Útěk do divočiny

Pěkný film, který nejvíce sráží první hodina filmu, která mě nevtáhla, nudila a spíše jsem se trápil, ale naštěstí jsem nevypnul a sledoval dále a po křečovité první hodině přichází ta nádhera a krása, kterou jsem od začátku očekával. Krásné nájezdy na přírodu, výborné momentky a dobré herecké obsazení kde mě nejvíce utkvěl v paměti a dojal herecký výkon Hala Holbrooka. Touhu odtrhnout se od okolního chaosu má snad každý z nás, mé hodnocení 4 hvězdičky... (31.05.2008)

Filosofující dialog o střetu hledání dokonalého sebevyjádření pravdivého já prostřednictvím samoty, upřímnosti a absolutní svobody a závazků plynoucích z bytí jakožto bytí s druhými, bytí pro druhé. Zásahy McCandlessových rodičů jsou znát, svolení k natáčení bylo patrně poskytnuto až díky ústupkům v hledání konsensu mezi oslavou Chrisova úniku a poněkud pragmatičtějším a zdravějším poukazem na člověka, který je zoon politicon, ať chce, nebo ne. V každém případě tato ambivalence výpovědní hodnotě snímku jen prospívá. Vizuální stránka nezapře jisté pomrkávání po malickovské kráse. Hudba, nesmírně pečlivě poskládaná, k filmu padne jako ulitá. Velmi podařené. (08.07.2008)

Láska k přírodě a ke knihám není nejlepším předpokladem ke sledování tohoto pseudoherojského příběhu. Kde měla být prostá lyrika, je těžký patos, kde mělo být dojetí, ční kýč, kde měl být respekt k přírodě, je pár šouravých kroků kolem zrezivělého autobusu, kde moudrost, pár vytržených citátů, kde psychologická sonda, tam přeludy duševně nemocného člověka. Pennovo flagelanství a chabá konstrukce hlavního hrdiny ve mně bohužel přebilo i místy intenzivní roadshow. 50% si zaslouží vedlejší postavy, na nichž film stojí, hudba a několikero scenérií. Nikoli příběh a jeho vyprávění, které mi svou hloupostí připomíná Pláž. Nikoli Christopher McCandless, jehož příběh z jiného úhlu si můžete přečíst zde: http://nmge.gmu.edu/textandcommunity/2006/Peter_Christian_Response.pdf P.S. Z nadšeného přijetí by měl Don Quijote nepochybně radost. (31.03.2008)

Jsi fakt dobré. Jsi snad stotisíckrát lepší než jiná jablka, co jsem jedl. Nejsem Superman, jsem Supertramp. A ty jsi super jablko. Jsi tak dobré, tak přírodní. Jako bys mi z oka vypadlo...... Útek do divočiny je filmová balada. Balada, ktorá ma úplne odrovnala a ešte dlho po dopozeraní som sa z filmu nevedel spamatať. ..... Chtěl jen poznat definitivní svobodu. Osud měl však jiné plány. (23.08.2011)

Nejsem žádný starý cynik, naopak bych měl zapadat do cílové divácké skupiny (naivní mladý odpůrce establishmentu hledající způsob sebevyjádření), proč tedy nemám chuť hodit na záda krosnu a vyrazit kempovat do nějaké chráněné krajinné oblasti? Co mi v tom brání? Některé ze slov "patos", "podbízivost", "prázdnost"? Či vědomí, že existují režiséři jako Terrence Malick, který vám přírodu dokáže napumpovat přímo do žil? Nebo snad fakt, o kolik mi krátký výstup Hala Holbrooka přišel dojemnější než celá Hirschova anabáze? Na Útěk se dívalo příjemně, byť je znatelně nesoustředěný (režisér asi pozřel nějaké halucinogenní hříbky). Utekl rychle a nemohu tvrdit, že jsem si z něj nic neodnesl. Jen asi ne to, co zamýšlel Penn. Závěrečné poznání u mne spočívalo v pochopení, že nezáleží na tom, kolik kilometrů ujdete, kolik lidí potkáte, kolik toho obětujete, ale máte-li se kam vrátit. Měl se Chris kam vrátit? Odpověď doporučuji hledat na hodně velkém plátně. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, CheGuevara, DaViD´82, H34D, Struhy, Golltes (22.04.2008)