Ve stínu

Úžasně atmosférická a řemeslně precizní (kamera a práce se světlem!!!) víceméně česká (ano, velmi koprodukční, samozřejmě) záležitost se špičkovými hereckými výkony... a bohužel až příliš mnoha náhodami a scénáristicky slabými místy, které posílají film coby temnou detektivku do kytek a do určité míry shazují Ve Stínu jako takové. Nevím co je pravdy na tom, že bylo snad sedmnáct verzí scénáře, a že se nakonec víc jak půl hodiny už hotového filmu vystříhalo, ale vůbec bych se tomu nedivil. Je to opravdu velká škoda, protože takhle dusivě vylíčenou atmosféru padesátých let jsme tu v takové kvalitě snad ještě neměli. Ondřej Malý (podle interních informací "z první ruky" skutečně studující práci toho odporného zkurvence Urválka) a jeho z rozhlasu znějící řeč jsou jen třešničkou na dortu, který kupodivu není přeslazený ani v úplně posledním záběru. Slova tvůrců o potřebnosti takovéhoto filmu nejen "i", ale "zvlášť" v dnešní době bych možná i podepsal - protože žijeme přece jen v nekonečně přívětivější době než byly padesáté roky, a i v nich se našli takoví lidé jako kapitán Hakl, tak kde je problém v boji s tou "chobotnicí" dnes? Ale nač se pouštět do moralistických řečí, k tomu jsou tu povolanější lidé a vhodnější místa - takže jdu na závěrečné hodnocení. Ve Stínu je film, který je rozhodně dobré vidět, abyste si zvedli mínění o české kinematografii. Bohužel si sám podráží nohy tím, že tvůrci nedokázali vystavět věrohodněji onu detektivní polovinu. Je to tím politováníhodnější, protože pokud by se to povedlo, nebylo by vůbec co vytknout. Tedy bylo, protože by tu pořád zůstávala ta naprosto nevhodná anglická píseň pod závěrečnými titulky;) I za současného stavu mi asi nezbude než dát osmdesátku. Protože kde jinde by už tohle hodnocení, signalizující snímek, který si zaslouží mnoho a mnoho repríz, mělo najít využití? Až jednou třeba dojde na pořádný director's cut, pravděpodobně to změním. Ale teď a tady - 80%. (24.11.2012)

"Hledám vraha. Je mi jedno, kdo to je." Ve stínu večerní projekce jsem viděl skvělej film s vynikající atmosférou, kterej ani propagandisticky nelhal o době minulý (jen zdvořile pomlčel o některejch nevhodnejch souvislostech), ale na tý kriminální linii to v něm trošku skřípalo. Určitě leccos zachránil ten nejsprávnější ze správnejch kapitán Hakl, kterej sice občas vyšetřoval na principu instinktivní náhody, ale to mohu velkoryse přehlédnout. Horší je to u mě s tím, že hrdinství obdivuju pouze v případě, že má nějakej smysl. Jinak si stojím za rčením, že hrdinů jsou plný hřbitovy a z tohoto místa může STB porazit pouze jedinec s mimořádně vyvinutým smyslem pro vstávání z hrobu. (10.03.2013)

Snímek Ve stínu se stal předmětem celé řady článků a objektem zájmu filmové kritiky a publicistů, kteří ho vesměs nanejvýš kladně přivítali a ocenili jako krok české kinematografie zpátky na výsluní. Podobně tomu bylo i u snímků jako Protektor nebo Pouta a ve všech případech jsem musel konstatovat, že můj pohled je podstatně kritičtější a přes určitá pozitiva se z celosvětového hlediska jedná o čistokrevný průměr. Z těch tří titulů mi Ondříčkův film přijde jako nejslabší, i když, abych jen nekritizoval, můžu začít nejprve klady. Za prvé obsazení. Ivan Trojan je patrně největší herecký objev polistopadové éry a svého kriminalistu zvládá bravurně. Stejně tak dobří jsou i herci ve vedlejších rolích. Za druhé rozpočet a technická kvalita filmu. Po dlouhé době mám pocit, že vidím poctivou filmovou kameru a nikoliv lacinou televizní inscenaci. Kameraman zkouší hru světel a stínů a zejména v prvních patnácti minutách je to skutečně podívaná. S tím souvisí i snaha, byť nedůsledná, o retroatmosféru 50. let. Samozřejmě objevují se i chyby - štáb mi strká petrolejku do každé místnosti, protože to vypadá krásně stylově, ale protože jsem od fochu, dovolím si připomenout, že Praha byla elektrifikována už za císaře pána a v 50. letech se používaly petrolejky jen v okrajových venkovských oblastech (plná elektrofikace byla ukončena v roce 1960). Nicméně to je pochopitelně detail, který není pro většinu diváků významný. Horší je to ale se scénářem, který zapříčinil ty dvě hvězdičky. On by to byl fajn film, kdyby pod ním byl podepsaný americký scénárista a americký režisér. Jenže tohle vytvořili Češi, kteří by měli být, pokud se naší historie týče, pevní v kramflecích. Navíc nejde o nějakou oddechovou žánrovku, ale o ambiciózní kousek, který se chce vyrovnávat s minulostí. Celá ta konstrukce protižidovského spiknutí je prostě moc vratká a špatně vymyšlená. Film začíná jako neo-noirovka, ale brzy se přehoupne do psychologického dramatu a především politického thrilleru. Tahle žánrová kombinace moc nefunguje prostě proto, že podle mě film ve všech těch žánrech nakonec selhává. Jako detektivka nefunguje vůbec, protože natvrdo řečeno, to závěrečné odhalení vraha je nehorázně pitomé, jako politický thriller je to povrchní a pokud něco sděluje, tak jen dávno známé pravdy. Ono je zajímavé, že ty nejpůsobivější filmy o komunistických zločinech vznikly ještě za fungování reálného socialismu. Filmu Ve stínu vyčítám zásadní logické zkraty, které mi zkazily požitek z filmu, ale které bohužel nemůžu rozebírat, abych neodhalil, že vrahem je zahradník. Jen jako příklad - postavu ztvárněnou Sebastianem Kochem nedokážu vstřebat žádným způsobem. Co tím vlastně scénárista myslel?? Celkový dojem: 45 %. (21.10.2012)

Žasnu, jak Trojan zestárnul. Vedle své filmové manželky Soni Norisové na mě působil, jako by utekl hrobníkovi z lopaty. A přišel mi mimochodem strašně podobný Billymu B. Thorntonovi. U herců bych ještě chvíli zůstal - nejvíc mě tady bavil Sebastian Koch (škoda, že nakonec k ničemu mezi ním a Haklovou ženou nedošlo, osobně by mi to tam pasovalo), jiné herce bych naopak z fleku přeobsadil (Babčáková, Taclík, Krobot, Štěpnička... nemám je rád a zejména první tři dle mého soudu kontaminují tuto jinak zdařilou žánrovku nevhodným puncem komediálnosti - soudě mimo jiné i z občasných úšklebků ostatních diváků v sále při scénách, které evidentně vůbec vtipné být neměly (shození tlusťocha z mostu, vyřezávání kulky z těla, stojící Babčáková ve dveřích...). Jinak se zde mihne celá řada výtečných českých herců, což potěší. Ačkoli si nemyslím, že je to špatný film, osobně to u mě bohužel projel (podobně jako třeba z nedávné doby snímek 3 sezóny v pekle) především zasazením děje do roku 1953, jehož reálie sice evokuje jak o život (dobové kostýmy, auta, notně oprýskané omítky domů...), ale výsledný dojem snižují repliky herců, napsané ryze současnou češtinou. Stačí si pustit libovolný čs. film z 50. let, aby člověk slyšel, že tehdy se mluvilo o poznání jinak než dnes. Rovněž zamrzí celá řada žánrových klišé, které zde není těžké identifikovat (odvolání hlavní postavy detektiva od případu, kapka krve dopadlá na tvář ze stropu, vztahová krize hlavního hrdiny, podraz ze strany nadřízených, kteří jsou v tom taky namočení...). Naopak se mi líbila hudba a technické zpracování, které je velmi dobré. Celkově za mě jen 3 *. (12.09.2012)

Poměrně slušný filmařský crossover, který má ale až příliš chyb na to, aby z něho mohla být veřejnost oprávněně tak odvázaná, jak je prezentováno v médiích. V čem film selhává nejvíc, je detektivní zápletka. Těžko může detektivka fungovat, když každému je od začátku jasné, kdo "je vrahem". Se zoufalou předvídatelností souvisí i antikomunistická čepička, kterou je film přikryt: Opět nechybí klasické zdůrazňování identifikačních symbolů a doslovné vysvětlování pro mladší a neznalé (zde např. u měnové reformy). Tento film tím spíš nechtěně přispívá k zprofanování antikomunismu a vytváření historického mýtu, kterého se lidé přestanou bát, protože přestanou věřit skutečné historii. Nejde o to, že by se antikomunistické filmy neměly točit, ale neměly by být tak tupě edukativní; u tohoto filmu to naštěstí není tak přehnané jako např. u jiného letošního filmu - u Konfidenta. Politizace detektivky je o to kurioznější, když si všimneme, že hlavní postava je přísně apolitická - nijak se nevymezuje k systému, není ve Straně a jakoby byla z úplně jiné doby. Přitom ve skutečnosti by takový člověk z příběhu vypadl v okamžiku nástupu StB na scénu (nedůvěryhodný nekomunista, který maří inscenování politického procesu). V kontextu závažnosti vyšetřovaných trestných činů se dokonce divím, že kpt. Hakl nezemřel někde ve druhé třetině příběhu... Takhle by se dalo pokračovat dál: indicie zjišťované skrz nezakryté okno, neschopnost StB najít klíčový důkaz proti ní, vůbec smysl celého jednání StB, která nemá zapotřebí takto komplikovaně vyrábět důkazy proti židovské obci atd. atd. Co nelze filmu upřít a nepřičíst k dobru, jsou detaily; takové ty drobnosti, které si divák třeba ani neuvědomuje, ale které zvěrohodňují scénu a přibližují atmosféru doby více, než všechno to vyřvávání úspěšných procent a antiimperialistické propagandy z tlampače na ulici nebo recitování Kulaka - viz výprava, kostýmy, kulisy, rekvizity, sluneční brýle na očích členů soudu apod. Povedené jsou i náznaky milostných scén, technické provedení vražd, Muchowova hudba... Jako celek je to ale trochu kostrbaté. (26.09.2012)