Mamma Mia!

Takto som si predstavoval ukončenie letnej filmovej sezóny. Pohodovým, uvoľneným, nenáročným a nenásilným romantickým muzikálom, v ktorom dej v strete s najznámejšími hitmi skupiny ABBA sa ukázal ako skvelá voľba. A rovnako skvelé sa ukázalo aj obsadenie hercov, ktorí svoje piesne prezentovali s hrdosťou a patričným umením a preto musím, okrem hereckých, vyzdvihnúť najmä ich hlasové výkony (a ak ich prespieval niekto iný, je mi to fuk). Jednoduchá zápletka a celková klišovitá jednoduchosť deja je na mnohých miestach dokonale napasovaná na nenudiace, chytľavé a rytmické songy a práve preto som si tento fakt počas trvania filmu vôbec neuvedomil. Po-hm-kávanie a klopkanie nohou do rytmu ma často uistilo, že piesne boli spracované skvelo a úplne trefne sa hodili do príbehu a všetko to poistil pán pár radov predo mnou, ktorý počas 'Dancing Queen' vyskočil z radu a začal tancovať. Záver má tvrdo romantické korene a počas 'The Winner Takes It All' vykukla aj nejaká tá slza. Proste pohoda, ktorú si rád niekedy zopakujem. A hádajte čo si púšťam pri písaní tohto komentu. :) 85%. (01.09.2008)

Kravinka skoro nebetyčná, ale čiší z toho taková odzbrojující roztomilost, že se na ni nemůžete zlobit. Dobrá duše vedle mě mi opakovaně radila "nepitvej to!" a věřte, že to šlo dost těžko, protože slepenec dílčích blbin překračoval únosný meze, ale jak hodnotit film, u kterýho se zapojí celej člověk a jak si to nepřejete, stejně je vám u toho milo? Abba funguje jak mocnej hever a taky je to kus mýho mládí, takže .... (10.09.2008)

Švédské kvarteto hitmakerů mě z křesla nikdy nezvedalo, ale naštěstí to celé nad vodou drží jiná čtveřice (Streep, Firth, Brosnan, Walters). Náročný divák nechť tedy nechá mozek nedbale položený na botníku a užije si hvězdně obsazený muzikál ze slunečného Řecka. Příběh je prostinký, tak Just relax! Pan Q toliko bádal nad sofistikovanými zbraněmi pro agenta jejího veličenstva a přitom tu nejstrašnější skrýval 007 ve svém hrdle.. (05.01.2009)

V normální filmové produkci je Mamma Mia! tak trochu zjevením. Vypráví o ztrátě a hledání otce, ale nedisponuje žádnými dějovými zvraty nebo hlubší zápletkou. Téměř pořád se v ní zpívá, přesto hlavně mužská část obsazení zrovna bezchybným hlasem nevládne. Je natočena v 21. století, ale při sledování se cítíte jako vrženi do let osmdesátých. Hlavní postavou je matka, která ještě jako mladá otěhotněla a chce provdat svou ani ne dvacetiletou dceru, přesto ji hraje herečka, které je přibližně šedesát. Ale proč to obcházet. Řekněme si to narovinu. Mamma Mia! je kýč. Ta nejbarevnější nejsladší pohádka, jakou si kdo mohl vymyslet. Jenže já si stejně podupávala nohou do rytmu (na zpívání jsem neměla odvahu) a po celou dobu se naprosto pitomě usmívala. A, ač to zní neuvěřitelně, dokázala jsem i naprosto pochopit těch několik diváků, kteří se dali do nadšeného potlesku, i to, že tenhle film už šest týdnů kraluje žebříčkům návštěvnosti českých kin. (20.09.2008)

Rád si poslechnu Abbu, mám rád Meryl i tři přítomné pány, líbila se mi Amanda Seyfried... Co se mi opravdu nelíbí, je představa, že bych se na tuhle barevnou skopičinu musel dívat podruhé. Jeden z mála filmů, u kterého jsem polovinu času zvažoval, jestli nemám vzít nohy na ramena a utéct. Nemám ani moc náladu se mi rozepisovat, co všechno se mi na tom nelíbilo, jenom doporučím: pokud se navzdory mému varování na tenhle pojuchaný ostrov vypravíte, ujistěte se, že je léto, jste opilí a nemáte nic lepšího na práci. 40% (13.05.2009)