2012

Je to sice na hraně 3 a 4 hvězd, ale přikláním se nahoru za ty fantasticky udělané triky. Dějově je to ale dost prostinké, vlastně to (zjednodušeně řečeno) kopíruje scénář asi tak 80% katastrofických filmů, natočených před tímto blockbusterem. Z herců bych zmínil sympatickou Amandu Peet (mám pro ni trochu slabost od Můj soused zabiják), roztomilý part si osobitě sehrál Woody Harrelson, zbytek herců jen nerušeně plynul na povrchu scénáře... Film jsem viděl dabovaný a musím říci, že jinak relativně poslouchatelný dabing pro mě osobně degradoval jediný hlas, a to dabing postavy Jurije Karpova. Abych to zkrátil - už mě se*ou všichni ti filmoví Rusové, co mluví cizí řečí s absolutně příšerným a bohužel stále stejným přízvukem... :-( (16.10.2010)

(pozor spoilery) Tupý blockbuster, od kterého jsem dostal přesně to, co jsem čekal, naprosto nic! Rozepisovat se o tom, že většina blockbusterů mě zklame je zbytečné. Tohle je naprostá konina, která je tak nechutně nereálná, až jsem se místama smál a zvracel současně. Chápu, že kdyby hlavní představitelé chcípli hned na začátku, film by nemohl být filmem, ale měl jsem dojem, že by dokázali přežít i kdyby celá planeta vybuchla. Čekal bych pak střih na Měsíc a na něm Cusacka s nějákým laciným vtípkem a americkou vlajkou. Efekty jsou špičkové, ale k čemu vlastně byly? Aby divák ohromeně seděl v křesle div si neucvrkl do kalhot a potil se jestli to peklo někdo přežije? No někdo, ono bylo jasné kdo umře a kdo to všechno přežije v prvních 10 minutách filmu, takže efekty byly jen na oko pro popcorňáky, které nezajímá děj, ale co největší kotel. Film je zbytečně přepálený, dvě a půl hodiny koukat v podstatě na pár výbuchů a záplav, které se šoupnou k naprosto nudnému boji o přežití geniálně nesympatické rodinky, na které mi absolutně nezáleželo je trochu moc. Trailer mi nabídl srovnatelný zážitek během minuty, ve filmu toho totiž víc není. Poslední pasáž s loděma byla tak debilně srandovní, že jsem už jen čekal, až je Cusack všechny zachrání a pak chcí... ne přežije, překvapivě na poslední sekundu s ohromným americkým potleskem a objímájící rodinou. Lodičky si hezky pluly, jen jsem čekal těsně před titulkama věty: "pane, něco tady máme... ano...něco tady je. OH MY GOSH! Sochá Svobody to všechno přežila!!! Někoho na ní vidím, je to americký prezident s vlajkou USA!" Místo toho se nám malá holčička pochlubila, že už se nepochcává, skvělá práce za pár milionů dollarů, proč vždycky ty největší sračky stojí nejvíc peněz. Krásný námět na parodii 40% 30.11.2009 (30.11.2009)

Nathalie to so svojim "catastromedy" vystihla uplne presne. Film o katastrofe, ktory presne podla predpokladov z hladiska logiky deja, ako i modelovych postaviciek je sam katastrofou. Sablona jednorozmernych postaviciek ako i celkoveho rozvrstvenia filmu daneho zanru je naplnena do poslednej kolonky, cim film straca akekolvek napatie a u divaka hranicu nuly atakuje zaujem o postavy. Ovsem, dej obsahuje takmer pravidelne roztrusene "far beyond over the top" momenty, ktore su natolko absurdne, az su k smiechu (a je mi fuk, ci to Emmerich myslel vazne, alebo ide o umyslene vtipkovanie - funguje to tak aj tak). Smutne je to, ze na filme zalozenom na efektoch ma efekty vobec nebrali (nie su zle, len su "remeselne" bezpohlavne), prave naopak, vzdy som cakal na dalsiu hlasku/nelogickost. Ale aj napriek tomu dufam, ze na dalsi katastroficky film uz Emmerich nebude mat chut a ani peniaze, pretoze ID4 sa uz opakovat nebude. (06.11.2009)

Rock s Alexandrou Daddario mi byl tedy více sympatičtější než nesympatický Cusack s jeho otravnou rodinou. Co se týká efektů, jsou slušné až na výbuch Yellowstoneské sopky, tehdy se mi efekty příliš nelíbily, ale první destrukce či závěr na lodi měl poměrně koule, byť příliš adrenalinové to není. Stopáž poměrně škodí, spousta času se věnuje vztahům rodiny, což pro mne 2x atraktivní není. Lepší trojec. 65% (26.04.2016)

Mám rád katastrofické filmy. Film mě často dokáže uspokojit čistě útokem na první signální tím, že mi nabídne strhující záběry, kde něco vybuchuje nebo se něco bortí. Při letmém pohledu na to, o čem vypráví film 2012, jsem byl v očekávání skvělé podívané. Přestože se v tomto novém počinu Rolanda Emmericha mnoho velkolepě destruktivních scén objevuje, jsem spíš z výsledku zklamán. Kromě úžasných výbuchů potřebuji také hrdiny, o které se mohu bát, příběh nebo aspoň nástih příběhu, který mě strhne a není za hranicí parodie. Tento film hranice parodie překračuje většinu své hrací doby. Abych byl dobře pochopen: nehledám ve filmech podobného ražení nutně logiku, pravděpodobnost a nevadí mi jestli se dozvím, že nevídané katastrofy vyvolalo cosi jako zmutovaná neutrina. Problém je v tom, že kdykoli nějaká postava otevře pusu, je to jako z filmu bratří Zuckerů z osmdesátých let. Říct, že se tu lidé chovají nesmyslně, je ještě hodně slabé. Většině postav jsem vlastně přál, aby umřely co nejrychleji a já už je nemusel poslouchat. Všechny ty různé nablblé loučící telefonáty mi už lezly krkem. A akční scény - jsem opravdu velkolepé (za to ty dvě hvězdy), ale - jednak jich není tolik, film je příliš dlouhý a většinu doby tak právě různí nezajímaví lidé plácají kraviny a jednak jejich přemrštěnost je tak velká že je to dost na škodu. Kdyby Emmerich trochu ubral plyn, ještě by mě to mohlo strhbnout, ale takto... Jeden příklad: mám velmi rád destrukční scénu v Dnu nezávislosti, jak vybuchují mrakodrapy, auta létají kolem, letadlo odletí na poslední chvíli a pak je tam pes, který na poslední chvíli skočí do bezpečí - ten psí závěr této scény ve mně vyvolal úsměv a bral jsem to snad za vědomé pobavení od režiséra. Teď o tom pochybuju. Scéna několikanásobně utíkající rodiny Johna Cusacka (auto, letadýlko, další auto, letadlo) je jako ta přemrštěná scéna se psem z nezávislého dne natažená na dvacet minut. A když už jsou meze, kdy se člověk o hrdiny bojí a kdy se už směje stupidnosti toho, co se před ním odehrává, překročeny po třicáté, člověk už to nemůže brát vážně ani trochu, čímž ztratí celé ty úžasně vypadající scény na zajímavosti. A závěr je moc dlouhý, bez napětí, když už jsme předtím viděli velkolepé scény bortících se kontinentů, tak poslední půlhodina je vlastně nicotná záležitost uvnitř zaplavovaných chodeb. Podobně do ztracena třeba vycházel i Den poté, úžasné efekty ze začátku (tornáda, vlny, zamrzlý vrtulník), aby byl pak závěr zcela o ničem - o putovaní zasněženou plání. A hudba Haralda Klosera je zcela průměrná, škoda, že už dávno Emmerich nedělá s Davidem Arnoldem. (26.01.2010)