Oni

Naprosto průměrný horor, který nikde jinde, než v kině neobstojí. Celá zápletka, která má v sobě pár typických lekacích scén odhadnutelných půl minuty dopředu zkrátka pocit zoufalství nenavodí. Když člověk překousne fakt, že se polozblázněná Liv Tyler s vymknutým kotníkem plíží v nejosvětlenější části trávníku a vrazi kolem ní jen procházejí a nedokážou jí najít, bude se chvílemi i bavit. Na konci filmu, který se okoření nechutným ubodáním hlavních představitelů (patrně se tím nahradil nedostatečný počet "strašidelných" scén), jsem se pokoušel zamyslet, co chtěl básník říct? Chápu, že veškerá nelogičnost se snažila omluvit dopředu "šokující" větou o vraždách v USA. Já ale dost pochybuji, že se tři vrazi jen tak z nenadání vydají do pustiny, v které očividně život nekvete zrovna v době, kdy se tam chystá mladý pár vracející se ze svatby. Na druhou stranu jsem byl spokojen s vrahy, které bych v noci potkat nechtěl ani ve městě, natož v nějákém zapadlém prdelákově. Liv Tyler a Scott Speedman si také odvedli svojí práci dobře, hlavně za ně dávám 60% (23.11.2008)

„Nabudúce už to pôjde ľahšie.“ Toto je jeden z tých hlúpych hororov, kedy by ste na mieste hrdinov urobili asi milión iných vecí a o 15 minút by ste sedeli vo vyhriatej policajnej kancelárii s kávou a manželka vás upokojujúco škrabkala po chrbte. Liv Tyler a Scott Speedman však nie sú vy. Ako pár sú síce vcelku sympaťáci, ale s logickým riešením vzniknutých problémov je to podstatne horšie. Neviete, či zúriť, plakať, smiať sa alebo ísť na hodinu na záchod a vrátiť sa až na záverečné titulky (a ušetriť si tak kopu nervov). Ani nebudem písať všetky tie bludy, ale aspoň jeden príklad: „oni“ majú jednu sekeru a hrdinovia brokovnicu, napriek tomu proti „nim“ nemajú šancu (hádzať to na neskúsenosť je blbosť, aj „oni“ to robili prvý raz, je to jasne povedané). A to vôbec neriešim neetický problém tvorcov, ktorí skopírovali o dosť pôsobivejší (obsahoval tiež nelogické veci, ale atmosféra bola stokrát desivejšia) francúzsko-rumunský polokultový kúsok Ils (a ani to na rovinu nepriznali aspoň v titulkoch). Občas to chytí trocha príjemne nepríjemný drajv (kto to je? Čo chce? Nestojí kúsok odo mňa v tme a nenačahuje sa po mne práve?), ale to je asi tak všetko. 30% (28.05.2011)

Jeden z mých nejoblíbenějších hororových kousků, na který jsem se díky Tylerce a traileru hodně těšil. Trošku mě zaskočilo pomalé tempo filmu, ale ono tam toho vlastně ani víc natřískat nešlo, navíc má film příjemnou stopáž, takže jsem se s tím bez problémů smířil. Snímek má gradaci, sic pomalou, kvalitní herecké výkony, fikaný záporáky, co se mně hodně líbílo, bylo ozvučení. Závěr je nepříjemný nicméně ne šokující, tudíž zde šlo možná malinko přidat. I tak 90% a plný počet. Málem bych zapomněl, kdo by sháněl něco podobného, nechť zvolí francouzsko-rumunské Ils. (14.10.2012)

„Proč nám to děláte?“ - „Protože jste doma.“ No ano, kdyby se v noci procházeli po venku a nebo spali pod širákem, nic z toho by se nestalo. Tak je to jednoduché.. Domácí invaze má v americké historii bohatou tradici (vzpomeňte na Clutterovy z Kansasu či návštěvu u Polanských) a kinematografie na ni myslí už od Griffithovy The Lonely Villa (1909), takže v rámci tohoto subžánru je z čeho vybírat a já mohu s klidným svědomím prohlásit, že The Strangers patří k jeho šedivému dnu. Scénář měl maximálně osm stránek (z toho jedna byla storyboard Liv Tyler ve vaně), nějaká tenze prakticky neexistuje, všechny postavy se chovají nesmyslně (hodným jde o život, ale musí se rozdělit, zlí používají taktiku „jsem za tebou, ty o mně nevíš a pak zase zmiznu“), kamera je připoutaná k neposedné Sově, při trapných lekačkách někdo v masce nebo se spodkama přetaženýma přes hlavu udělá za oknem baf a celé to působí jako zaseknutá gramofonová deska. Bertino je svým způsobem kouzelník, protože z hodiny a čtvrt dokázal udělat věčnost.. (23.05.2018)

STRANGERS jsou psycho-horrorem, který nabourává středostavovské konvence o bezpečnosti domova ("Proč to děláte?" - "Protože jste doma.") a který v divákovi úspěšně vzbuzuje pocit, že to, co sleduje, se skutečně odehrálo, přestože závěrečné titulky s povinným dodatkem ho vyvedou z omylu. Nejedná se o "klasický" a ani "ničím originální" horror, protože i když zde nechybí znepokojující adiegetická hudba, vsází se především na tu diegetickou (country mi osobně nahánělo hrůzu už předtím) a přestože jak masky padouchů, tak i jednotlivé scény vycházejí z žánrové minulosti (viz scéna se šatníkem ala HALLOWEEN), ta se přepisuje. Pečlivě a pomalu budovaná atmosféra, kdy se nejdřív divák téměř unudí pomalým temporytmem a sledem běžných činností k smrti, aby pak na něj následný psychoterror zapůsobil o to víc, výborný herecký výkon Liv Tylerová a i výjimečné uchopení žánrových schémat (smrtelné nebezpečí neslouží k znovu-navázání, popř. utužení vztahu páru...) dělají z filmu pětihvězdičkovou záležitost. Chcete-li, můžete ji číst jako podívanou brojící proti předmanželskému sexu, protože než na to pár vlítne, někdo mu zaklepe na dveře a v závěru kluci na kole rozdávají křesťanské příručky. :-) STRANGERS se tak zařazuje po bok horrorů, které dovedou vyvolat pocit, že po světě se pohybují nebezpeční šílenci, zde umocněno tím, že jejich tváře - na rozdíl od např. té Hannibalovi - neuvidíme. (28.08.2008)