Marley a já

Lassie, Goro, jděte se zahrabat, tady je příběh opravdového psího hrdiny. Tenhle film je velké vyznání lásky všem těm chlupáčům, které máme často chuť zkopat za to, že nám počůrali koberec/rozžvýkali botu/tyranizují kočku/sežrali večeři/pozvraceli se pod stůl, ale kterým stejně nakonec odpustíme. David Frankel očividně miluje psy a dokázal svůj film naladit přesně na tu emocionální frekvenci, kterou cítíme ke svým "Marleyům". Jeho film zasahuje tam, kde má, ke konci dokonce citově vydírá (úspěšně, kapesníčky s sebou), ale těžko se na něj zlobit, protože některé scény jsou tak odkoukané ze života, že vám ty slzy do očí vstoupí samy: osvobozující scéna na pláži, kde zazní Lucky Man od The Verve (ta scéna mi nejde z hlavy, je v ní něco hlubokého, smutného a říkajícího o životě), Marleyho večer těsně před porodem jeho paničky, Johnovo loučení na veterinální stanici. Je to sentimentální, vyděračské, ale taky pravdivé, hořkosmutné, optimistické. Velké překvapení, které nedoporučuju cynikům. (11.03.2009)

Protentokrát si sundávám masku bručouna a cynika a zcela upřímně se přiznávám, že se mi tento film zatraceně líbil. Průšvih slibující námět o roztomilém psisku trápícím své majitele, laciný plakát jak z dívčího časopisu...čuchal jsem rozjuchanou zábavu na způsob Beethovena, která bude orientovaná spíše na dětské publikum. Mé temné vize se ale nenaplnily a tvůrci místo toho nachystali příjemně civilní a upřímnou "dramedii" o jednom manželském páru, kde je pes spíše katalizátorem mnoha situací, a ve které je poměr humor/drama dobře vyvážený. Příběh pozvolna plyne a jak se rozvíjí vztah ústřední dvojice, tak se rozvíjejí i samotná témata filmu - manželství, rodičovství, rodina, práce, nezastavitelné plynutí času a nenaplněné životní cíle. Těch témat je trochu více a dvouhodinová stopáž brání v jejich hlubším pitvání, žádný velký problém v tom ale nevidím, hlavně že je všechno dobře zkombinované. Film získává plusové body i za herecké obsazení, Owen Wilson se projevil jako vyzrálý herec, Jennifer Aniston za ním vůbec nezaostává a vypjaté situace zvládá s přehledem, největším esem v rukávu se ale ukázal být fantastický Alan Arkin v roli šéfredaktora, který si každou scénu, kde účinkuje, krade pro sebe. Marley a já je velmi příjemným překvapením, je to vyzrálý a chytrý film, který po celou stopáž baví a občas "utrousí" i nějaké to životní moudro. Další přitroublý Beethoven se tedy nekoná. 80% (31.03.2009)

Ďalší, veľmi hrejivý snímok s tématikou lásky zvieraťa k človeku. Príjemne humorne ladené a k záveru aj pekne emotívne podfarbené. Škoda toho pomalšieho rozjazdu, trocha trvalo, kým sa mi podarilo do príbehu ponoriť a priľnúť k postavám, no potom to už stálo za to. Krásny film a aj napriek smutnému koncu s veľkou dávkou pozitivizmu. 80/100 (08.05.2017)

Pokud by se hodnotil herecký výkon psa(ů) tak je to rozhodně za *****, ale ani Owen Wilson nezachránil film svojí roztomilostí , Jennifer Aniston jako matka 3 dětí - to je bez komentáře (i když se snaží, ale city vykouzlit neumí) bohužel tu taky chybí jakákoli nosná myšlenka lidského příběhu, což je velká škoda (nebo mi něco podstatného uniklo). (01.04.2009)

Rodinné drama s prvky komedie, které má hodně do sebe. Sledujeme dvojici Owen Wilson + Jennifer Aniston od jejich svatby, plné nadšení, nadějí, energie a plánů do života, vidíme, jak v průběhu let nastupují komplikace, ne vše vychází podle snů a přání, je třeba dělat kompromisy v práci i v osobním životě. Komediální složku zastupuje zejména v první polovině filmu rozmazlený labradoří živel Marley, ale nejspíš každý majitel psa vám řekne, že si s tím svým chlupatým poděsem užil mnohem více srandy. Posledních 20 minut se mě velmi osobně dotýkalo, sama totiž vlastním psího důchodce a sledovat, jak z něj odchází vitalita není vůbec snadné. Jinak řečeno: bránila jsem se marně, slzy mi promáčely ksicht. Nejsem filmem nadšená, ovšem ta jeho snaha ukazovat život reálně je sympatická, velmi váhavě proto dávám slabé 4*. 70% (20.07.2009)