Mamma Mia!

Skupinu ABBA som registroval, ale nikdy som ich piesniam nevenoval veľkú pozornosť. No právom je tá skupina považovaná za jednu z najlepších vôbec a postaviť na ich hitoch film bol skvelý nápad. Scény bez spevu však boli pre mňa veľmi ťahavé a unavujúce, ale scény so spevom ma vždy prebrali a vyčarili mi na tváre úsmev a nemalý. Dokonca som si dupkal, mával rukami, spieval a ak sa to moje besnenie dá nazvať tancom, tak som pri filme tancoval. To som pri filme veľmi dávno nezažil a nepamätám sa, kde by ma hudobné čísla bavili oveľa viac ako tie hovorené. Piesne sú neodolateľne naspievané hercami a hlavne Meryl Streep má skvelý hlas a veľmi dobre sa pozeralo aj na mladú Amandu Seyfried. Príjemnú atmosféru dotvára aj obraz a jeho farby. Dalo sa to celé spraviť určite ešte oveľa lepšie, je to však aj napriek tomu príjemné, letné, bezstarostné, hudobne premakané, vtipné (Kdo by si chtěl denně holit pindu?) aj keď trochu nudné dielo. Spoluproducent Tom Hanks to zhrnul takto. "Stejně jako já budete mít chuť po deseti minutách vstát a začít zpívat. Je to velmi nakažlivé." Ja len dodám, že mal v podstate pravdu. Nuda skĺbená s perfektnou zábavou. 65% (03.01.2009)

Nebýt tam ABBA, je to jen nesmyslná komedie s výbornou Meryl Streepovou a spoustou funny kostýmů. Jenže ona tam ABBA je, a jako cokoliv, co tahle -ární skupina vyprodukovala, je i tohle tak odporně chytlavé a nakažlivé, že i když to nemá o nic víc smyslu než bez té muziky, je vám to skoro úplně fuk. A pokud nejste já, je vám to fuk úplně. Já jsem prvních dvacet minut filmu tiše trpěl. Pištící a skákající a objímající se děvčata a po nich pištící a skákající a objímající se stařeny, to byla fakt hrůza, kterou nemohla ani omylem vyvážit malebnost řeckého ostrůvku, ba ani taková ta pubertální platonická láska na první pohled, která mě zachvátila při pohledu na Ashley-Anne Lilley. BTW Skotsko je nádherná země;) Ale ve chvíli, kdy tisícihlavé stádo...teda hejno...ééé, dav, začal do pochodu zpívat Dancing Queen, začalo mi všechno být (skoro) úplně jedno a jel jsem v tom stejně jako ostatní v sálu spolusedící a užíval si mimo jiné i děsné falešné zuby Colina Firtha;) Dojem mi trochu kazí fakt, že při Colinově královské hlášce "Ta kytara mě stála deset liber a tričko s Johnym Rottenem" jsem se smál jenom já, což je nepochybná známka kulturního úpadku naší společnosti:P A tak jako vůbec jsem se dost často bavil úplně jinými věcmi než zbytek populace. Ale dost o tomhle. Pojďme ke zpěvu Pierce Brosnana. Není to ani zdaleka taková hrůza jako je zhusta tvrzeno lidmi, kteří ho prostě nemají rádi:) Já osobně to vidím tak, že SOS nezpíval, ale spíš říkal - a to s tou správnou naléhavostí a zoufalostí, tak jako každý chlap, když se to prostě stane a něco mu nakope jeho city. Nebo taky když si uvědomí svoji chybu a zoufale se snaží ji napravit. Dobře no, tak ho prostě mám radši než Colina Firtha, a co jako?:) Závěrečné finále bylo poněkud přehnané, ale buzení nálady dovolenkové zábavy si to žádá, že ano. Ale zase nutno přiznat, že tomu slabšímu předchází naprosto famózní Merylino The Winner Takes It All a po tom slabším následuje pekelně ulítlé pěvecky-taneční dvojčíslo, se kterým se nelze vyrovnat jinak než smíchem. Takže co si z toho tedy vzít? Bylo to dobré, jsem rád, že jsem to viděl, některé kousky jsou nezapomenutelné, ale k dokonalosti to mělo hodně daleko. Dávám 70%. (31.08.2008)

Mohl by mi někdo bystřejší než já prosím vysvětlit, proč tu tolik lidi tvrdí, že je to kravina, a jedním dechem sypou 4, ne-li 5*? Já se spokojím s konstatováním, že podle mě to kravina opravdu je, protože tak odpudivou splácaninu teenagerské komedie (ovšem určené ročníkům výrazně starším, hybrid dosud vídaný jen u některých tuzemských "tvůrců") s letním povyražením a vykalkulovaným tahem na nostalgickou branku jsem při vší lásce k ABBĚ a muzikálům a při vším respektu k tomu, že to, že už vám není dvacet, neznamená, že jste dobří leda k nacvičování nejpohodlnější polohy do rakve, v životě neviděla a pevně doufám, že už neuvidím. Po půl hodině jsem myslela, že se z toho vypiskování, křepčení a infantility zajišťované telecíma očima Amandy Seyfried a jejích melody boys and girls zblázním, po hodině už jsem si byla jistá. Herecké výkony bych s nepříliš čestnou výjimkou Meryl a jejích tří mušketýrů po dvaceti letech bez váhání označila za ochotnické, kdyby nehrozilo, že mi za to nějaký ochotník v návalu spravedlivého hněvu rozbije hlavu maketou strašidelného hradu, a ne, nevěřím, že Bondův recitál je to nejhorší z celého filmu (resp. uznám to ve chvíli, kdy si vyslechnu ranní koncertování v koupelně od všech, kteří ho kritizují, a budu nucena uznat, že šéf náborového oddělení Metropolitní opery musí být slepý a hluchý, když po nich ještě nedrapl). I to, že se kvarteto herců, kterých si stále ještě vážím, snaží ustát slalom mezi vtípky retardovanými a fórky vhodnými pro zapomenutelné šašky z amerického moučníku, by se ještě dalo vydržet. Jenže děj a základní inteligence tu absentují víc než prababiččiny pravé zuby, a s předpokladem tvůrců, že nad tím zavřu oči, neb je to přece letní záležitost, kráčí ruku v ruce očekávání, že na jaře dám plné hodnocení záběru na dvojici laškující mezi petrklíči a v zimě akčnímu nemehlu kosícímu protivníky mezi vločkami. Je mi líto, za povzneseného inťáka se sice nepokládám, ale nemusím jím být, aby mi primitivnost vadila v každé roční době. P.S. V průběhu filmu jsem se nemohla zbavit pocitu, že neustálý výraz Colina Firtha "kde to ksakru jsem, kam jsem se to ksakru zase dostal" není ztracený klid Angličana v řeckém blázinci. Věřte mi, ten chudák to vůbec nehrál. (24.10.2008)

Slunce, seno, erotika po řecku meets Stařenky na chmelu. Vítejte ve světě, kde jsou všichni věčně mladí a permanentně sjetí. Telenovelový příběh I am your father, choreografie jak ze zombieparodie (ploutve wth), hororový zpěv (už chápu, proč měl Pierce Brosnan povolení zabíjet- jen na svůj hlas potřebuje zbrojní pas ), děsivé namlouvací rituály a smrtící dávky Abby v gerontofilním či transexuálním aranžmá. Jediný song, se kterým jsem zoufale souzněla, bylo SOS. Po filmové stránce ovšem totální Waterloo. P.S. Nezůstávejte na titulky, nebo si navždy zhnusíte Bonda i Darcyho. 35%- za Brosnanovo bezradné přehrávání, Firthovo anglické sucharství a Skarsgardovo vikingské charisma. V kinosálu plném zvonáčů a lidí, co těžce pařili na Sladké mámení, jsme byli nejmladší, a výbuchy hysterického smíchu a škodolibých poznámek nám oprávněně vynesly výhrůžné pohledy nadšeného publika. Omlouvám se. Až příště zabloudíme na představení pro důchodce, stáhneme se hned, jak začnou postavy ve věku našich babiček laškovně roztahovat nohy. (10.08.2008)

Neoriginální, ale tak dokonale kýčovité a nabité nesmírnou pozitivní energií, jenž přenáší i na diváka, že se při tak skvělém obsazení (Meryl Streep) a ozvučení (vyjma Pierce Brosnana, který opravdu neumí zpívat) nelze nebavit. Scénář by si jistě zasloužil pár úprav (postavy tří otců jsou značně nevyužité a vyprázdněnost děje je okatě často zalátána několika písněmi za sebou), ale lepší film na pozdvihnutí nálady a na zakončení letošního festivalu ve Varech jsme si nemohli přát. (43. MFF KV - 12.7.08) (15.07.2008)