Grindhouse: Auto zabiják

Pokud tímto filmem zamýšlel Tarantino poctu béčkovým filmům z 80. let, tak se mu to myslím podařilo na výtečnou. Nikdo nemohl očekávat nějaký špičkový film, protože ani filmy, kterým vzdal tímto Tarantino hold takové nebyly. Byl prostě béčkové. A jejich béčkovstvím se lidé baví. Já jsem se bavil dobře a Tarantino tak u mě zase stoupnul v ceně, i když to je jeden z jeho nejslabších filmů. Ale kdo jiný s jeho jménem se dnes pustí do jasného propadáku? (13.03.2008)

"Hej, my jsme nalakovaný nohy a jmenujeme se Q... kchh, kchhhh, ...ntino, a tohle je jen film" říká jakoby poškozeným jakoby filmovým jakoby pásem Tarantino úvodem AutoZabijáka. Udělá rytmem, střihem a hudbou drámo z uspěchané cesty na záchod a již si myslí, že budem chrochtat blahem. Já ale na ty filmy o filmech moc nejsem, ač vypadají krásně jako plakáty z let dávno minulých. Může si vyumělkovaně žvanit jak chce, je-li to o ničem, je to o ničem. Hloubku, legraci ani jinak vyvolaný zájem v tom, že ženské kecají jako chlapi a chlapi jsou submisivní jako filmové cuchty, nevidím a nevnímám. Tarantinovské kecy mi nikdy extra zábavné nepřišly a za výjimečné je považuji hlavně proto, jak umí ničit atmosféru. Z násilí, v němž si ten panáček libuje, dělají namísto děsivých aktů jen další punchlines. Naneštěstí ty slabší. Silná *. (08.11.2010)

Grindhouse, část první. Parádní momenty se střídají s nezáživnými momenty, u kterých jsem si nudou okousal všechny nehty na pravačce (levou ruku si nechávám na Planetu Teror, co kdyby...) Ono chvilku se ty dialogy poslouchat dají, ale zde je to prostě nastavované do neuvěřitelné délky, navíc bez zjevného smyslu. Prostě ženské tlachání. Pak je tu totálně cool Kurt Russell, který se svou hřívou a šlincem přes celou levou půlku obličeje vypadá (a možná i hraje) nejlíp ve své herecké kariéře. A znovu ty táhlé rozhovory o ničem, připomínající štěbetání houfu vlaštovek na drátě, chvilku to vnímám, ale jde to dost ztěžka. Bum! Konečně spása v podobě naprosto nehorázně natočené bouračky, která se promítá znovu a znovu, z pohledu všech jejích aktérů. Paráda! A zase žvanění, ženský nečerpají energii z jídla, ale z plkání, fakt. A blíží se finále, veliká a moc pěkně natočená automobilová honička, zakončená hrou, jenž se s oblibou používá při šikaně a jmenuje se "fackovací panák", však uvidíte. Je to správně béčkové, herci hrají dost dobře, má to všechny atributy oldschoolových snímků, ale dobrou třetinu filmu jsem se trápil, proto 70%. (10.10.2007)

Devadesát minut sáhodlouhých dialogů, ve kterých se holčiny trumfují v tom, kdo víckrát řekne "fuck" a bude se tvářit drsnějc. Jinými slovy totální nuda, ke které je potřeba zapíchnout kameru do písku a nechat herečky, aby se v současných reáliích (jsou tu mobily i Lindsay Lohan) tvářily jako že 70s neskončily a ony vážně věří tomu, co vypouštějí z pusy. Uff... kdyby se alespoň Kurt Russell se svým bourákem objevil víc než na pět minut čistého času. Pak bych mohl něco pochválit. Tohle už je vážně na palici, Quentine. Nechceš přejít k psaní knížek..? Pokud možno podpultových. :) Body za tu honičku, ale k čemu to, když trvá deset minut a předchází jí ukecaný balast zahleděný do sebe? (50%) (17.07.2007)

"Milý" Quentine, tohle bude dost osobní a málo faktorgafické, ale ještě v baru, kam jsme zašli před kinem, jsem říkal kámošce, že mě strašně dráždí to, že snad všichni kolem mě v tobě vidí boha, jen já zaboha nemůžu přijít na to, čím je tak rajcuješ. Dostal jsi mě. Nezakrývám, že je to možná naposled, právě proto to musím napsat bez obalu a natvrdo. Nač se rozepisovat, když bych na otázku, co se mi na tvém filmu líbilo, odpověděl stručně: fšecko. 100%!!! (30.08.2007)