Jak vycvičit draka

Scénář: William Davies, Dean DeBlois, Chris Sanders .. Další z rádoby skvělých pohádek, která sice není tak otravná jako (pro studio předešlá) Kung fu Panda, ale mnoho bodů nad rámec průměru stejně nepobírá. V zásadě jde o stejný problém jako u Pandy - nesměji se! Emocionální jazýček sice zlehka olizuje, ale také nijak výrazně, protože romantická linka je slabá a rodinná zase přespříliš tradiční. Celek rychle vyprchá. ___ Ono někdy stačí trefit se do suchého období a s trendy kabátkem. Že by vtipu a napětí člověk až pohledal pak už s naplněnou kasičkou tolik nezáleží. ..a tím začal konec Vikingů. 55%. (06.04.2010)

Popravdě jsme nečekal žádnou slávu, ale je vidět, že predsudky vždy neplatí. Už z názvu se dá vyčíst o co tam půjde a jak to asi tak skončí. To mi neznechutilo podívanou a nechal jsem tento fakt plavat. Přesto se našlo několik věcí, které jsem nečekal. Dostalo se mě vynikající zábavy a vůbec nemůžu říct, že by mě kterákoliv část příběhu nudila. Proto dávám plný počet. (06.11.2011)

Kladu si otázku, čím je tento animák výjimečný. A sám si i odpovím. Ničím. Tedy samozřejmě kromě nejmodernější 3D grafiky. A jinak? Šablonovitý příběh, který je nám jasný po prvních pěti minutách. Hlavní hrdina, který nezaujme, takovej neutrální trouba. Scenérie mi přišla jako okopírovaná z Avataru. (30.04.2010)

Kladné ohlasy ze všech stran zejména co se týče ne až tak dětského příběhu nemohu přímo popřít, ale subjektivně se s nimi nestotožňuji. Snaha o emocionální dopad je zde evidentní, sám jsem však zůstal nedotčen. Bavila mě vizuální pestrost, pkěné záběry (přelety), příjemná hudba v pozadí, do jisté míry i hravost, v konečném důsledku však pro mě How to Train Your Dragon neznamená víc, než jen další animák, jenž se tak úplně nestotožňuje s mým filmovým vkusem (díky dětským klišé, předvídatelnosti apod., tedy typickým vlastnostem pro tento žánr). 7/10 (02.03.2012)

Po skončení jsem si musel zkontrolovat rodný list, abych se ubezpečil o tom, že je mi tolik, kolik mi je, neb jsem se utvrdil v tom, že jsem evidentně lehce zesenilněl, když jsem s dojatou slzou na krajíčku toužil také opatřit si svého vlastního černého draka, který plive navlas stejnou kanonádu jako ‚plazma gun‘ z Dooma III, a má vyrenderované tak smutné oči, že mě to bralo za srdce celou stopáž. Nemá to úplně dokonalou animaci, ani příběhovou linku, ba co víc, ve dvojrozměrném světě to příliš táhne oči tam, kde si diváci v kině s brýlemi blaženě vzdychali, ale sakra… má to momenty, které děti nepoberou, vtipu přehršel, parádní Powellovu hudbu, a apokalyptické finále jak z lepšího RPG-čka. 4 a ½. (14.10.2010)