Vzývající ticho

Pohled do minulosti, který střídá současnost. Vyprávění osudů horolezců před začátkem druhé světové války a jednoho současného, které spojuje stejná touha, zdolat severní stěnu hory Eiger, jež v obou případech působí jako magnet. Hrané záběry se hezky prolínají s těmi reálnými a člověk může na vlastní kůži okusit nebezpečí hor, závrať z výšek takřka kolmé a ledové stěny Eigru + pořádnou dávku adrenalinu. Oba vyprávěné příběhy jsou velice poutavé, jen to celé mohlo být delší, jelikož já se těch hor nenabažil tak, jak bych si přál. (03.02.2014)

"Hory mají své vlastní zákony. A i Krakonoš je musí poslouchat." Tato úsměvná večerníčkovská hláška ve své podstatě vystihuje snímky typu Vzývající ticho, Nordwand či Pád do ticha. Český horolezec Josef Nežerka by zase řekl: "Hora, ta z nás nemá strach." Hory jsou zkrátka krásné, ale nebezpečné, což potvrzuje právě tento snímek, který ukazuje příběh, jenž známe již z filmu Nordwand. Výstup na severní stěnu Eigeru, přezdívanou Mordwand, skončil pro čtveřici horolezců v roce 1936 tragicky, přičemž stačilo málo a nemuselo k ní dojít, nebo mohl alespoň jeden z nich přežít, neboť jak je patrné z obou výše uvedených filmů, vůle Toniho Kurze žít, byla veliká, avšak suk na laně pohřbil veškeré naděje. Joe Simpson, jehož příběh z peruánských And známe díky filmu Pád do ticha, je tím pravým horolezcem, který se může k tragédii na Eigeru vyjádřit, neboť sám poznal, jaké to je viset na laně a čekat na smrt nebo na zázrak. Vzývající ticho patří do té skupiny snímků, které potěší zejména milovníky hor a nejeden z nich má jistě po zhlédnutí Osmondova počinu nutkání vyrazit mezi skalní masivy a psát svůj vlastní příběh s neutuchající vírou ve šťastnější konec, než jaký napsal osud Tonimu Kurzovi. (02.02.2015)

Po dílčím zklamání z o rok mladšího německého Nordwandu, vylepšeného (=vymrveného) zhovadilými scénáristy, jsem si aspoň trochu spravil chuť u tohohle hraného dokumentu od autora slavného Touching The Void (http://www.csfd.cz/film/158505-pad-do-ticha/komentare/). Je v něm sice taky spousta polopatických patetických žvástů a každou chvíli i otravná mluvící hlava, ale aspoň diváka přiblíží víc realitě, než zhollywoodizovaný (=zprasený) Nordwand. (01.12.2015)

Joe Simpson podruhé, tentokrát v rekonstrukci příběhu našeho společného známého, nešťastného Toniho Kurze. Viděno zpětně, Nordwand zřejmě nebyl úplně doslovný film, protože Joe popisuje osudy neúspěšné výpravy na vrchol Eigeru krapet odlišně. Základní rysy jsou ovšem stejné a jako bonus přidá sem tam nějaké vysvětlení a mapky, čímž osvětlil několik nejasných pasáží toho horolezeckého psycha. Atmosférou se mu ovšem i přes několik silných scén nemůže rovnat. Joe Simpson je nicméně skvělý vypravěč. Jeho projev mi připomněl Billa Nighyho, takže ta hodina a něco uplynula až překvapivě rychle. (29.05.2014)

Film má sám o sobě rozhodně moc krásnou náplň, lezení na severní stěně Eigeru... ale filmařsky mi to přišlo tak hrozně zfušované, že jsem si to nedokázala užít. Čtyři prolínající se příběhy (Toni Kurz na Eigeru, Joe Simpson v Peru, Joe Simpson na Eigeru v Kurzových stopách a Joe Simpson ve studiu s komentáři) jsou příliš. Joe Simpson, doprovázející příběh, neměl dost prostoru, aby vůbec vysvětlil, co to vlastně dělá a proč se nechává z helikoptéry porůznu vysazovat ve stěně, prostřihy k Touching the Void jsou sice rozpoznatelné, ale i tak rušivé, a příběh Toniho Kurze mi přišel příliš omezený a zkrácený a podle toho, co tam bylo ukázáno, mi vlastně není jasné, proč zemřel, protože mě napadá hned několik způsobů, jak se ze své situace mohl dostat, jestli opravdu skončil 15 m nad záchranáři. Tahle látka není na jeden film. (25.06.2012)