Zvětšenina

Typický Antonioni: důraz na detail, dlouhé záběry okolí, minimální dějová soudržnost. Tohle jsem mu žrala jen u Dobrodružství, neptejte se proč. Hemmingse nemůžu vystát, neříkám, že je to jeho vina...prostě je to slizoun. Zase jednou jdu proti proudu a neakceptuju to, co všichni ostatní ano. Zabte mě! (16.04.2010)

Hoci mi takéto filmy väčšinou sedia, o Blow-up to povedať nemôžem. Pre mňa veľmi nesympatická hlavná postava fotografa - namysleného mladého frajera, ktorý sa správa ako dieťa. Alebo ako by bol neustále pod vplyvom. Nudila som sa a nebyť scény s vyvolávaním spomínanej fotografie/fotografií, idem s hodnotením ešte nižšie. (14.09.2011)

Fascinujúci film poukazujúc na fakt, že aj najjasnejšie veci môžu po čase vyblednúť. Hlavný hrdina - fotograf sa stretáva s problémom, ktorý ho nečakane prekvapí na zväčšenine jednej z jeho fotografií, ktorú nedávno vyfotil v parku. Pár, ktorý v slnečnom počasí trávi svoj voľný čas práve v parku, skrýva nečakané tajomstvo. Také, ktoré fotografa vyvedie z obvyklej miery. Po viacerých vyvolaných fotkách zisťuje kruté odhalenie mileneckého páru v parku. Presvedčený o tom čo videl na fotkách, že videl niečo čo vidieť nemal a predsa mu to stačiť na objasnenie niečoho nemusí. Obraz bez záruky... Takmer žiadna hudba, žiadne zvuky, len príroda. Excelentná kamera, skvelý scenár a výborný David Hemmings v hlavnej úlohe. Takmer dokonalá záležitosť. 85% (31.10.2012)

ocenenia : MFF Cannes 1967 - Zlatá Palma (?) (06.01.2013)

moja zaujímavosť: Jane (Vanessa Redgrave) nosí hodinky značky Rolex Submariner 5513. (dyfur) (14.10.2014)

Pověst filmu vábí svou vyhypovanou kultovností a skutek utek. Naopak koukáte na artovou nudu, která je zajímavá svým thrillerovým námětem, který ale zůstane nenaplněn a vyšumí do ztracena. Teď si představte, co by z toho dokázali vytřískat Hitchcock nebo Fincher. Snímek přesto stojí za to vidět kvůli mladému charismatickému Hemmingsovi, tehdy ještě nezaprdlé Anglii 60. let a možnosti vidět na pódiu Jimmy Page a Jeffa Becka jako The Yardbirds, Nezapomenutelná je hlavně scéna, kdy Jeff Beck rozmrdá svou kytaru o zesilovač a následně ji hodí publiku jako suvenýr. Filmu se ale nedá upřít vliv, který měl např. na giallo, speciálně na Argentovo DEEP RED. (08.01.2018)

Subjektívna realita. Všetko závisí od uhla pohľadu. (20.01.2019)

Já to prostě nepochopila. (13.10.2007)

asi nejslavnější film tohoto režiséra, který je profesionálně velmi dobře zvládnutý, avšak pro mě zůstal poněkud nepochopitelný a prázdný. Pomalu rozbíhající příběh, který nás seznamuje s povahou fotografa a jeho manýry a prací. Taky názorně ukazuje popkulturu té doby, za což je u mě hvězdička navíc - na víc než tři se však u mě nedostane, i když je to očividně kultovní snímek a nedivím se vysokému hodnocení, které si patrně zaslouží. Asi tuším, co tím chtěl režisér naznačit a jsem rád, že jsem ho viděl a třeba něco neviditelného si z něho odnáším. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.08.2013)

Antonioni fakt není pro mě. To jeho zobrazování vyprázdněných životů vyprázdněných lidí sice není špatně vedené, ale v mém případě naprosto nezajímavě natočené a uchopené. A u Zvětšeniny jsem to s ním měl snad ještě horší, než se zbytkem jeho filmů, protože zatímco takové filmy jako Dobrodružství nebo Noc měly v sobě něco, čím si mě aspoň trochu získaly, u Zvětšeniny jsem něco takového prostě postrádal. Respektive, líbily se mi tu některé hezké ženy, dokonalá práce se zvukem, dobře představená hlavní postava, pár zajímavých záběrů a scén a asi dvě geniálně napsané věty, které ten mdlý přesah aspoň trochu zachraňují - ale pořád je toho moc málo na to, abych aspoň ty tři hvězdy dal a aby mě to nějak víc vytáhlo z nudy, kterou jsem při sledování dost často pociťoval. Navíc to sází hlavně na atmosféru, do které jsem se ale vůbec nedostal, protože mě ty Antonioniho pomalé záběry různých činností nijak neberou a ať už má ty scény laděné jakkoli, moc z nich nemám ani v těch nejlepších případech (s čestnou výjimkou první scény v Noci). Prostě to není pro mě, ale uklidňuje mě, že si nemusím připadat jako odpad a kulturní barbar, když se mi to nelíbilo, protože na základě zdejších pozitivních komentářů málokdo dokáže nějak víc vyjmenovat, proč se mu to vlastně líbilo... Ale víc se v tom pitvat nebudu, nemám zájem si proti sobě někoho poštvat. Není to holt pro mě, rád jsem to sice viděl, konečně si tenhle velký filmový hřích můžu úspěšně odškrtnout, ale vracet se k tomu rozhodně nehodlám. Zlatý Rozhovor od Coppoly! Lepší 2* (30.04.2022)

Zvětšeninu jsem viděl poprvé v čistém originále, nyní s českými titulky, poprvé jsem se hodnocení vyhnul, abych se vyhnul chynám plynoucím ze špatného porozumění, nyní mohu s klidem říci, mohl bych být negramotný portorikánec a Zvětšenina by mi dala to samé. Film, který pohltí atmosférou, minimalističností a nádhernými záběry. Jistě zdařile vystihuje psychiku hlavního hrdiny i kolorit doby, ale přece jen jej nemohu považovat za dokonalý. Nepostrádám spád, to by filmu jen uškodilo, ale vadí mi poměrně časté nelogičnosti a zrychlenosti děje. Například při druhé návštěvě dívek, které se chtějí stát modelkami jednu z nich hlavní hrdina vysvlékne. Dívka se chvíli brání, potom se směje, potom brání a nakonec se pere s druhou, celá tato scéna má pár minut a je zde zachyceno tolik různých proměn nálad, že to nejsem sto pobrat. A je toho víc. Ale co? Film je to bezesporu zajímavý a určitě se nad ním každý trochu pozamyslí. Závěrečná scéna je vskutku bravurní. (12.09.2007)

Tak nevím... V lecčems to připomíná Coppolův Rozhovor nebo spíše Rozhovor připomíná Zvětšeninu, abych zachoval originální myšlenku. Pro mě nyní dost těžko uchopitelný film, který je třeba k porozumění a interpretaci vidět několikrát, ale po pravdě řečeno, poprvé mi to prozatím stačilo. Každopádně zajímavý námět. (15.09.2007)

I když takovéhle filmy nejsou zrovna můj šálek kávy musím uznat že Zvětšenina je hodně povedený film....originální námět, dobrý scénář a napínavé dějové zvraty a k tomu nečekané vyústění děje.....zdá se že nic nebrání pěti hvězdičkám ale hlavní problém snímku je v tom, že si mě, diváka, podmanil až ve své druhé polovině. Ta první není taky špatná, leč na svých 111 minut je film poměrně dlouhý, protože některé scény jsou nudné a některé dialogy ubohé..přesto ale oceňuju na tehdejší dobu Antonioniho odvahu nasnímat nahé ženské tělo zepředu a hlavně oceňuju skvělou práci kamery.....úplně chápu přelomovost tohoto filmu leč o malinko kratší stopáž by neuškodila... (31.10.2009)

Ne, ne ne a este raz ne. Tomuto "kultu" nerozumiem, a uz vobec nerozumiem tomu vysokemu hodnoteniu tuna. Zrejme ynteleguanske reci a slovickarenie pritomnych na mna nefunguje, a pri filme som sa xmrti nudil lebo posledne, co mienim vo filmoch spravit je xmrti sa ufilozofovat nad kazdou jednou vetou, co tuna prednesie kadejaky egomaniak a mental. A presne o tomto tento film je. Takze : herci hrali hovno, scenar vznikol asi na dvojvrstvy Harmassan pocas infekcnej hnacky, Antonioni sa s reziou tiez moc nepredviedol no a dejova linia : to je tuna ciste vakuum a sci fi. Na dristy typu : nejaky vrcholny demental zranuje neviem koho a neviem co svojim sebectvom - tak na to sa mozem zvysoka vysrat. 40 % ani neviem za co. Hemmings sa teda nijako nepredviedol (05.07.2014)

Jak tu napsal Karlos80, vrcholem filmu je asi hudební vystoupení Yardbirds a celkový pohled na nejen londýnský život v šedesátých letech. Film je skutečně víceméně zpovědí doby, která se prolíná erotikou, hudbou, uměním či detektivní zápletkou. Bohužel pro mě to jako celek nefungovalo, jako jednotlivé kusy je to jistě zajímavé. Já jsem mnohem víc čekal od detektivní zápletky. Stále jsem toužil po gradujícím finále s překvapivým rozuzlením, ale zůstalo u vlastní fantazie. Taky zajímavý závěr, ale ne až tolik dle mého vkusu. (01.05.2016)

Genialnost je zvlastna vlastnost. Malokto ju mava, a makto z tych, co ju nemava, ju dokaze pochopit. Zvacsenina je genialny film, ktory by vacsina reziserov natocila ako 10 minutovy kratas, ved sa tam nic nedeje . Napriek tomu Antonioni dokazal danu temu natiahnut na 2 hiodinya to prostrednictvom dlhych zaberov, skvelych komopozicii, sikovnych strihov a prepracovanej mizansceny. A ono, aj ked sa tam fakt nic nedeje, sa na to velmi dobre pozera a cloveka to bavi viac, nez napriklad na rychlo zostrihane akcne filmy. To je genialnost, schopnost podat umenie svojskym ale aj pre inych zaujimavym sposobom a to naviac tak, ze ani cas tomu vsetkemu neublizi. (02.10.2007)

Film, kterej se prakticky obejde bez hudby, je dneska už asi nemožný natočit. A pokud jo, tak ne v týhle kvalitě. Zvětšenina je pořád prima pokoukáníčko, ale furt mi tam některý scény přebejvaj anebo mi prostě jen nedávaj smysl. Hemmings je chlapík s charisma a Antonioni chlapík s talentem. (18.03.2008)

60. léta jako uvolněná doba, která posouvá hranice umění i společnosti do dalšího nového období. Je to předzvěst tvoření dokonalých lidí na fotografiích, ale realita je stále jenom ta jedna. Fotograf nové doby, kterému není nic svaté. Všechno je málo, nic není dostatečně intenzivní. Bez ohledu na ostatní si razí svojí cestu. Je jako buldozer, který se za sebou neotáčí. Až jednoho dne vyfotí jeden pár v parku. Od tohoto okamžiku mu tyto fotky nedají klidu. Neustále je zkoumá, přibližuje a prohlíží každý detail. Vyfotil vraždu a je to šokující. Jenže pro koho? Nezná oběť, nezná vrahy ani motiv. A zajímá to novodobou společnost vůbec? Ne, ale od té doby už není tak sebevědomý. Už se dívá na svět s větší nedůvěrou a možná i strachem. Velmi odvážný je v tomto provokativním filmu pohled na svět modelingu, který tu je jen jako mlýnek na maso. Modelka už nic neznamená, protože takových mohou být tisíce. Jen zboží. Posouvání hranic vzrušujícího a nového. David Hemmings zahrál sebevědomého fotografa skvěle a nadčasově drze. (07.03.2013)

Geniální!!! (01.12.2005)

Už nedefinovatelný čas jsem pohlcen tou zvláštní atmosférou, kterou Antoniniho film Zvětšenina oplývá. Pokud bych ten zvláštní pocit měl definovat, nazval bych to filmovým kouzlem. Takhle si představuji, že má správný film vypadat; film, nad kterým se v lehkém oparu v artovém kině diskutuje; důvod, proč filmy existují. Zvětšenina nikam nesměřuje, po ničem nepátrá, pouze plyne a nechává diváka několika momenty i filozoficky přemýšlet nad plynutím našich životů (v tomto ohledu je okouzlující závěrečná scéna mimovského tenisu). Excelentní kamera představuje Londýn 60. let ne realistickým pohledem jako anti-utopistické místo - prazdně šedé, s chladným odstupem, bez zvuků a bez života, v níž se jako přízrak dekadence pohybuje špičkový fotograf zažívající zvláštní setkání, která přicházejí stejně neviděná, jako odcházejí. A jedinou vzpomínkou na ten zvláštní den, bude jedna fotka, jedna zvětšenina... (21.09.2007)