrazný vplyv hlavne na dvoch starších, ktorí sú práve v kritickejšom období a tak to má za následok ich vzdialenia sa otcovi. Spracovanie sa mi veľmi páči, ale stále sa z toho dalo získať aj viac. Milujem tento neuveriteľne pôsobivý Malickov poetický štýl a ten ma naplno dostal už od začiatku, každý záber, gesto alebo aj obyčajný monológ je nezabudnuteľný zážitok a tak celú prvú tretinu, kedy to ešte celé pôsobí tak všeobecnejšie ma film úplne pohltil a chválim aj tú veľmi zaujímavú časť so vznikom vesmíru až po život na Zemi, ale potom už moje nadšenie predsa len o niečo kleslo. Film ma nezačal nudiť ani na okamih, po celý čas si drží vysokú úroveň, ale tým, že dej sa už začal venovať konkrétnym postavám ma to už bavilo o niečo menej a už ma skutočne dostalo len pár scén. Veľkým kladom sú prakticky všetky scény, v ktorých je prvoradá matka, ale aj viacero iných, no myslím, že tie oba pohľady na výchovu a hlavne otcov mohli byť podané aj o niečo lepšie, podobne aj línia odohrávajúca sa po rokoch so Seanom Pennom mala veľký potenciál, ale ten moc využitý nebol a aj záver ma nedostal až tak moc, ako by som chcel. A síce chápem, že je to kvôli väčšine, ale aj tak by som všetky tie kresťansky ladené reči uvítal v univerzálnejšom podaní. Ale inak je to skutočne zážitok. Herecké obsadenie je výborné, u mňa jednoznačne vedie Jessica Chastain, ktorá je tu dokonalá a tu stvárnila jednu z najlepších filmových postáv, s akými som sa vôbec stretol. Prekvapil ma aj Brad Pitt, ktorého moc neobľubujem, ale tu mi neprekážal a prakticky v žiadnom inom filme nebol tak dobrý, ako tu. Žiadny problém nemám s postavami synov a síce Sean Penn tu má takmer až zbytočnú úlohu, ale jeho vždy rád vidím. Réžia a technická stránka sú úžasné, Terrence Malick má môj nekonečný obdiv a po stránke kamery je toto asi filmový vrchol, nikdy ma kamera tak nedostala, ako práve v tomto filme, to množstvo úžasných nápaditých záberov z najrôznejších uhlov sa mi veľmi páči. A čo sa týka hudby, postará sa o niekoľko nezabudnuteľných scén, takže mám z nej dobré pocity, ale týkalo sa to hlavne klasickej hudby, ešte by som ocenil výraznejšie využitie hudby vzniknutej pre tento film. Síce tomuto filmu nedávam plné hodnotenie, tento príbeh mal väčší potenciál, ale aj tak má Strom života môj veľký rešpekt a obdiv a hlavne v tej súčasnej rutinnej a často aj nudnej americkej kinematografii sa jedná o nezabudnuteľný filmový klenot. 82% (06.10.2012)

Famózna pitva ľudskej duše, ktorá siaha k tým najzákladnejším životným princípom. Despotický Brad Pitt skrz majstrovské obrazy znázorňuje všetko, čo sa nachádza v hĺbkových pedagogických analýzach. Toto je čistá genialita. Bez zbytočných, argumentujúcich dialógov skĺbiť len jednovetné nevtieravé úvahy s lyrickou kamerou (ktorá ma dostala už v Novom svete) a podmanivou hudbou (symbióza obrazu a Vltavy od Smetanu ma maximálne odrovnala). Je priam neuveriteľné, ako Malick dokáže len prostredníctvom filmových záberov, konkrétnej atmosféru-dotvárajúcej melódie a hereckého prejavu zobraziť to najtajnejšie ľudské utrpenie či krehké okamihy vnútornej harmónie a dočasnej radosti, prelieva myšlienky, mení náladu sekundu za sekundou (fascinovalo ma citové odsudzenie syna na otca) a divák len vpíja prekrásne obrazy. Malicka považujem za jedného z najosobitejších režisérov súčasnosti a vážim si ho o to viac, že jeho filmy netrpia absenciou autorského rukopisu, ako je to u mnohých iných nevýrazných tvorcov. Strom života je náladovo roztrieštený, vyžarujú z neho osobné Malickove postoje, a to mi nedovoľuje ísť s hodnotením nižšie. Pocahontas do mňa zaťala trochu viac, ale to nič nemení na skutočnosti, že Malickovu hypnotickú filmovú poéziu milujem. A Pitt v mojich očiach konečne herecky dozrel (nerátajúc 12 opic) a vyťažil zo seba maximum. (29.09.2011)

Statické, pekné, no nič nehovoriace a medzi sebou nesúvisiace, zábery naskladaného do jedného nezmyselného, mŕtveho celku. Atmosféra žiadna, dej žiadny... dávam jednu hviezdu za pekné zábery a dobrú hudbu. (29.11.2011)