Na povale alebo Kto má dnes narodeniny
屋根裏のポムネンカ
In the Attic or Who Has a Birthday Today?
Režie:
Jiří BartaHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Jiří Lábus, Lucie Pernetová, Boris Hybner, Ivan Trojan, Vladimír Javorský, Barbora Hrzánová, Naďa Konvalinková, Petr Nárožný, Miroslav Táborský (více)Obsahy(2)
Na zapadlé půdě starého domu je tajemný svět. Bydlí v něm odložené hračky a mají tady své království. Je tam panenka Pomněnka a aby jí nebylo smutno, má tři kamarády: medvídka, rytíře a skřítka. Je jim spolu veselo a každý den si vymyslí nějakou hru. Například, že má někdo narozeniny. Panenka upeče dort a oslavenci zahrají písničku. A pak jdou “ do práce”. Ale vládce Říše Zla jednoho dne krásnou Pomněnku nechá unést. Její kamarádi se vydají panenku zachránit. Vždyť opravdoví přátelé udělají jeden pro druhého všechno a nebojí se ničeho a nikoho! (JOJ Cinema)
(více)Recenze (125)
Český Lev 1 : Výprava ()
Filmy Jiřího Barty byly vždycky senza trip. Jen tenhle mi ke konci přišel až moc bizarní. ()
Jiří Barta se v minulosti zabýval prakticky výhradně autorskou tvorbou pro dospělé a v případě svého nejnovějšího projektu sáhl k žánru pohádky vlastně z nouze, když není možné získat finance na ryze artovou animovanou tvorbu pro dospělé publikum. Jenže i tak své původní představy o animovaném filmu vtiskl do svého filmu, takže vzniklo něco, co se snad nejvíce podobá Švankmajerovu snímku Něco z Alenky. Poetická podívaná, která je na hony vzdálená běžným rodinným snímkům, které v současnosti chrlí světové společnosti typu Pixar nebo Walt Disney. Děj není podstatný a dá se shrnout do několika řádků, důležitá je atmosféra filmu a zejména jeho výtvarné řešení. Prostor je zaplněn obrovským množstvím předmětů, které lze nalézt na dávno opuštěné půdě, a ty předměty díky režisérovi a animátorům ožívají a vytvářejí bizarní svět, který je ve výsledku přitažlivější pro dospělého diváka než pro malé dítě. Zužovat film Na půdě na žánr pohádky je zavádějící. V kině jsem si všiml, že si ten film vážně vychutná spíš rodič než jeho potomek, byť hlavní hrdinkou je dětská panenka. Při prvním shlédnutí jsem si ani nedokázal vychutnat všechny ty výtvarné detaily a filmařské nápady. Je to typ filmu, který si nejvíc vychutná fajnšmekr animované tvoby, film, který patří do špičky současné tvorby a má šanci zabodovat na některém festivalu. Je jen škoda, že se nepodařilo najít dostatek financí, aby se natočilo i zbývajících 20 minut filmu podle původního Bartova záměru. Barta do svého filmu navíc zabudoval i linii politické satiry, jeho vládce Říše Zla je vlastně taková zapomenutá busta totalitního státníka, který k ovládání svých poddaných používá praktiky typické pro autoritářské státy. Rozkošné jsou např. vládcovy rozhlasové projevy a slovník, který používá. Celkový dojem: 95 %. ()
Výborné zpracování zabalené v tuctovém příběhu, který nemá kdovíjaké tempo a ani pořádně nevtáhne. ()
Zlaté české ručičky se postaraly o přívětivou animaci, očekávané zábavné situace a překypování nápady se bohužel krom pár zvolna nastíněných nápadů (včetně zakomponování kolem se povalujících předmětů) nekonají. Prostinký příběh ve spojení s prázdnými postavami bez jakéhokoliv pozadí (jaký význam mají pravidelné „narozeniny“?) či sympatií se na celovečerní ploše, jíž by naopak odpovídala žánrově velice vkusně střižená hudba, jen těžko ztratí. 5/10 ()
Plný počet bodů, tentokrát zkrátka není co řešit! Tahla fantastická věc by vrátila do dětských let i devadesátiletého staříka. No vážně. Skvěle vybrané hlasy pro všechny postavy, výborný Jiří Lábus, perfektní Pavlíčkova hudba (Já CHCI soundtrack) a hlavně - animovaný svět plný detailů, který doopravdy žije! Ale co to nízké hodnocení tady? Nechápu. ()
Na tenhle kousek jsem se opravdu těšila, ale nějak jsem nebyla schopná se na něj sousředit, tak jsem to pořád odkládala. Jména mých oblíbených tvůrců slibovala podívanou. Asi je chyba v mém rozpoložení nebo mi prostě kraťasy sednou víc. ()
Hezká ukázka toho, že i v dnešní době u nás ještě existuje někdo, kdo umí natočit pěknou pohádku pro děti i dospělé. Animace je výborná, nápadů má film na rozdávání, humor funguje a i když tempo není zrovna závratné, tak jsem se díky krátké stopáži nenudil.70% ()
V tomto případě se absolutně rozcházím se celkovým slabým hodnocením. Bártovo filmy mě sice ne vždy baví, ale v případě jeho výpravy do žánru dětského filmu jsem se bavil každým záběrem a to i přes otravný product placement Matoni. Bárta totiž rozaimoval vše možné i nemožné, od modelíny a loutky, přes fólii a šachové figurky, až po plyšáky a panenky. Esteticky je tento film geniální, ostaně jako většina Bártovo tvorby. Hlavní postavy například projdou temným hvozdem v matraci, nebo proplují černým mořem polyethylenové fólie. Režisér dokázal požít neobvyklým způsobem všechny ty zbytečné krámy a udělátka co se po půdách skutečně válejí a požít je v nečekaném smyslu. Invence a originalita tohoto filmu se zdá nezměrná a nekonečná. Příběh je také hezký, svým způsobem takové alternativní Toy Story. Na Půdě je vedle Fimfára jeden z nejlepších českých výtvarných počinů za posledních 10 let. ()
Švankmajerovsky bizarní podívaná, surreálně kombinující možné i nemožné roviny vnímání. Ani není třeba se zmatlat drogou nebo něčím jiným, viditelné pochopí i místní inteligence, a ostatní už půjde samo:-) Možná:-))) ()
Opět taková ta česká slabost - velice slušné nápady a vychytávky, ale docela slabý děj bez tahu. ()
Být na drogách, mohl to být senza trip. ()
Na pôde je super film na nejaký festival animovaného filmu. Čiže ak je premietaný tak povediac medzi svojimi, uzná sa aplauzu. Ale ako film do distribúcie tak nejak neviem, akého by si našiel diváka. Je to film pre deti? Je to film pre dospelých, ak hlavná postava je malá bábika? Ako by som vysvetľoval svojmu decku ten záver? Vo filme je množstvo super nápadov, radosť pozerať, ako všakovako sa dá využiť starý vysávač. A vlastne všetko, čo je na povale. Pre každé dieťa je svet niekde v jednej miestnosti plný buď hračiek, alebo haraburdia, absolútne fascinujúcim svetom. A z toho aj Barta vychádzal. Možno aj preto to mal poňať viac pre detského diváka. ()
Tohle snad šulda Barta nemohl myslet vážně. Dlouho jsem neviděl větší píčovinu a vlastně si ani nejsem jistý, či větší píčovina byla někdy natočená. 70minutové utrpení. Při sledování tohoto nesmyslu mi zemřely miliardy mozkových buněk. Asi od 30. minuty jsem tento paskvil sledoval dvojnásobnou rychlostí. Celá pohádka selhává u lobotomického příběhu. Za obsazení neskutečně otravných loutek do hlavních rolí by měli tvůrce veřejně upálit. Příběh alá Toy Story. S propastným rozdílem v tom, že v americké pohádce byly postavy zajímavé, tudíž ta pohádka fungovala. Sledovat panenku Pomněnku s nesnesitelně otravným hlasem, uspávacího plyšového medvěda Muchu, retardovaného dřevěného kokota Krasoně a nechutné hovno z plastelíny Šubrta byl neskutečný nápor na moje nervy. Z dialogů se mi zvedal adrenalin do nebezpečných výšin. Opravdu nechápu, co si od filmu šulda Barta sliboval. Pokud napíšu neskutečnou píčovinu, pro kterou je mi líto i ohně, ve kterém by měla shořet, tak snad nemá nejmenší význam mrhat svým dalším časem a ohrožovat zdraví diváků jejím zpracováním. Dost by mě zajímalo, ve kterém lobotomickém oddělení doporučili šuldovi Bartovi, aby doplnil tuto sračko odpornými ručními kresbami. Lituji všech lidí, jejichž jméno se nedopatřením objevilo v závěrečných titulcích. Styděl bych se mít spojované jméno s něčím tak katastrofálním. Totální odpad a naprosté dno nejen české animované scény. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. ()
Česko-japonský loutkový film, který nijak neohromí, ale pro nejmenší publikum, je to zřejmě dobrá volba. ___ (Cinestar, Hradec Králové) ()
Pro mě naprosto parádní animace a loutky, která však ze sebe nedokázala setřít ten prach z půdy. Příběh je zkrátka pro děti moc dospělý a pro dospělé moc infantilní -- ale kouká se na to dobře a pár dobrých nápadů tam je. Chtělo to víc zamakat na scénáři, škoda. ()
Kdo jiný by měl po Kozím příběhu oživovat náš animovaný film, než Jiří Barta? Aardmanovsky hravé, dětskou fantazií napěchované dílko s výbornou hudbou, od režisérského velikána a se stopáží tak akorát na jednoduchoučký příběh. Rád bych to viděl jako malý. ()
Opravdu nádherná animovaná pohádka, která okouzlí výborným technickým zpracováním i samotným příběhem. Jeho hrdinové jsou sice poněkud ošuntělí a zflikovaní, ale o to životněji vypadají ve srovnání se všemi těmi 3D nesmysly, které zhusta nemají příběh ani srdce (90%). ()
45th KVIFF 2010 - CZECH FILMS 2009-2010 - České filmy 2009-2010 (Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? / IN THE ATTIC: WHO HAS A BIRTDAY TODAY / Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?) ()
[SPOILERY!] Opojný snímok Jiřího Barty vás zavedie na všednú pôjd, kde sa dejú bájne veci. Snímka ako taká pojednáva o troch kamarátoch, ktorý je každým niečim výnimočný. Poměnka, Mucha, Krasoň a Šubrt. Každé raňajky si hádžu kockou a kto z nich hodí hlavnú cenu, môže dnes osláviť narodeniny. Z tejto zdanlivo rozvláčnej rutiny ich vyruší hlavný záporák, Zlatá hlava. Zvyšok filmu je zaužívaný Hero journey, plný náhlych nástrah, kde smrť číha na každom rohu. S tým slovom smrť si srandu nerobím. Narazíte tu na dusenie prachom, alebo sny o upálení zaživa. Podľa tohoto dokážete usúdiť, že to nebude film určený priamo pre tých najmladších. Atmosféra, i keď veľmi farebná a hravá, sa často nebojí zájsť až do najtemnejších kútov priestoru pod strechou. Producenti sa zreteľne nechali inšpirovať "vetešou", ktorá im už nejaký ten piatok okupuje povaly. Počas príbehu teda hrdinovia narazia na filmársky "staromodernizmus", kedy sa zašlým veciam opätovne navracia neuznaná sláva. Príbeh tým, že si berie hlavnú inšpiráciu zo starých rozprávok a folklóru vám toho veľa neprivodí, ale tvorcovia vám to dokážu predať prostredníctvom iných vnemov. Navzdory nedostatku digitálnych efektov (nejaké tam sú, ale nestoja moc za reč, na rok 2009 veľmi slušné) vám film dokáže udržať úsmev na tvári pomocou hrátiek s prostredím. Oblaky sú podušky, paplóny so závesmi vo vás zase evokujú vlny a rýchlo tečúcu vodu. Almara je pre hlavných protagonistov nezdolateľná hora. Kamera neostáva statická a v nemálo záberoch na vás autori pripravili scenérické zábery s rôznymi dynamickými zoomami. Obsahovo je to mišmaš odlišných umeleckých žánrov. Cez live-action scény, ručne nakreslenú animáciu, ba ešte aj rotoskopiu, až po väčšinový stop-motion. Len layouty, trošku zaostávajú. Nemám, ale autorom, čo vytýkať. Pri pozeraní som si pripadal mierne v rozpakoch, pretože miestami to vo mne evokovalo filmografiu pána Švankmajera plnú stop-motion animácie spojenej so živými hercami, pasážami s plastelínou a rýchlymi strihmi. Aj to, čo sa nevydarilo má vo výsledku veľmi uspokojivý výsledok a vďaka svižným strihom si toho nemáte ba ani ako všimnúť. Keďže film nie je stavaný priamo pre najmladšiu vekovú skupinu, vidím v ňom hojne skrytého symbolizmu. Ako to tak u rozprávok býva obyčajom kladné postavy sú odeté v svetlých farbách, zatiaľ čo negatívne postavy sú vzhľadovo nesympatické a oblečené v značne tmavších farbách. Zlatá hlava si počas filmu vybíja zlosť na nevinných a so svojimi poskokmi manipuluje, čo vo mne evokuje skrytú alegóriu na Komunizmus. Dávalo by to celkovo aj zmysel, keďže si skrze celý film buduje Kult osobnosti. Dáva rozkazy na hromadné tresty smrti, trápi nevinných, svojich nepriateľov ponižuje a územie Ríše strachu (alebo odkaz na inú ríšu) ohraničuje od ostatných. Preto niet divu, že sa na konci filmu zosype ako samotný stalinizmus na počiatku 90. rokov. Záver filmu je osvedčený happy end. Zlo prehralo a dobro žije. Ak by som, ale mal na film vytiahnuť nejakú špinu, ťažko to dokážem. Za menšie hnidopišstvo by som bol schopný označiť dabing pána Jiřího Lábusa. Mne osobne prišiel do filmu nepatričný, no nemám mu, čo vytknúť. Pán herec má úderný a ľahko počúvateľný hlas s príjemnou farbou. Na záver už smiem podotknúť iba, že ak vám nevadia bizarnejšie rozprávky nemali by ste tento skromný tuzemský projekt minúť. 70 minút vám vďaka rýchlemu tempu utečie ako voda. Krásna myšlienka toho, že čo je zabudnuté ešte nie je na vyhodenie alebo za zenitom. Také Československé Toy Story. Ak, ale hľadáte niečo menej umeleckého, tu moc nepochodíte. Škoda, že v rovnakom roku vyšiel podobný film od pána Svěráka, s ktorým sa bude tento film bezpodmienečne porovnávať (Kuky se vrací, osobne si myslým, že čiastočne môže za zapadnutie tohoto filmu). Nemôžem inak než pochváliť tvorcov a snímku srdečne odporučiť. Inak neviete, kto má dnes narodeniny?... () (méně) (více)