Vlaštovka (pionýrská)

Protože v obsahu je vzpomenute jen Vlaštovka doby normalizační, rád bych zanechal vzpomínku na dobu přednormalizační. V šedesátých letech patřila Vlaštovka mezi mé nejoblíbenější programy, na černobílou znělku s objektivem a vlaštovkou skládající se z papíru si vzpomínám dodnes, a její moderátorku Olgu Čuříkovou jsem miloval. Pamatuji se, že tam občas bylo něco o indiánech, což tehdy v době Vinnetouománie byla bomba. Jednou tam dokonce bylo interviewováno děvče, které bylo až v bájné Americe. S nástupem krizových let se tam objevovali i reportáže o skautech. A matná vzpomínka se mi vyplavuje i na srpen '68, kdy OČ ve Vlaštovce pronesla neobvykle vážné zamyšlení o tom jak byla u tanku č. 23, když přijely další tanky. Když OČ zmizela z obrazovky, bylo i mně v útlém dětském věku jasné, že se něco děje. Ve Vlaštovce, moderované Š. Haničincovou, se začaly objevovat reporáže o strážcích hranic či obnovované PO SSM. Začala to být nuda a otrava a já Vlaštovku zavrhl. Ale té neznormalizované Vlaštovce bych pět hvězd dal. (12.02.2017)

Pionýrskou vlaštovku znám z druhé poloviny ´80 let, jako pořad, který se příliš nelišil od toho, co se děti oficiální cestou dozvídaly ve škole či kroužcích. Výchovný účel ale v mém případě příliš dobře neplnil, sice se v něm tu a tam objevila nějaká ta zajímavá reportáž, jinak to byl samý modelář či kýho ďasa mladý budovatel a i zásluhou moderátorů nezáživná suchařina, kterou jsem pravidelně vynechával. Střídání českých a slovenských relací bylo fajn, skoro jsem měl raději ty slovenské, díky silně nesympatické Marcele Augustové na české straně. O to větší bylo mé překvapení vidět ji později komentovat "Hry bez hranic" a posléze i zpravodajské relace. (05.04.2009)

Dětské pořady vysílala ČST dost často. Dopoledne Rozmarýnek, odpoledne ve středu Vegu, ve čtvrtek Magion, v sobotu Pionierskou lastovičku, v neděli Studio Kamarád a poobědovou pohádku. Pravda je, že Pionýrská vlaštovka z Prahy byla hodně komunisticko-budovatelská, zatímco slovenská verze - vysílaná na střídačku s českou a navíc ještě střídavě z Bratislavy a z Košic - byla mnohem zábavnější. (28.03.2011)

Tvrzení, že populární dětský pořad, který během svého dlouhého trvání prošel celou řadou vývojových proměn, je holoholá komunistická propaganda, kulhá na všech čtyřech pomyslných nohách svého chatrného duchovního hodnotového východiska. Osobnosti, které jej uváděly, z těch nejvýraznějších v šedesátých letech jedinečná Olga Čuříková, dáma s dětským zápalem, a dnešní hlasatelka televizních UDÁLOSTÍ a zdatná konferenciérka Marcela Augustová na konci rychle se rozkládající normalizace, byly vždy zárukou a jistotou kvalitního, věcně invenčního obsahu, dotvářeného samozřejmě tvůrčím týmem. Je víc než dost příkladů dokládajících politováníhodnou skutečnost, že ve srovnání kvality dětské a mládežnické tvorby před- a polistopadové drtivě vítězí ta první. Okolnosti a kontexty, které tento stav pomáhají vysvětlovat, jsou z tohoto hlediska druhotné; prvotní a zásadní je prokazatelná kvalita jejich výstupových výsledků. (25.12.2009)

Komunistická mašinéria selektovala a spracovávala jednotlivca už od útlej mladosti. Potreba robiť z ľudí bezduché poslušné zombie, ktoré nevyčnievajú zo zástupu bola pre tento zvrátený režim prioritou. Pretože len zničená, zadupaná osobnosť dokonale vyhovovala ich predstave sporiadaného občana. Odlišnosť sa netolerovala. Iskrička, pionier, zväzák, voják, komunista, dôchodca... iná cesta viedla do záhuby. Propagandistické zvratky tejto doby, akým bola aj "Pionierská lastovička" ma dokážu doteraz maximálne znechutiť, len čo si na ne spomeniem. Fuj tajbl! Nechutný odpad! (31.12.2008)