Mamma Mia!

Nejsem nijak zvlášť zatížený na ABBA, ale film se mi před pár lety celkem líbil (po dvojce již méně) a to muzikály fakt nemusím. Z filmařského hlediska se rozhodně nejedná o žádné terno, ale ty nádherné prosluněné lokace daly vzniknout správnému letnímu trháku. A překvapilo mě, kolik známých herců umí zpívat, nebo se tak alespoň tváří...60% (30.05.2014)

Skupinu ABBA som registroval, ale nikdy som ich piesniam nevenoval veľkú pozornosť. No právom je tá skupina považovaná za jednu z najlepších vôbec a postaviť na ich hitoch film bol skvelý nápad. Scény bez spevu však boli pre mňa veľmi ťahavé a unavujúce, ale scény so spevom ma vždy prebrali a vyčarili mi na tváre úsmev a nemalý. Dokonca som si dupkal, mával rukami, spieval a ak sa to moje besnenie dá nazvať tancom, tak som pri filme tancoval. To som pri filme veľmi dávno nezažil a nepamätám sa, kde by ma hudobné čísla bavili oveľa viac ako tie hovorené. Piesne sú neodolateľne naspievané hercami a hlavne Meryl Streep má skvelý hlas a veľmi dobre sa pozeralo aj na mladú Amandu Seyfried. Príjemnú atmosféru dotvára aj obraz a jeho farby. Dalo sa to celé spraviť určite ešte oveľa lepšie, je to však aj napriek tomu príjemné, letné, bezstarostné, hudobne premakané, vtipné (Kdo by si chtěl denně holit pindu?) aj keď trochu nudné dielo. Spoluproducent Tom Hanks to zhrnul takto. "Stejně jako já budete mít chuť po deseti minutách vstát a začít zpívat. Je to velmi nakažlivé." Ja len dodám, že mal v podstate pravdu. Nuda skĺbená s perfektnou zábavou. 65% (03.01.2009)

Mladí se milují, starší se milují, všichni tancují, ti starší dokonce skáčí po postelích a všichni zpívají Abbu, Abbu a zase Abbu. A mně po prvních deseti minutách opouští lehce opovržlivý výraz a nahrazuje ho úsměv. A ani za nic nechce zmizet. Pozitivnější film už tu drahnou dobu nebyl, navíc Amanda Seyfried je zlatíčko léta 2008 a všichni tři "otcové" jsou částečně páprdové a částečně tatíci k pohledání. Navíc Merylino The Winner Takes It All je natolik famózní číslo, že už jsem až do (lehce protaženého) konce nedokázal hledat chyby. Až to místo stříbrného plátna uvidím znovu na obrazovce, možná se kouzlo začne vytrácet. V tuhle chvíli ale doufám, že ne. (17.09.2008)

Na ABBU slyší pořád všichni. Natočit film alá ABBA´s Best Of byl nápad za 571,5 miliónů dolarů a to je luxusní nátěr. Muzikály v oblibě nemám, Hairpsray jsem odstřelil, tohle jsem ale v pohodě dokoukal, nicméně stále na tom mají ten nejmarkantnější podíl písničky švédského kvarteta. Zbytek je povětšinou jenom kýčovité, stařecké tajtrlíkování polité živou vodou. Ale Streep a Brosnan dobří. Celkově asi jenom tři scény měly opravdový náboj, některá hudební čísla strhnou, jiné vyloženě nudí. Choreografii navíc rozfoukal středomořský jugo, spatřit ji lze snad jen ve fragmentech. Mám to za sebou, ale příště, až budu chtít slyšet výběr nejlepších songů od ABBY, vložím radši cd do hi-fi věže, než placku do dvd přehrávače. 52 miliónů dolarů(rozpočet)/571,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/234 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (23.11.2008)

Nebýt tam ABBA, je to jen nesmyslná komedie s výbornou Meryl Streepovou a spoustou funny kostýmů. Jenže ona tam ABBA je, a jako cokoliv, co tahle -ární skupina vyprodukovala, je i tohle tak odporně chytlavé a nakažlivé, že i když to nemá o nic víc smyslu než bez té muziky, je vám to skoro úplně fuk. A pokud nejste já, je vám to fuk úplně. Já jsem prvních dvacet minut filmu tiše trpěl. Pištící a skákající a objímající se děvčata a po nich pištící a skákající a objímající se stařeny, to byla fakt hrůza, kterou nemohla ani omylem vyvážit malebnost řeckého ostrůvku, ba ani taková ta pubertální platonická láska na první pohled, která mě zachvátila při pohledu na Ashley-Anne Lilley. BTW Skotsko je nádherná země;) Ale ve chvíli, kdy tisícihlavé stádo...teda hejno...ééé, dav, začal do pochodu zpívat Dancing Queen, začalo mi všechno být (skoro) úplně jedno a jel jsem v tom stejně jako ostatní v sálu spolusedící a užíval si mimo jiné i děsné falešné zuby Colina Firtha;) Dojem mi trochu kazí fakt, že při Colinově královské hlášce "Ta kytara mě stála deset liber a tričko s Johnym Rottenem" jsem se smál jenom já, což je nepochybná známka kulturního úpadku naší společnosti:P A tak jako vůbec jsem se dost často bavil úplně jinými věcmi než zbytek populace. Ale dost o tomhle. Pojďme ke zpěvu Pierce Brosnana. Není to ani zdaleka taková hrůza jako je zhusta tvrzeno lidmi, kteří ho prostě nemají rádi:) Já osobně to vidím tak, že SOS nezpíval, ale spíš říkal - a to s tou správnou naléhavostí a zoufalostí, tak jako každý chlap, když se to prostě stane a něco mu nakope jeho city. Nebo taky když si uvědomí svoji chybu a zoufale se snaží ji napravit. Dobře no, tak ho prostě mám radši než Colina Firtha, a co jako?:) Závěrečné finále bylo poněkud přehnané, ale buzení nálady dovolenkové zábavy si to žádá, že ano. Ale zase nutno přiznat, že tomu slabšímu předchází naprosto famózní Merylino The Winner Takes It All a po tom slabším následuje pekelně ulítlé pěvecky-taneční dvojčíslo, se kterým se nelze vyrovnat jinak než smíchem. Takže co si z toho tedy vzít? Bylo to dobré, jsem rád, že jsem to viděl, některé kousky jsou nezapomenutelné, ale k dokonalosti to mělo hodně daleko. Dávám 70%. (31.08.2008)