Mamma Mia!

Soundtrack Benny Andersson : 1. Honey, Honey ,2. Money, Money, Money ,3. Mamma Mia ,4. Dancing Queen ,5. Our Last Summer ,6. Lay All Your Love On Me ,7. Super Trouper ,8. Gimme! Gimme! Gimme! ,9. The Name of the Game ,10. Voulez-Vous ,11. SOS ,12. Does Your Mother Know ,13. Slipping Through My Fingers ,14. The Winner Takes It All ,15. When All Is Said And Done ,16. Take a Chance on Me ,17. I Have a Dream , (19.05.2011)

Kravinka skoro nebetyčná, ale čiší z toho taková odzbrojující roztomilost, že se na ni nemůžete zlobit. Dobrá duše vedle mě mi opakovaně radila "nepitvej to!" a věřte, že to šlo dost těžko, protože slepenec dílčích blbin překračoval únosný meze, ale jak hodnotit film, u kterýho se zapojí celej člověk a jak si to nepřejete, stejně je vám u toho milo? Abba funguje jak mocnej hever a taky je to kus mýho mládí, takže .... (10.09.2008)

Instantní (just add summer) tvořič dobré nálady zafungoval k mému nemalému překvapení i na mě, takže mhouření očí nad různými trapnostmi, nesmysly a příšernými postavami (rádobyvtipně nemotorná tlusťoška nedík, dceruška hysterka ne-dík) mi šlo jedna báseň... Brocman je i v pětapadesáti stále nadmíru chutný flák chlapa ¦¬P´ (21.06.2009)

Na ABBU slyší pořád všichni. Natočit film alá ABBA´s Best Of byl nápad za 571,5 miliónů dolarů a to je luxusní nátěr. Muzikály v oblibě nemám, Hairpsray jsem odstřelil, tohle jsem ale v pohodě dokoukal, nicméně stále na tom mají ten nejmarkantnější podíl písničky švédského kvarteta. Zbytek je povětšinou jenom kýčovité, stařecké tajtrlíkování polité živou vodou. Ale Streep a Brosnan dobří. Celkově asi jenom tři scény měly opravdový náboj, některá hudební čísla strhnou, jiné vyloženě nudí. Choreografii navíc rozfoukal středomořský jugo, spatřit ji lze snad jen ve fragmentech. Mám to za sebou, ale příště, až budu chtít slyšet výběr nejlepších songů od ABBY, vložím radši cd do hi-fi věže, než placku do dvd přehrávače. 52 miliónů dolarů(rozpočet)/571,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/234 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (23.11.2008)

Živě si vzpomínám na parodické hudební číslo, které zahájilo film Smrt jí sluší. Meryl Streepová, zohavená na padesát let a oděná v negližé, jež odhalovalo víc, než by si člověk přál spatřit, představuje mumifikovanou naivku, špulí rty do zrcadla a zpívá o své neodolatelnosti. Smečka křenících se liftboyů jí dává zapravdu synchronizovaným vrtěním boků. Vsadím se, že Barbra Streisandová, Cher, Madonna a ostatní panoptikální exponáty se z té facky dodnes nevzpamatovaly. ;-) Uběhlo 16 let a Meryl v lacláčích oslavuje vstup do šesté dekády věku hlasitými výkřiky, že je „dancing queen, young and sweet, only seventeen“. A víte co? Není to ani trochu trapné. Měl jsem z ní radost, jak to na stará kolena roztočila a je-li to vůbec možné, budu si jí po této mesalianci s lehkou múzou vážit ještě víc než dosud. Mohl bych jistě zmínit i jiné přednosti filmu. Například mě příjemně překvapilo senzační aranžmá písní. Už nikdy neřeknu, že kdo slyšel jednu píseň Abby, slyšel všechny. :-) Ale marná lásky snaha, ani to, ba ani přidaná hodnota krásných řeckých exteriérů by mě s jinou protagonistkou nepřimělo plesat nadšením nad tímto jinak vyloženě holčičím filmem. :) 80% (19.11.2008)