Zelená zóna

Greengrass nezklamal a předvedl poměrně solidní adrenalinovej námrd vrcholící totálním war-chaos-infernem, kterému bohužel chybí citelnější dohra, vyšumí příliš rychle. Bourne Supremacy tedy zůstává nepokořeno, nad tempem, dokonalou střihovou provázaností, gradací a naprostým režijním přeheledem přesto zůstává rozum stát a Greengrass mě v tomto směru snad nikdy nepřestane fascinovat. Každopádně bourneovské a přesto jiné... A přitom tak příjemně povědomé... Ale přesto... (04.06.2010)

"Váš úkol je provést akci a víc se nestarat!" Jenže poručík Miller je tak trochu šťoural a proto s nadšením novopečenýho skauta odhaluje bushovskou motivaci, která byla každému jasná již před americkou invazí. Nebo snad tehdy někdo věřil pohádkám o kamionech skrývajících pro svět nebezpečný zbraně či americkým nezájmu o políčka s ropou? V těch předválečnejch časech jsem se moc smál moudrou hlavou moudře kývajícím politikům, kteří starostlivě varovali před nebezpečím z Iráku. A tady to zkrátka máme zelený na bílým, což není příliš zřetelně vidět kvůli epileptický kameře, nahání se přitom křížovej kluk a na mě je jasně patrný zklamání, protože jsem pevně věřil tomu, že si to v Zelený zóně pořádně užiju. (15.04.2016)

Indiana Bourne a posledná krížová výprava za šifrou stratených zbraní hromadnej skazy. V okamihu (nastane asi po polhodine), keď si uvedomíte, že Greengrass nenatočil ďalší angažovaný polit-thriller, ale strihol si klasický dobrodružný quest, v ktorom sa namiesto biblického artefaktu pátra po irackých zbraniach hromadného ničenia, sa pred vami rozprestrie takmer dokonalý film. Naivne zjednodušujúci a občas patetický, ale nadupaný a remeselne bravúrny, ako sa na žánrový kúsok patrí. Od absolutória to u mňa delí len jednoduchý fakt, že Bourne je Bourne. (20.06.2010)

[imdb: 7.2/10] | me: Veľmi konšpiratívny scenár o neodhalených príčinách vojny v Iráku sa nekoná. Hoci začiatok filmu naznačuje možnosť zaujímavého politického priebehu, ďalší vývin tomu nenasvedčuje. Matt Damon (ako správny americký nadporučík) berie pušku, svoj tím a spravodlivosť do vlastných rúk a s tajuplne tajným CIA agentom za svojím chrbtom sa vydáva na lov v srdci Bagdadu. Nadporučík vie, že veci sa majú inak, vie že tu niečo nehraje a tak musí konať. Film sa mení na tradičnú divočinu "sám proti špinavej politike" kde o ďalšom osude Iraku rozhoduje svojrázny vojak, jeho odhodlanie a automatická puška. Mattovi sa uniforma a M-16tka hodí parádne, taktiež aj po technickej stránke je film zvládnutý výborne (dobrá kamera, bojové scény atď.) a tak sa je na čo pozerať. Škoda, že sa film snažil byť niečím dôveryhodným a serióznym a vsadil pri tom na kartu Rambo. Buď to chce príbeh, alebo amerického vojaka, ktorý berie spravodlivosť do vlastných rúk. Jedno aj druhe v jednom filme proste nie je presvedčivá a uveriteľná kombinácia. (3 a pol) (18.04.2010)

Pokud má někdo za to, že opětovné spojení Paula Greengrasse s Mattem Damonem (za přispění přepečlivě snímek rytmizující hudby Johna Powella) je pouze opakováním postupů známých již z posledních dvou bourneovských dobrodružství a opožděným příspěvkem k otázce války v Iráku, tak se nemůže víc mýlit._____ Samozřejmě že výchozí konstrukce v podobě výrazně individualistické a profesiální postavy po právu nedůvěřující autoritám a užití šouflkamery zůstává, ale jinak se vyprávění a dílčí stylistické postupy výrazně liší. Na místo téměř neustálé dvousekundové délky záběrů snímaných převážně v polodetailech či detailech, kdy každý další přináší narativně důležitou informaci, se pohybujeme někde kolem pěti vteřin ve velkých celcích či amerických plánech s mizanscénou přeplněnou dílčími podněty, které odvádějí divákovu pozornost od narativně podstatných prvků. (S přibývajícími minutami se mizanscéna vyprazdňuje, což má svůj význam.) Neliší se ale pouze způsob, jakým jsou dávkovány informace, nýbrž i jejich samotná povaha, kdy se nejde za jednou jasně vymezenou a spolehlivou stopou, protože ty se několikrát během filmu ukážou jako nestálé (identita zdroje, zprostředkovatel informací od zdroje, zdroj samotný...). Přehled tak máme jenom díky diegetickému zvuku, jako tomu bylo v bourneovkách, což ale neplatí do úplného konce, kdy je vysílačka rozbita a my se tak ztrácíme v nočních scénách, které nejsou uměle dosvěcovány, což spolu s ruční kamerou s výrazným zrnem přináší zdání realističnosti. (A opětovně: svícení zde má svůj význam, viz začátek a konec.)_____ Tato odlišná práce s informacemi, jejich dávkováním a spolehlivostí vede k tomu, že v závěru hlavní hrdina motivovaný touhou přijít na to, jak se to se ZHN má, vyjádří jasný názor, že nejenom důvod, proč došlo k válce, ale i samotná válka je pouhou vějičkou. (K čemu, vyjádří předtitulkový záběr.) Přesto si film zachovává určitou mnohost pohledů, což je geniálním způsobem vyjádřeno v závěrečném válečném střetu, kdy odlišná motivace postav odpovídá i jejich (směru) pohybu v prostoru. (30.05.2010)