Mamma Mia!

Tak tohle bylo snad za trest. Tento počin považuji za horší zlo, než jakým je kupříkladu Stmívání. Uvedla bych sem pár trapných hláškek pro představu, ale to bych sem rovnou mohla zkopírovat celý ten prostoduchý scénář. O příšerných písničkách od ABBY (nikdy jsem si nevšimla, jak hloupé jejich texty jsou) raději ani nemluvě. Tak moc přeslazené, že mi skoro tekl med z obrazovky. Hlavní a jinak dobří herci si zde utrhli náramnou ostudu, ale předpokládám, že nějaké náctileté nanynky, které mají rády Glee nebo HSM to chytne. Možná pokud bych se na to měla dívat jinak a brala to tak, že Mamma Mia! paroduje veškeré výše zmíněné počiny, tak by to tak příšerné nebylo,nevím. Ale je to po dlouhé době film, při kterém jsem se načapala, že na něj zírám nevěřícně s otevřenou pusou.Zkrátka kýč,při kterém mi za všechny hlavní hrdiny bylo trapně...FILMOVÉ PEKLO! PS:A Meryl Streep se mi nadobro znechutila! (30.05.2012)

Nejsem nijak zvlášť zatížený na ABBA, ale film se mi před pár lety celkem líbil (po dvojce již méně) a to muzikály fakt nemusím. Z filmařského hlediska se rozhodně nejedná o žádné terno, ale ty nádherné prosluněné lokace daly vzniknout správnému letnímu trháku. A překvapilo mě, kolik známých herců umí zpívat, nebo se tak alespoň tváří...60% (30.05.2014)

Scénář: Catherine Johnson .. Mamka, kterou jsem pozval do kina, byla nadmíru spokojená, přeci jen šlo o hity jejího mládí. Já se rozhodně nenudil, ale jsem zvědav, jak nadšený budu, až jednou na plátno převedou hity mého mládí :-)) ___ Slunný Řecký ostrov má svoje kouzlo, písně (které samozřejmě bez výjimky znám také) jsou zakomponováný dobře, ale nápaditější provedení by nebylo na škodu - přesto, svou kýčovitost si snímek i herci plně uvědomují, baví se a pokud nejste mladiství ignorant hudby rodičů, nejspíš si něco málo odnesete také. S věkem a spřízněností ke skupině ABBA poroste i hodnocení. 70%. (10.08.2008)

Kýč! Kýč! Kýč! A k tomu jednoduchej! No a? Koho to zajímá? Proč něco kritizovat, když tento film splnil účel? To jest pár desítek minut mě dostal do přímočarého světa... a splnil tak mé očekávání... Pobavil mě a já si těch pár desítek minut odpočinul a uvolnil se a potutelně pocukával koutky úst a vrtěl se v sedačce dálkového autobusu při sledování filmu... Takže sečteno a podtrženo... "U MĚ DOBRÝ..." (12.11.2008)

V normální filmové produkci je Mamma Mia! tak trochu zjevením. Vypráví o ztrátě a hledání otce, ale nedisponuje žádnými dějovými zvraty nebo hlubší zápletkou. Téměř pořád se v ní zpívá, přesto hlavně mužská část obsazení zrovna bezchybným hlasem nevládne. Je natočena v 21. století, ale při sledování se cítíte jako vrženi do let osmdesátých. Hlavní postavou je matka, která ještě jako mladá otěhotněla a chce provdat svou ani ne dvacetiletou dceru, přesto ji hraje herečka, které je přibližně šedesát. Ale proč to obcházet. Řekněme si to narovinu. Mamma Mia! je kýč. Ta nejbarevnější nejsladší pohádka, jakou si kdo mohl vymyslet. Jenže já si stejně podupávala nohou do rytmu (na zpívání jsem neměla odvahu) a po celou dobu se naprosto pitomě usmívala. A, ač to zní neuvěřitelně, dokázala jsem i naprosto pochopit těch několik diváků, kteří se dali do nadšeného potlesku, i to, že tenhle film už šest týdnů kraluje žebříčkům návštěvnosti českých kin. (20.09.2008)